Air Force 2 / In Her Line of Fire (2006/84/USA/Akční, Thriller) 21% -Originál DVD-
31.10.2022 20:29
2006/84/USA/Akční, Thriller
Zajímavost k filmu
- Film se natáčel v Aucklandu na Novém Zélandu.
JEDNOU VĚTOU
„Zmocnili se jeho letadla, zajali mu jeho rodinu a popravují nevinná rukojmí. Nezbývá mu, než vzít spravedlnost do vlastních rukou !"
OBSAH
Americký prezident se rozhodl vyhlásit nekompromisní válku terorismu, a to všude, nejen tam, kde přímo ohrožuje Spojené státy. Prvním krokem této politiky je zatčení samozvaného prezidenta, generála Radeka. Odvetný úder teroristů však na sebe nenechá dlouho čekat a zasáhne velmi citlivý bod. Zločincům pod vedením psychopatického Ivana Koršunova se podaří proniknout na palubu prezidentského letadla Air Force One, zmocnit se celé prezidentovy rodiny a žádat Radekovo propuštění. Zpočátku nikdo, ani teroristé ani vláda USA, netuší, že kapsle, v níž měl uniknout před únosci prezident, je prázdná. Odvážný prezident se po zvážení všech pro a proti rozhodl zůstat na palubě letadla a pustit se s teroristy do boje. Zpočátku má na své straně bojové zkušenosti z Vietnamu, moment překvapení a odhodlání zachránit rodinu. Zdá se však, že jeho šance na vítězství jsou minimální. Marshallovi se podaří spojit s krizovým štábem Bílého domu. Potvrdí, že je odhodlán bojovat, a nařídí neustupovat požadavkům únosců. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jsou americké filmy, které používají patriotismus jako hlavní stavební kámen celého příběhu. Jsou filmy, které mají za úkol patriotimus probouzet. Jsou filmy, které se na patriotismu přiživují. Všechny tyto kategorie silně nemusím. Air Force One však naštěstí patří do úplně jiné kategorie, a to mezi filmy, které svým okázale najevo dávaným patriotismem zalepují neuvěřitelné mezery v nich samých anebo jen čirou nudu, která by z nich vzešla. Jedná se tak vlastně o chytrou parodii. To, že jakkoli velkou nadsázku, kupa Amíků stejně spolkne i s navijákem, je ale známá věc, a tak se jen těším, až bude natočen film, ve kterém americký prezident na hlavu porazí čínského šampiona v ping-pongu anebo vychytá americkým hokejistům olympijské zlato v ledním hokeji. A navíc nikoho jiného než Harrisona Forda si na tomto místě ani neumím představit. (Pohrobek) 3*
Jásot krizového týmu, zasalutování vrchnímu veliteli ozbrojených sil a upřímné ocenění jeho skvělosti od podřízených proběhlo. Je čas jít sejmout dalšího teroristu, pane prezidente.. Petersen se buď zbláznil, nebo tímto způsobem zažádal o americké občanství. Hlava státu v podání Harrisona Forda byla v takovém laufu, že měla seskočit s padákem nad Irákem, přistát přímo v Saddámově paláci a tam vlastnoručně zlomit panu domácímu vaz. Poté, co by vrátila jeho zlato chudému lidu a přes noc nastolila demokracii, by přes poušť odcválala na velbloudovi směrem k základně NATO v Turecku.. Respekt Oldmanovi, jenž si jako jediný ze zúčastněných zachoval tvář a učinil to místy nechtěně směšné utrpení snesitelnějším. (Gilmour93) 2*
Moje soukromá úchylka. Wolfganga Petersena mám jako režiséra rád, ať fabuluje v Nekonečném příběhu, ať črtá syrovou atmosféru v Ponorce, ať věší bulíky na nos v tomhle akčním „amerikánském“ dobrodružství. Já Harrisonu Fordovi toho jeho nekonvenčního prezidenta a akčního hrdinu v jedné osobě prostě žeru i s navijákem. A stejně tak žeru tu atraktivní peripetii s uneseným prezidentským letadlem. Nic víc než klasická americká akce „we are the best a všichni nám jdou po krku“, ale setsakra dobře natočená a koukatelná. Reprezentant svého žánru se vším všudy. To beru! (Marigold) 5*
VELKÁ RECENZE
Speciální americko-ruská úderná jednotka zajala v brilantní akci kazašského diktátora Radeka, který ohrožoval světový mír a krutě terorizoval vlastní obyvatelstvo. Úspěch komanda inspiroval amerického prezidenta Jamese Marshalla k bojovému proslovu, jenž pronesl během své návštěvy v Moskvě: "Dále již nebudeme tolerovat porušování a znesvěcování základních lidských práv. Již se nebudeme bát. Strach ať nyní mají teroristé!" Ale teroristé, alespoň ti fanatičtí, zřejmě nevědí co slovo strach znamená. Veterán z Afganistanu a přesvědčený zastánce starých totalitních pořádků Korshunov se proto snadno odhodlal k ďábelské odvetě za Radekovo zatčení. v přestrojení za ruský televizní štáb se hrstka jeho hrdlořezů infiltrovala na palubu prezidentova letadla Air Force One.
