Mrazík / Morozko (1964/79/Sovětský svaz/Rodinný, Pohádka) 75% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem! Samolibého Ivánka může spasit jen dobré srdce krásné Nastěnky.“

OBSAH
Legendární ruská pohádka o pracovité Nastěnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejně jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky.Bylo nebylo, žil kdysi stařeček, který měl hodnou a pracovitou dceru Nastěnku, jenže si vzal za ženu zlou, která je oba týrala stejně jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, o to víc macecha nenáviděla půvabnou Nastěnku, a přemýšlela jak se jí zbavit, až ji nakonec jedné kruté zimy do lesa vyhnala a doufala, že tam zmrzne nebo ji vlci sežerou. V lese naštěstí pečoval o zasněžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastěnce a postaral se oni. A ve stejný čas, ovšem na jiném místě zas, vydal se do světa pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dědečka hříbečka urazil, takže se stal medvědem a musel konati dobré skutky, aby znovu získal zpět své lidskou tvář. Však to všechno dobře znáte, vždyť s touhle pohádkou se na televizních obrazovkách setkáváte rok co rok už více než třicet let.(oficiální text distributora)

RECENZE ČSFD
Ano, někdo může namítnout, že ho viděl už snad 20x. Ano, někdo může namítnout, že jsou v této pohádce určité nelogické návaznosti. Ano, někdo může namítnout, že herecké výkony jsou naivně pitomoučké ... Sakra, o čem to tady melu? Vždyť je to Mrazík!!! A Mrazíkovi prostě nejde dát nic jiného, než 5 hvězdiček nepodmíněně! Už jen za ten skvělý dabing si je plně zaslouží. "Před naší, za naší, cesta má ať nepráší, hej ...." (Radyo) 5*

Je to dobrá pohádka, ale především v první polovině, která mně přijde o hodně originálnější a zbavená předvídatelnosti. Druhá polovina už je znatelně slabší. Až moc strojově se vše spojí v násilný happy end. Písničky, překlad a dabing nemají daleko k dokonalosti, ale i v původním znění by to možná bylo zajímavější pro srovnání s českým dabingem. Na tuhle pohádku prostě musí být nálada. Je už dost ohraná a místy nesnesitelná. 50% (kingik) 3*

Vysoké hodnocení téhle pohádky je zřejmě vytvořeno kultem, který kolem téhle pohádky v českých zemích vznikl a podléhám mu patrně i já - kdybych měl totiž na tomhle filmu pochválit něco konkrétního, tak vlastně nevím ani (mimo geniálního českého dabingu), co bych tak napsal... Jako malý jsem někdy na počátku 80. let oceňoval především atypickou fyziku pohádkového světa - třeba to, že někdo vyhodí obušky do vzduchu a oni spadnou až někdy za půl roku, nebo to, že chaloupka na muří nožce se otáčí k mluvčímu na povel, jako dospělý divák bych mohl napsat něco o použití subjektivní kamery či o specifické práci s barvami...stejně ale převládá pocit nostalgie...a nedělám si iluze, že u jiných diváků i ostalgie... (Radek99) 4*

