Adéla ještě nevečeřela / Adéla ještě nevečeřela (1977/105/Československo/Komedie, Krimi, Sci-Fi) 85% -Originál DVD-
30.07.2023 00:08
JEDNOU VĚTOU
„Neporazitelný americký soukromý detektiv Nick Carter přijíždí řešit případ, s nímž si zdejší policie neví rady...“
OBSAH
Po čtrnácti letech se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka – tvůrci slavného Limonádového Joea – opět k realizaci další výtečné parodie, tentokrát na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. V komedii Adéla ještě nevečeřela je tímto hrdinou slavný detektiv Nick Carter, kterého do Prahy pozval policejní komisař Ledvina, aby mu pomohl vyřešit záhadný zločin – zmizení psa hraběnky Thunové. Carter brzy zjistí, že jeho protivníkem je jeho věčný rival, ďábelský botanik, zločinec mezinárodní pověsti hrabě von Kratzmar. Musí se samozřejmě vyrovnat s řadou nebezpečných a důmyslných léček, překonávat „nepřekonatelné“, což slavnému hrdinovi, který je nepřemožitelný, neprůstřelný, nebojácný a neohrožený, nedělá žádné zvláštní potíže. Nevadí mu ani nové, neznámé prostředí, protože jeho společníkem a průvodcem je bodrý komisař Ledvina, který ho neopomene protáhnout pražskými hospůdkami… V komedii, která získala řadu ocenění u nás i v zahraničí, se zaskvěla dlouhá řada výborných herců. V roli velkého detektiva to byl neodolatelný Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu hrál Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka a na animované části filmu se podílel Jan Švankmajer. K úspěchu filmu přispěla i výborná kamera Jaroslava Kučery, který skvěle zachytil půvaby a atmosféru secesní Prahy. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Řikal jsem si, že než se rozjede film, plácnu do sebe ještě jednu chlazenou kuželku Gambáče, jenže já se napil přesně v době, kdy Nick Carter odpovídá na otázku kde je Praha se znaleckým výrazem v obličeji : Ve Vídni ! V tu chvíli vyletělo pivo z mé držky na všechny strany. Po celou dobu trvání tohoto filmu jsme se už gambáče ani nedotknul, protože zábavnost snímku byla tak velká, že bych smíchy poprskal celou zeď, takhle mám poprskanou od piva jen postel a to mě nevadí, holkám totiž tvrdím, že je to novej parfém od Diora. (Enšpígl) 4*
„Fuj! Co to je?“ - „Olomoucké syrečky, řádně vodležený.“ Není se co divit, že úředníci EU tak dlouho odmítali přidělit tvarůžkům ochrannou známku - báli se rozkladu.. Nick Carter, americký detektiv z šestákových románů, jenž je zahrnut dary svých přátel z vědeckých kruhů a šetří lesy psaním si poznámek na škrobený rukáv, stojí před jednou z největších výzev své kariéry a tím nemyslím fyzicky náročnou Tour de pražské výčepy.. Neprimitivní a účinná klasika české parodie zaštítěná trumfovými esy (Brdečka, Lipský, Pištěk, Švankmajer), okysličená spoustou zlidovělých hlášek a držící zajímavý paradox, že Američana zde hraje Slovák mluvící česky hlasem Němce (Františka). Osobně si však myslím, že bez toho českého policejního komisaře (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jeho jméno), co se v průběhu filmu neustále něčím láduje jak B.Pitt v Ocean´s Eleven, by nebyla Adéla tak krásně profiltrována od škodlivin filmového metabolismu.. (Gilmour93) 4*
K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Parodií Adéla ještě nevečeřela pokračovali scenárista Jiří Brdečka (1917–1982) a režisér Oldřich Lipský (1924–1986) ve spolupráci započaté parodií na rodokapsy Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Tentokrát se opět s příznačným humorem a sobě vlastní poetikou zaměřili na brakové detektivky. Hrdinou je slovutný americký detektiv Nick Carter, vyzbrojený nejnovějšími pátracími pomůckami a zdravým sebevědomím, který přijíždí do secesní Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. K ruce je mu tělnatý český komisař (a navíc pivař a labužník) Ledvina, ďábelským protivníkem zlotřilý botanik a jeho „cvičená“ masožravá rostlina Adéla, objektem detektivova láskyplného vzplanutí půvabná Květuška...