Díky zradě jednoho z agentů prezidentovy ochranky se pak Korshunovo komando po divoké přestřelce a nepodařeném nouzovém přistání zmocnilo Boeingu, jeho posádky i cestujících. Kromě prezidenta samotného. Ten, jak se zdá, unikl z paluby letadla v záchranném modulu. Propustťe generála Radeka! Tak zněl nekompromisní požadavek Krshunova. Víceprezidentka Bennetová byla zoufalá. Z pochopitelných důvodů se nemohla podrobit vůli teroristů, ale zároveň nechtěla riskovat životy prezidentovy manželky a dcery, stejně jako jeho nejbližších spolupracovníků. A pak vojáci konečně objevili záchrannou kapsli.
K překvapení všech byla prázdná a v krizovém štábu si položili životně důležitou otázku. Kde je prezident? Kde by byl! Veterán z Vietnamské války a prezident Spojených států James Marshall přece nemohl opustit svou rodinu a zbaběle prchnout před hrozícím nebezpečím! Je stále v letadle, na spodní palubě hledá vhodnou zbraň a jako málokterý z politiků si stojí za svými slovy - "Strach ať nyní mají teroristé!"
Americký akční thriller, který je variací na stále populární motiv "smrtonosných pastí" vznikl v roce 1997, kdy ho podle scénáře Andrewa W. Marlowa natočil známý režisér Wolfgang Petersen, tvůrce takových hitů jako Ponorka, Smrtící epidemie, Můj nepřítel nebo jeho největší úspěch fantasy Nekonečný příběh. V hlavní roli prezidenta Spojených států Jamese Marshalla uvidíme jednoho z nejslavnějších a nejúspěšnějších současných herců - Harrisona Forda, který byl hvězdou takových filmů jako Blade Runner, Hvězdné války, Dobyvatelé ztracené archy nebo třeba romantická Sabrina.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Kombinovaný rusko-americký speciální jednotky operace zajímá generála Ivana Radka, diktátora Kazachstán. O tři týdny později Americký prezident James Marshall se účastní diplomatické večeře Moskva, během kterého chválí zajetí a trvá na vůli USA už nevyjednává s teroristy. Marshall a jeho vnitřní kruh, včetně jeho manželky Grace a 12leté dcery Alice a několika jeho kabinetu a poradců, se připravují na návrat do USA dne Air Force One. Kromě toho byli na palubu pozváni členové tisku, včetně šesti Radkových věrných maskovaných jako novináři: Egor Korshunov, Andrej Kolchak, Sergej Lenski, Igor Nevský, Boris Bazylev a Vladimir Krasin.
Po vzletu Tajná služba agent Gibbs, který je tajně a krtek a Radekův agent umožňuje Korshunovovi a jeho komplicům získat zbraně a zaútočit na letadlo, přičemž zabije mnoho dalších agentů a vojenského personálu, než vezme civilisty jako rukojmí. Marshall je hnán k uniknout pod v nákladní prostor a zdánlivě uniká při vysunutí modulu. Korshunov a Kolchak naruší kokpit a zabrání nouzovému přistání letadla v Ramsteinova letecká základna. Několik F-15 doprovod Air Force One, protože je odkloněn do Kazachstánu.
Únosci neznámí, Marshall, a veterán z vietnamské války a Řád cti příjemce, zůstal skrytý v nákladním prostoru místo použití podu. Pomocí svého vojenského výcviku pozoruje Radkovy věrné lidi a zabíjí Krasina a Bazyleva, poté pomocí satelitního telefonu v zavazadle naváže kontakt s jeho Víceprezident, Kathryn Bennett, u Bílý dům. Korshunov, který již kontaktoval Bennetta, aby požádal o Radekovo propuštění, a věřil, že agent tajné služby je uložen v nákladním prostoru, zajišťuje Grace a Alice odděleně od ostatních rukojmích a popravuje Poradce pro národní bezpečnost Jack Doherty a Zástupce tiskového tajemníka Melanie Mitchell. Korshunov varuje Bennetta, že bude i nadále popravovat rukojmí každých 30 minut, dokud Radek nebude propuštěn.