VELKÁ RECENZE
Ruská filmová pohádka Mrazík (1964) je asi jediná klasika z bývalého Sovětského svazu, na kterou se dá dívat. Možná dnešní doba poněkud svádí ke zjednodušování, ale na rozdíl od ostatních filmů nebo knih se tohle neopírá jen o chudobu a tragédii, ale spíš o odvahu a radost ze života.
V jedné rodině žije stařeček se svou dcerou Nastěnkou, novou manželkou a její dcerou Marfušou. Protože své ženě dělá už dlouhá léta stařeček, co jí vidí na očích, hned na začátku příběhu můžeme sledovat, jak jde od nevlastní dcerky Marfuši poslušně odhánět uprostřed noci komáry. Nebylo by to nic divného, kdyby byla ještě dítě, ale Marfuša je už dávno žena na vdávání.
Stařeček svou domácnost špatně vede. Zatímco jeho vlastní dcerka Nastěnka přemlouvá slunce, aby ráno ještě nevycházelo, žena mu pobíhá po statku a dělá pořádky. V ten samý den se v jiném kraji vydává sebevědomý Ivan na cestu do světa. Své matce dává sbohem jen tak ledabyle, holky ze své vesnice ignoruje a doufá ve velké dobrodružství někde za humny.
Potkává v lese loupežníky, kterým arogantně odhazuje klacky někam, odkud se vrátí zpátky až za půl roku. Po delší době kouzelného dědečka Hříbečka, který si s ním chce hrát na honěnou. Ve filmu to vypadá lépe, než jak to zní. Pointa je v tom, že Ivanovi chybí pokora a to se kouzelnému dědečkovi nelíbí. Proto na něj uvalil kletbu, a dokud svou chybu nepřizná, svou pyšnou tvář už neuvidí.
Nešťastná dcera neschopného stařečka Nastěnka má tu smůlu, že Ivanovi přikouzlila medvědí hlavu. Jde o čáry kouzelného dědečka, ale o tom nikdo z nich neví. Ona a Ivan se potkávají u potoka ve chvíli, kdy Nastěnka zalévá pařez, hezky si povídají a Ivan po chvíli naštvaně odchází. Díky tomu můžeme na Nastěnce vidět starost o někoho, koho má opravdu ráda a ne jenom z lítosti. Ivan se jí totiž opravdu líbí, jen už kvůli ní odteď nevypadá jako člověk.
Zanedlouho se Ivan dozvídá pravdu. Musí začít dělat dobré skutky, aby se medvědí hlavy zbavil. Jedná se o způsob, jak kouzelný dědeček Ivana napraví. Jenže Ivanovi je stejně líto, že Nastěnku křivě obvinil a udělal z ní čarodějnici. Lze vidět, že má svědomí a na lidech mu záleží. Zdá se, jakoby nebylo ani co napravovat, ale kouzelný dědeček trvá na svém.
Mezitím se Marfuša snaží získat ženicha, ale protože všechny domácí práce vždycky zastala Nastěnka, je úplně levá. Ze vzteku macecha Nastěnku vyhání z domu jako škodnou. Milá holka, která své kluky proměňuje v neohrabané medvědy, se ale neztratí. Potkává dědu Mrazíka a ten se o ni dobře stará.
Zdá se, že je Nastěnka v příběhu výhradně kladnou hrdinkou. Jenom chvástavý Ivan se potřebuje ponaučit a konat dobré skutky. Ve starém Rusku to byli možná hlavně staří lidé, kteří sebou nesli jakousi životní moudrost a své zkušenosti předávali dalším generacím. Pokud se však někdo choval zbrkle, dopadl špatně.Pro Nastěnku i Ivana končí příběh naštěstí dobře. Ivan udělal nezištný dobrý skutek, který po něm kouzelný dědeček chtěl, a nakonec se setkali.
Na první pohled se může zdát, že se v příběhu řeší problém jakéhosi bezpráví, proti kterému se dokáže postavit jen opravdová odvaha. Ivanovi, který ji má na rozdávání, však chybí pokora a přebývá bezohlednost. Podle moudrých kouzelných dědečků není dobré ani jedno ani druhé.
I když není k dispozici televize, elektřina a vlastně ani vodovodní potrubí nebo funkční odpad, jsou mezilidské vztahy stále velmi složité. Jedna generace končí a druhá si hledá své místo. Otázka zní, na jakém místě v životě chceme vidět sami sebe. Ačkoli se třeba dělání dobrých skutků může zdát jako prima nápad, nemá podle této pohádky v podstatě žádný význam, dokud člověk nebyl arogantní a sebestředný parchant.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Nevlastní matka opovrhuje skromnou půvabnou Nastěnkou ve prospěch své vlastní dcery Marfuši. Uloží jí, aby upletla ponožky dříve, než kohout zakokrhá (Nastěnka nakonec úpěnlivě poprosí slunce, aby ještě na chvíli zapadlo a měla tak na pletení více času). Macecha jí pak přikáže nakrmit drůbež, dát napít dobytku, nasekat dříví a poklidit dvůr. Příběh pokračuje u Ivana, který se vydává do lesů a kterému jeho matka dává poslední rady na cestu: aby byl opatrný, aby na ni nezapomněl, aby pomáhal slabším a starším ustupoval.