Marshall vyloží část palivové rezervy letadla ve snaze vynutit si přistání. Korshunov následně požaduje a tankování ve vzduchuzatímco Marshall zajme Něvského a donutí ho do konferenční místnosti, kde jsou zadržováni rukojmí. Marshall spolu se svými vojenskými poradci vymyslí plán, jak přimět Korshunova, aby pro doplnění paliva odvezl letectvo One do nižší nadmořské výšky, což rukojmím poskytne čas a nadmořskou výšku, aby mohli bezpečně padnout z letadla. Jako KC-10 doky tankerů s Air Force One, Marshall a poradci doprovázejí rukojmí do nákladního prostoru, kde většina padákem pryč. Korshunov však odhalí podvod a odvede Air Force One pryč, což způsobí vznícení paliva a zničí tanker. Lenski míří dolů do podpalubí a způsobí těžkou dekompresi, což Něvského způsobí smrtí a umožní mu zajmout Marshalla, Náčelník štábu Lloyd Shepherd, Hlavní, důležitý Norman Caldwell a Gibbs.
Korshunov tváří v tvář mu nadává Marshallovi o tom, jak rozpad Sovětského svazu zničil jeho zemi. Poté ho donutí kontaktovat Ruský prezident Stolicha Petrov a zařídit Radkově propuštění z vězení, je Bennett vyzván Ministr obrany Walter Dean prohlásit prezidenta za neschopného podle 25. změna, aby přepsala Radekovo propuštění, ale ona to odmítá. Marshall se osvobodí a zabije Kolčaka a Lenského. Korshunov se pokusí Marshalla zabít, ale Shepherd místo toho vezme kulku a nechá ho zraněného. Korshunov táhne Grace dolů do nákladového prostoru a na padákovou rampu letadla. Marshall pronásleduje Korshunova a Grace ho krátce rozptýlí, než Marshall uškrtí Korshunova padákem a zlomí mu krk. Marshall závodí zpět, aby zrušil svůj rozkaz, a Radek je následně zastřelen při pokusu o útěk z vazby.
Marshall s pomocí majora Caldwella nasměruje letadlo zpět do přátelského vzdušného prostoru, jen aby byl rychle sledován druhou várkou Radekových věrných pilotujících MiG-29. F-15 protiútoky MiGy, ale jeden MiG rozbije palivové nádrže Air Force One, což způsobilo, že letadlo ztratilo palivo. Když se jeden pilot F-15 obětuje, aby zachytil a střela, šrapnel z výsledné exploze poškozuje ocasní ovládací prvky Air Force One, což znemožňuje přistání. Pohotovostní záchranná služba USAF MC-130 je povolán na pomoc, odesílání para-propojky na lanech, aby pomohli zachránit přeživší. Marshall trvá na tom, aby byla nejprve převezena jeho rodina a zraněný ovčák. Když je čas jen na jeden další převod, Gibbs zabije parašumpera a majora Caldwella. Marshall a Gibbs bojují o kontrolu nad přenosovou linkou; Marshall získává převahu, v poslední vteřině popadne lano a připevní si ho k sobě. Air Force One narazí do Kaspické moře, zabíjení Gibbs. Letci MC-130 bezpečně navinuli Marshalla, kde vstoupil do čekajícího náručí své rodiny. Všichni v Situační místnosti v Bílém domě slaví, když je vydáno potvrzení Marshallovy záchrany a Bennett roztrhá rozkaz prezidentské neschopnosti. MC-130 je následně nazván volacím znakem Air Force One, když bezpečně letí pryč spolu s doprovodem F-15.
HISTORIE AIR FORCE ONE
První americkým prezidentem, který použil letadlo, byl Theodore Roosevelt, který se v roce 1911 proletěl v letadle Wright Flyer na tehdejší vzletové dráze pro horkovzdušné balóny Kinloch Field (dnešní mezinárodní letiště Lambert–St. Louis), jež se nacházela u St. Louis. V té době však již nebyl úřadujícím prezidentem USA. Až do konce druhé světové války bylo cestování amerických prezidentů letadlem velmi řídké a spíše cestovali vlakem.
Prvním úřadujícím prezidentem USA, který použil letadlo, byl Franklin Delano Roosevelt, pro kterého bylo v roce 1933 speciálně vyrobeno letadlo Douglas Dolphin. Letadlo dokázalo pojmout až 4 cestující, obsahovalo i místnost na spaní a používalo se až do začátku druhé světové války. Není známo, zda vůbec prezident toto letadlo někdy použil. Během války používal prezident Boeing 314, známý také jako „Dixie Clipper“ a později Douglas VC-54C pojmenovaný „Sacred Cow“. V souvislosti s bitvou o Atlantik se letadlo stalo preferovaným způsobem přepravy prezidenta mezi kontinenty nebo na dlouhé vzdálenosti.
Lockheed VC-121E Constellation Columbine III, používaný jako letoun prezidenta Eisenhowera
V roce 1944 prezident požádal o vytvoření Prezidentské letecké kanceláře, která by poskytovala leteckou přepravu jak pro prezidenty USA, tak pro jejich personál. Po dalších 20 let byla pro cestování prezidentů používána různá čtyřmotorová vrtulová letadla.
Volací znak „Air Force One“ byl pro lety prezidenta USA přidělen po incidentu z roku 1953, kdy se ve stejné oblasti řízení leteckého provozu shodou okolností ocitl letoun nesoucí prezidenta Eisenhowera s volacím znakem „Air Force 8610“ a pravidelný linkový let Eastern Air Lines č. 8610.[1]
Až v roce 1962 bylo nakoupeno pro Air Force One první proudové letadlo, a to Boeing 707, vojenským označením VC-137 Stratoliner.
VC-137 Stratoliner sloužící jako Air Force One prezidentu Kennedymu
Dne 22. listopadu 1963 na palubě tohoto letadla složil Lyndon B. Johnson, dosavadní viceprezident Spojených států, přísahu prezidenta Spojených států amerických po smrtícím atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho. To byla doposud jediná přísaha prezidenta USA, konaná na palubě letadla.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Střih (nominace)
1998 - Mix zvuku (nominace)
DABING
1. DABING (VHS, DVD, Blu-ray)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Harrison Ford (prezident James Marshall), Alexej Pyško - Gary Oldman (Ivan Korshunov), Eliška Balzerová - Glenn Close (viceprezidentka Kathryn Bennettová), Dagmar Čárová - Wendy Crewson (Grace Marshallová), Eliška Pohorská - Liesel Matthews (Alice Marshall), Martin Kolár - Tom Everett (poradce Jack Doherty), Aleš Procházka - Xander Berkeley (agent Gibbs), Pavel Rímský - Dean Stockwell (poradce pro bezpečnost Walter Dean), Libor Hruška - Levan Uchaneishvili (Sergei Lenski), Vladimír Kudla - Paul Guilfoyle (náčelník štábu Lloyd 'Shep' Shepherd), Josef Carda - William H. Macy (major Caldwell), Jaroslav Kaňkovský - Richard Doyle (plukovník Bob Jackson), Miloš Vávra - Bill Smitrovich (generál Northwood), Bohumil Švarc - Philip Baker Hall (ministr spravedlnosti Andrew Ward), Milan Slepička - Alan Woolf, Elya Baskin (ruský prezident Petrov, Andrei Kolchak), Stanislav Lehký - Andrew Divoff (Boris Bazylev), Radka Stupková - Donna Bullock (tisková tajemnice Melanie Mitchellová), Antonín Navrátil, Saša Rašilov, Bohdan Tůma, Pavel Šrom, Vladimír Čech, Bohuslav Kalva, Helena Brabcová, Jiří Valšuba, Hana Talpová
Zvuk: Roman Sečkař
Produkce: Zdena Sirotková
Překlad: Gina Dolejšová
Dialogy a režie: Jiří Kodeš
Vyrobilo: Studio Dabing S Pro Alfa pro HCE 1998
Výsledný mix: Vidfilm, Londýn
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.10.1997 Falcon
Premiéra USA: 25.7.1997 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.1998 (VHS) H.C.E., 20.8.2001 (DVD) H.C.E.
Poprvé na VHS: 3.11.1998 H.C.E.
Poprvé na DVD: 20.8.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 17.8.2011 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 4 130 611
Tržby celkem - $ 315 156 409
Návštěvnost v ČR 70 179
Náklady (Rozpočet) - $ 85 000 000
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Air Force One gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/air-force-one-air-force-one/
Akční / Thriller, USA / Německo, 1997
Režie: Wolfgang Petersen, Hrají: Harrison Ford, Gary Oldman
Air Force One: Poslední let gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-061/
Akční / Thriller / Dobrodružný, USA 2012
Režie: Liz Adams, Hrají: Reginald VelJohnson, Gerald Webb
https://www.fdb.cz/film/air-force-one/2662
https://www.kfilmu.net/film/air-force-one/
„Zmocnili se jeho letadla, zajali mu jeho rodinu a popravují nevinná rukojmí. Nezbývá mu, než vzít spravedlnost do vlastních rukou !"