V lese zatím skupina loupežníků trhá lístky z květiny a přitom stále opakují: „Loupit, neloupit, sežrat, nesežrat, …“ Pak uslyší přicházet Ivana, tak jej přepadnou a vyhrknou na něj: „Jsi v pasti! A my tě teď oloupíme!“ Zatímco se loupežníci perou o obsah jeho rance, on se zmocní jejich kyjů a začne je vyhazovat do vzduchu s tím, že na jejich pád zpět si mají počkat až do zimy. Později potká Dědečka Hříbečka, který ho rozpustilým hlasem vyzve, aby ho chytil; a pokud se mu to podaří, tak že jej odmění. Za použití kouzel, mizení a opětovného zjevování Dědeček Hříbeček vyhraje. Protože ale Ivan přizná porážku, dá mu to, co mu slíbil – pevný luk a hbité střely. Když ale Ivan odmítne projevit vděk a reaguje slovy „Nerad se klaním hned, to potom bolí hřbet. Ať se ti medvěd klaní až k zemi,“ Dědeček Hříbeček dodá, že medvěd se mu skutečně pokloní až k zemi, ale Ivanův hřbet se přitom ohne.
Později se v lesích setká s Nastěnkou, která má nakázáno, aby zalévala suchý pařez, dokud na něm nevyrostou květy. Zaujatý její krásou se jí ihned zeptá, zda by si ho nechtěla vzít za muže. A přitom se začne vychvalovat. Ona mu odpoví, že se k sobě nehodí, protože se neumí chvástat. On chce svá slova dokázat, a tak se pokusí svým lukem zastřelit medvědici, co má medvíďata. Nastěnka mu v tom chce zabránit nasazením vědra na hlavu. Přihlížející Dědeček Hříbeček v ten samý moment promění Ivanovu hlavu v medvědí. Zděšený Ivan nařkne Nastěnku z čarodějnictví a uteče pryč. Ona začne ronit slzy na suchý pařez, díky čemuž na něm začnou růst květy.
Opět naráží na Dědečka Hříbečka, který mu vyčte jeho sebestřednou povahu a že nikdy nic neudělal obětavě pro druhé. Ivan nabyde dojmu, že pro svou záchranu musí udělat dobrý skutek. Začne tedy hned shánět lidi a chce se jich zeptat, co pro ně může udělat. Jeho medvědí hlava je však všechny jen vystraší – dávají se před ním na útěk. Konečně potká starou ženu nesoucí otep dříví. Nabídne se jí, že otep i ji samotnou odnese k ní domů na zádech, ačkoliv je to velmi daleko. Když tam dorazí, poděkuje mu a nazve jej krasavcem. On vidí, že je stále medvěd. Myslí si, že si z něj dělá legraci, ale pak se dozví, že je slepá. To je také důvod, proč před ním nezačala utíkat. Později najde v lesích její hůl a zželí se mu jí. Jak bude bez hole chodit? Chce jí hůl přinést. Dědeček Hříbeček je touto jeho nezištnou obětavostí potěšen a navrátí mu lidskou podobu. Hůl potom zmizí.
Mezitím se zlá macecha pokouší provdat svou vlastní dceru. Marfuša ale pokazí, co může a nápadník nakonec nevážně pronese: „Nastěnku chci za ženu, he he he …“ Za čas, když už je venku tuhá zima a sníh, přikáže manželovi, aby Nastěnku zavezl do lesa a odložil ji tam. Zde se setká s Mrazíkem, který se jí ujme. Když je Ivan opět člověkem, jde Nastěnku hledat. Do cesty se mu připlete baba Jaga. Po přetahovačce „K lesu zády, ke mně vchodem. K lesu vchodem, k Ivanovi zády,“ ji žádá, aby mu pomohla Nastěnku najít. Baba Jaga to rozhodně odmítne a po krátkém boji oživí kouzlem skupinu dřevěných bytostí „dřevěných bohatýrů“, kteří jej mají zabít. Má být upečen zaživa, ale on babu Jagu napálí, protože neví, jak se na lopatě sedí, takže se v peci místo něj octne ona. Pustí ji ven, ale musí mu poradit, jak Nastěnku najít. Mrazík ji během té doby veze na saních do svého obydlí. Pak se sám vydává na obchůzku do zasněžené krajiny, přičemž svou berlu Mrazilku si zapomene doma. Nastěnka se jí nedopatřením dotkne a navždy umrzne. Tak ji nalézá Ivan a omlouvá se jí za své chování, čímž ji přivádí zpět k životu. Mrazík jim na jejich svatbu daruje velké věno.
Oba se vrátí do vesnice. Její nenasytná nevlastní sestra Marfuša uvidí jejich bohaté dary a chce to samé. Nechá se tedy rovněž odvézt do lesa. Mrazík je však zděšen jejím hulvátským chováním a pošle ji zpět na saních tažených prasaty s truhlou plnou vran, které uletí, jakmile je otevřena. Když Ivan s Nastěnkou jedou k němu domů, přepadnou je na popud baby Jagy loupežníci, se kterými se již dříve setkal. Ty však nakonec skolí kyje padající z oblohy, které Ivan kdysi vyslal na cestu vzhůru. Babě Jaze nasadí na hlavu její velký moždíř, ve kterém přiletěla, a ta takto uteče pryč. Nakonec mají Ivan a Nastěnka velkou bohatou svatbu.