OBSAH
Americký prezident se rozhodl vyhlásit nekompromisní válku terorismu, a to všude, nejen tam, kde přímo ohrožuje Spojené státy. Prvním krokem této politiky je zatčení samozvaného prezidenta, generála Radeka. Odvetný úder teroristů však na sebe nenechá dlouho čekat a zasáhne velmi citlivý bod. Zločincům pod vedením psychopatického Ivana Koršunova se podaří proniknout na palubu prezidentského letadla Air Force One, zmocnit se celé prezidentovy rodiny a žádat Radekovo propuštění. Zpočátku nikdo, ani teroristé ani vláda USA, netuší, že kapsle, v níž měl uniknout před únosci prezident, je prázdná. Odvážný prezident se po zvážení všech pro a proti rozhodl zůstat na palubě letadla a pustit se s teroristy do boje. Zpočátku má na své straně bojové zkušenosti z Vietnamu, moment překvapení a odhodlání zachránit rodinu. Zdá se však, že jeho šance na vítězství jsou minimální. Marshallovi se podaří spojit s krizovým štábem Bílého domu. Potvrdí, že je odhodlán bojovat, a nařídí neustupovat požadavkům únosců. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jsou americké filmy, které používají patriotismus jako hlavní stavební kámen celého příběhu. Jsou filmy, které mají za úkol patriotimus probouzet. Jsou filmy, které se na patriotismu přiživují. Všechny tyto kategorie silně nemusím. Air Force One však naštěstí patří do úplně jiné kategorie, a to mezi filmy, které svým okázale najevo dávaným patriotismem zalepují neuvěřitelné mezery v nich samých anebo jen čirou nudu, která by z nich vzešla. Jedná se tak vlastně o chytrou parodii. To, že jakkoli velkou nadsázku, kupa Amíků stejně spolkne i s navijákem, je ale známá věc, a tak se jen těším, až bude natočen film, ve kterém americký prezident na hlavu porazí čínského šampiona v ping-pongu anebo vychytá americkým hokejistům olympijské zlato v ledním hokeji. A navíc nikoho jiného než Harrisona Forda si na tomto místě ani neumím představit. (Pohrobek) 3*
Jásot krizového týmu, zasalutování vrchnímu veliteli ozbrojených sil a upřímné ocenění jeho skvělosti od podřízených proběhlo. Je čas jít sejmout dalšího teroristu, pane prezidente.. Petersen se buď zbláznil, nebo tímto způsobem zažádal o americké občanství. Hlava státu v podání Harrisona Forda byla v takovém laufu, že měla seskočit s padákem nad Irákem, přistát přímo v Saddámově paláci a tam vlastnoručně zlomit panu domácímu vaz. Poté, co by vrátila jeho zlato chudému lidu a přes noc nastolila demokracii, by přes poušť odcválala na velbloudovi směrem k základně NATO v Turecku.. Respekt Oldmanovi, jenž si jako jediný ze zúčastněných zachoval tvář a učinil to místy nechtěně směšné utrpení snesitelnějším. (Gilmour93) 2*
Moje soukromá úchylka. Wolfganga Petersena mám jako režiséra rád, ať fabuluje v Nekonečném příběhu, ať črtá syrovou atmosféru v Ponorce, ať věší bulíky na nos v tomhle akčním „amerikánském“ dobrodružství. Já Harrisonu Fordovi toho jeho nekonvenčního prezidenta a akčního hrdinu v jedné osobě prostě žeru i s navijákem. A stejně tak žeru tu atraktivní peripetii s uneseným prezidentským letadlem. Nic víc než klasická americká akce „we are the best a všichni nám jdou po krku“, ale setsakra dobře natočená a koukatelná. Reprezentant svého žánru se vším všudy. To beru! (Marigold) 5*
VELKÁ RECENZE
Speciální americko-ruská úderná jednotka zajala v brilantní akci kazašského diktátora Radeka, který ohrožoval světový mír a krutě terorizoval vlastní obyvatelstvo. Úspěch komanda inspiroval amerického prezidenta Jamese Marshalla k bojovému proslovu, jenž pronesl během své návštěvy v Moskvě: "Dále již nebudeme tolerovat porušování a znesvěcování základních lidských práv. Již se nebudeme bát. Strach ať nyní mají teroristé!" Ale teroristé, alespoň ti fanatičtí, zřejmě nevědí co slovo strach znamená. Veterán z Afganistanu a přesvědčený zastánce starých totalitních pořádků Korshunov se proto snadno odhodlal k ďábelské odvetě za Radekovo zatčení. v přestrojení za ruský televizní štáb se hrstka jeho hrdlořezů infiltrovala na palubu prezidentova letadla Air Force One.
Díky zradě jednoho z agentů prezidentovy ochranky se pak Korshunovo komando po divoké přestřelce a nepodařeném nouzovém přistání zmocnilo Boeingu, jeho posádky i cestujících. Kromě prezidenta samotného. Ten, jak se zdá, unikl z paluby letadla v záchranném modulu. Propustťe generála Radeka! Tak zněl nekompromisní požadavek Krshunova. Víceprezidentka Bennetová byla zoufalá. Z pochopitelných důvodů se nemohla podrobit vůli teroristů, ale zároveň nechtěla riskovat životy prezidentovy manželky a dcery, stejně jako jeho nejbližších spolupracovníků. A pak vojáci konečně objevili záchrannou kapsli.
K překvapení všech byla prázdná a v krizovém štábu si položili životně důležitou otázku. Kde je prezident? Kde by byl! Veterán z Vietnamské války a prezident Spojených států James Marshall přece nemohl opustit svou rodinu a zbaběle prchnout před hrozícím nebezpečím! Je stále v letadle, na spodní palubě hledá vhodnou zbraň a jako málokterý z politiků si stojí za svými slovy - "Strach ať nyní mají teroristé!"
Americký akční thriller, který je variací na stále populární motiv "smrtonosných pastí" vznikl v roce 1997, kdy ho podle scénáře Andrewa W. Marlowa natočil známý režisér Wolfgang Petersen, tvůrce takových hitů jako Ponorka, Smrtící epidemie, Můj nepřítel nebo jeho největší úspěch fantasy Nekonečný příběh. V hlavní roli prezidenta Spojených států Jamese Marshalla uvidíme jednoho z nejslavnějších a nejúspěšnějších současných herců - Harrisona Forda, který byl hvězdou takových filmů jako Blade Runner, Hvězdné války, Dobyvatelé ztracené archy nebo třeba romantická Sabrina.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Kombinovaný rusko-americký speciální jednotky operace zajímá generála Ivana Radka, diktátora Kazachstán. O tři týdny později Americký prezident James Marshall se účastní diplomatické večeře Moskva, během kterého chválí zajetí a trvá na vůli USA už nevyjednává s teroristy. Marshall a jeho vnitřní kruh, včetně jeho manželky Grace a 12leté dcery Alice a několika jeho kabinetu a poradců, se připravují na návrat do USA dne Air Force One. Kromě toho byli na palubu pozváni členové tisku, včetně šesti Radkových věrných maskovaných jako novináři: Egor Korshunov, Andrej Kolchak, Sergej Lenski, Igor Nevský, Boris Bazylev a Vladimir Krasin.
Po vzletu Tajná služba agent Gibbs, který je tajně a krtek a Radekův agent umožňuje Korshunovovi a jeho komplicům získat zbraně a zaútočit na letadlo, přičemž zabije mnoho dalších agentů a vojenského personálu, než vezme civilisty jako rukojmí. Marshall je hnán k uniknout pod v nákladní prostor a zdánlivě uniká při vysunutí modulu. Korshunov a Kolchak naruší kokpit a zabrání nouzovému přistání letadla v Ramsteinova letecká základna. Několik F-15 doprovod Air Force One, protože je odkloněn do Kazachstánu.
Únosci neznámí, Marshall, a veterán z vietnamské války a Řád cti příjemce, zůstal skrytý v nákladním prostoru místo použití podu. Pomocí svého vojenského výcviku pozoruje Radkovy věrné lidi a zabíjí Krasina a Bazyleva, poté pomocí satelitního telefonu v zavazadle naváže kontakt s jeho Víceprezident, Kathryn Bennett, u Bílý dům. Korshunov, který již kontaktoval Bennetta, aby požádal o Radekovo propuštění, a věřil, že agent tajné služby je uložen v nákladním prostoru, zajišťuje Grace a Alice odděleně od ostatních rukojmích a popravuje Poradce pro národní bezpečnost Jack Doherty a Zástupce tiskového tajemníka Melanie Mitchell. Korshunov varuje Bennetta, že bude i nadále popravovat rukojmí každých 30 minut, dokud Radek nebude propuštěn.
Marshall vyloží část palivové rezervy letadla ve snaze vynutit si přistání. Korshunov následně požaduje a tankování ve vzduchuzatímco Marshall zajme Něvského a donutí ho do konferenční místnosti, kde jsou zadržováni rukojmí. Marshall spolu se svými vojenskými poradci vymyslí plán, jak přimět Korshunova, aby pro doplnění paliva odvezl letectvo One do nižší nadmořské výšky, což rukojmím poskytne čas a nadmořskou výšku, aby mohli bezpečně padnout z letadla. Jako KC-10 doky tankerů s Air Force One, Marshall a poradci doprovázejí rukojmí do nákladního prostoru, kde většina padákem pryč. Korshunov však odhalí podvod a odvede Air Force One pryč, což způsobí vznícení paliva a zničí tanker. Lenski míří dolů do podpalubí a způsobí těžkou dekompresi, což Něvského způsobí smrtí a umožní mu zajmout Marshalla, Náčelník štábu Lloyd Shepherd, Hlavní, důležitý Norman Caldwell a Gibbs.