DABING
V českém znění: Eva Klepáčová - Nataľja Sedych (Nastenka), Josef Zíma - Eduard Izotov (Ivan), Otomar Korbelář – Alexandr Chvylja (Mrazík), František Filipovský – Georgij Milljar (Baba Jaga), Alena Motyčková – Inna Čurikova (Marfuša), Rudolf Deyl ml. – Pavel Pavlenko (Stařík), Marie Kohoutová – Vera Altajskaja (Macecha), Ota Sklenčka – Michail Janšin, Galina Borisova (dědeček Hříbeček), Oldřich Musil – Anatolij Kubackij (vůdce loupežníků), Antonín Jedlička – Valentin Brylejev (ženích), Nelly Gaierová – Taťjana Peľtcer (matka ženicha), Božena Böhmová – Taťjana Baryševa (dohazovačka), Eva Foustková – Varvara Popova (slepá babka), Stanislav Fišer - Andrej Stapran ("slepý" žebrák), Nina Popelíková - Anastasija Zujeva (vypravěčka), Ilona Kubásková - Zinaida Vorkul (Ivanova matka), a další.
Zvuk: Hanuš Silvera
Střih: Jana Poláková
České dialogy, texty písní a režie českého znění: K.M.Walló
Vyrobilo: Studio pro úpravu zahraničních filmů 1966

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 1.9.1066
Premiéra Sovětský svaz: 24.3.1965
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.12.2003 (DVD) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 1.12.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 

Tvůrci a herci

Alexandr Rou (Režie), - (Produkce), Nikolay Budashkin (Hudba), Dmitri Surensky (Kamera), - (Casting), Arseni Klopotovsky (Scénografie), - (Kostýmy), Anatoli Dikan (Zvuk), A. Ivanov (Masky), Nikolay Erdman (Scénář), Mikhail Volpin (Scénář), Alexandr Chvylja (Herec), Natalja Sedych (Herec), Eduard Izotov (Herec), Inna Čurikova (Herec), Georgij Milljar (Herec), Věra Altajskaja (Herec), Pavel Pavlenko (Herec), Michail Janšin (Herec), Taťjana Peltcer (Herec), Anastasija Zujeva (Herec), Taťjana Jukina (Herec), Lev Potěmkin (Herec), Olga Jukina (Herec), Anatolij Kubackij (Herec), Varvara Popova (Herec), Valentin Brylejev (Herec)