Korshunov tváří v tvář mu nadává Marshallovi o tom, jak rozpad Sovětského svazu zničil jeho zemi. Poté ho donutí kontaktovat Ruský prezident Stolicha Petrov a zařídit Radkově propuštění z vězení, je Bennett vyzván Ministr obrany Walter Dean prohlásit prezidenta za neschopného podle 25. změna, aby přepsala Radekovo propuštění, ale ona to odmítá. Marshall se osvobodí a zabije Kolčaka a Lenského. Korshunov se pokusí Marshalla zabít, ale Shepherd místo toho vezme kulku a nechá ho zraněného. Korshunov táhne Grace dolů do nákladového prostoru a na padákovou rampu letadla. Marshall pronásleduje Korshunova a Grace ho krátce rozptýlí, než Marshall uškrtí Korshunova padákem a zlomí mu krk. Marshall závodí zpět, aby zrušil svůj rozkaz, a Radek je následně zastřelen při pokusu o útěk z vazby.
Marshall s pomocí majora Caldwella nasměruje letadlo zpět do přátelského vzdušného prostoru, jen aby byl rychle sledován druhou várkou Radekových věrných pilotujících MiG-29. F-15 protiútoky MiGy, ale jeden MiG rozbije palivové nádrže Air Force One, což způsobilo, že letadlo ztratilo palivo. Když se jeden pilot F-15 obětuje, aby zachytil a střela, šrapnel z výsledné exploze poškozuje ocasní ovládací prvky Air Force One, což znemožňuje přistání. Pohotovostní záchranná služba USAF MC-130 je povolán na pomoc, odesílání para-propojky na lanech, aby pomohli zachránit přeživší. Marshall trvá na tom, aby byla nejprve převezena jeho rodina a zraněný ovčák. Když je čas jen na jeden další převod, Gibbs zabije parašumpera a majora Caldwella. Marshall a Gibbs bojují o kontrolu nad přenosovou linkou; Marshall získává převahu, v poslední vteřině popadne lano a připevní si ho k sobě. Air Force One narazí do Kaspické moře, zabíjení Gibbs. Letci MC-130 bezpečně navinuli Marshalla, kde vstoupil do čekajícího náručí své rodiny. Všichni v Situační místnosti v Bílém domě slaví, když je vydáno potvrzení Marshallovy záchrany a Bennett roztrhá rozkaz prezidentské neschopnosti. MC-130 je následně nazván volacím znakem Air Force One, když bezpečně letí pryč spolu s doprovodem F-15.
HISTORIE AIR FORCE ONE
První americkým prezidentem, který použil letadlo, byl Theodore Roosevelt, který se v roce 1911 proletěl v letadle Wright Flyer na tehdejší vzletové dráze pro horkovzdušné balóny Kinloch Field (dnešní mezinárodní letiště Lambert–St. Louis), jež se nacházela u St. Louis. V té době však již nebyl úřadujícím prezidentem USA. Až do konce druhé světové války bylo cestování amerických prezidentů letadlem velmi řídké a spíše cestovali vlakem.
Prvním úřadujícím prezidentem USA, který použil letadlo, byl Franklin Delano Roosevelt, pro kterého bylo v roce 1933 speciálně vyrobeno letadlo Douglas Dolphin. Letadlo dokázalo pojmout až 4 cestující, obsahovalo i místnost na spaní a používalo se až do začátku druhé světové války. Není známo, zda vůbec prezident toto letadlo někdy použil. Během války používal prezident Boeing 314, známý také jako „Dixie Clipper“ a později Douglas VC-54C pojmenovaný „Sacred Cow“. V souvislosti s bitvou o Atlantik se letadlo stalo preferovaným způsobem přepravy prezidenta mezi kontinenty nebo na dlouhé vzdálenosti.
Lockheed VC-121E Constellation Columbine III, používaný jako letoun prezidenta Eisenhowera
V roce 1944 prezident požádal o vytvoření Prezidentské letecké kanceláře, která by poskytovala leteckou přepravu jak pro prezidenty USA, tak pro jejich personál. Po dalších 20 let byla pro cestování prezidentů používána různá čtyřmotorová vrtulová letadla.
Volací znak „Air Force One“ byl pro lety prezidenta USA přidělen po incidentu z roku 1953, kdy se ve stejné oblasti řízení leteckého provozu shodou okolností ocitl letoun nesoucí prezidenta Eisenhowera s volacím znakem „Air Force 8610“ a pravidelný linkový let Eastern Air Lines č. 8610.[1]
Až v roce 1962 bylo nakoupeno pro Air Force One první proudové letadlo, a to Boeing 707, vojenským označením VC-137 Stratoliner.
VC-137 Stratoliner sloužící jako Air Force One prezidentu Kennedymu
Dne 22. listopadu 1963 na palubě tohoto letadla složil Lyndon B. Johnson, dosavadní viceprezident Spojených států, přísahu prezidenta Spojených států amerických po smrtícím atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho. To byla doposud jediná přísaha prezidenta USA, konaná na palubě letadla.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Střih (nominace)
1998 - Mix zvuku (nominace)
DABING
1. DABING (VHS, DVD, Blu-ray)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Harrison Ford (prezident James Marshall), Alexej Pyško - Gary Oldman (Ivan Korshunov), Eliška Balzerová - Glenn Close (viceprezidentka Kathryn Bennettová), Dagmar Čárová - Wendy Crewson (Grace Marshallová), Eliška Pohorská - Liesel Matthews (Alice Marshall), Martin Kolár - Tom Everett (poradce Jack Doherty), Aleš Procházka - Xander Berkeley (agent Gibbs), Pavel Rímský - Dean Stockwell (poradce pro bezpečnost Walter Dean), Libor Hruška - Levan Uchaneishvili (Sergei Lenski), Vladimír Kudla - Paul Guilfoyle (náčelník štábu Lloyd 'Shep' Shepherd), Josef Carda - William H. Macy (major Caldwell), Jaroslav Kaňkovský - Richard Doyle (plukovník Bob Jackson), Miloš Vávra - Bill Smitrovich (generál Northwood), Bohumil Švarc - Philip Baker Hall (ministr spravedlnosti Andrew Ward), Milan Slepička - Alan Woolf, Elya Baskin (ruský prezident Petrov, Andrei Kolchak), Stanislav Lehký - Andrew Divoff (Boris Bazylev), Radka Stupková - Donna Bullock (tisková tajemnice Melanie Mitchellová), Antonín Navrátil, Saša Rašilov, Bohdan Tůma, Pavel Šrom, Vladimír Čech, Bohuslav Kalva, Helena Brabcová, Jiří Valšuba, Hana Talpová
Zvuk: Roman Sečkař
Produkce: Zdena Sirotková
Překlad: Gina Dolejšová
Dialogy a režie: Jiří Kodeš
Vyrobilo: Studio Dabing S Pro Alfa pro HCE 1998
Výsledný mix: Vidfilm, Londýn
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.10.1997 Falcon
Premiéra USA: 25.7.1997 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.8.1998 (VHS) H.C.E., 20.8.2001 (DVD) H.C.E.
Poprvé na VHS: 3.11.1998 H.C.E.
Poprvé na DVD: 20.8.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 17.8.2011 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 4 130 611
Tržby celkem - $ 315 156 409
Návštěvnost v ČR 70 179
Náklady (Rozpočet) - $ 85 000 000
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Air Force One gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/air-force-one-air-force-one/
Akční / Thriller, USA / Německo, 1997
Režie: Wolfgang Petersen, Hrají: Harrison Ford, Gary Oldman
Air Force One: Poslední let gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-061/
Akční / Thriller / Dobrodružný, USA 2012
Režie: Liz Adams, Hrají: Reginald VelJohnson, Gerald Webb
https://www.fdb.cz/film/air-force-one/2662
https://www.kfilmu.net/film/air-force-one/
Tvůrci a herci
Brian Trenchard-Smith (Režie), Brian Trenchard-Smith (Produkce), David Reynolds (Hudba), Neil Cervin (Kamera), Asim Nuraney (Střih), Valorie Massalas (Casting), Roger Guise (Scénografie), Brett Garton (Kostýmy), Jo Rossi (Zvuk), Richard Flynn (Zvuk), Vanessa Hurley (Masky), Paula Goldberg (Scénář), Mariel Hemingway (Herec), David Keith (Herec), David Millbern (Herec), Jill Bennett (Herec), Patrick Kake (Herec), Stuart Devenie (Herec), Robbie Magasiva (Herec), Jesse Hutch (Herec), Rene Naufahu (Herec), James Gaylyn (Herec)
- Film se natáčel v Aucklandu na Novém Zélandu.
Odkazy