Způsob vyprávění, jemná ironie, nadhled, humor i herecké projevy odkazují k Limonádovému Joeovi. Komedie je nabitá podprahovými gagy, vtipnými hláškami, popkulturními odkazy, má báječnou dobovou atmosféru a je vyznáním lásky k Praze, hospodám, pivu, uzenkám a také svéráznou poctou brakové literatuře. Konec filmu naznačuje možné pokračování. K tomu už však nedošlo. Snímek je dalším digitálně restaurovaným titulem z projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného zeměmi Evropského hospodářského prostoru (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem). Partnery projektu, spolufinancovaného MK ČR, jsou Norská národní knihovna a sdružení CESNET.
Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý. Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení. Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka. Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Proslulý americký detektiv Nick Carter ve své newyorské kanceláři s přehledem pacifikuje zločince, kteří ho přišli zabít. Vzápětí dostane dopis z Prahy; tamní policejní ředitel ho žádá, aby pomohl vyřešit záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. Carter na cestu do zámoří zvolí oblečení venkovského chasníka a vezme s sebou pro jistotu i dudy. Ve vlaku do Prahy se naučí česky. Na nádraží se oblečením od Pražanů odlišuje, ale policejní prezident von Kaunitz ho okamžitě pozná. Představí mu tělnatého pražského komisaře Ledvinu. Nick, vybavený důmyslnými pátracími pomůckami i zbraněmi, se ubytuje v hotelu. Ledvina, který je stále při chuti, provede kolegu po pražských pivnicích. Nazítří Carter a Ledvina navštíví hraběnku Thunovou. Hraběnčina půvabná společnice Karin dá Nickovi najevo, že se jí líbí. Šlechtična nechala pokoj, v němž došlo k neblahé události, zazdít. Když zedník odstraní cihly, vyjde najevo, že obětí záhadného zmizení byl hraběnčina mazlíček, doga s rodokmenem. Zatímco mu panička hrála jeho oblíbenou ukolébavku, pes z pokoje zmizel. Teď pro změnu zmizí Ledvinovi uzenka, odložená na stolku k pokojové květině. V Praze se zdržuje zlotřilý hrabě von Kratzmar, který se vetřel do hraběnčiny přízně. Nicka, s nímž se už dříve střetl, nechává sledovat liliputánem a komorníkem. Tento mezinárodní zločinec, známý jako Zahradník, pěstuje ve skleníku masožravou rostlinu Adélu, reagující na ukolébavku Princi můj malinký, spi! tak, že se začne zvětšovat a vzápětí dokáže spolknout i psa. Hrabě s ní má velké plány. Carter se při pátrání po Praze náhodou seznámí s profesorem botaniky ve výslužbě Bočkem a s jeho panenskou vnučkou Květuškou. Na první pohled se do ní zakouká, právě tak jako ona do něj. Nick dostane záhadné pozvání do šantánu, kam se vydá s Ledvinou. Vyjde najevo, že je psala Karin, žijící dvojím životem. Ve dne je ctnostnou hraběnčinou společnicí, večer maskovanou a vyhledávanou umělkyní v šantánu, kočičí dámou Irmou. Žena chce Cartera ve své šatně uvěznit, ale nakonec na speciálně vybavené posteli skončí sama spoutaná. Až poté, co jí Nick začne nůžkami ničit garderobu, přizná, že květinu, jež způsobila zmizení psa, dala do pokoje na pokyn Kratzmara a že rostlina reaguje na ukolébavku. Postel se i s ní náhle propadne. Hrabě se seznámí s Bočkem. Okouzlí ho botanickými znalostmi a pozve ho i s vnučkou na odpolední čaj. Carter má podezření, že Zahradník není mrtev, i když se při jejich posledním střetnutí před jeho očima utopil v bažině. Zároveň tuší, že je sledován. Nechá tedy Ledvinu, jehož vzhled změní tak, že vypadá jako on, v hotelovém pokoji, a sám vyrazí ke Kratzmarovi ve speciálním létacím obleku. Kratzmarovi muži v čele s komorníkem komisaře v domnění, že jde o Cartera, omámí, strčí do sudu a odvezou k hraběti. Natěšený zlosyn se chystá předhodit Adéle profesora i vnučku. Pak má přijít na řadu Carter. Bočkovi se Zahradník hodlá pomstít za nedostatečnou z biologie, kterou od něho dostal na jindřichohradeckém gymnáziu. Zasáhne Carter, ale kdyby se v sudu včas neprobral Ledvina, dopadlo by to i pro detektiva špatně. Prchající hrabě míří v automobilu pražskými ulicemi na letiště, kde ho čeká balon. Podaří se mu uletět, i když má Cartera a Ledvinu v patách. Zklamaní policisté se vrátí do hotelu. Jenže díky obrácenému větru se uprchlík ocitne nad Prahou a je vidět z hotelového pokoje. Američan se zločince neúspěšně pokusí sestřelit solární puškou. Ledvina vystřelí prakem (který sebral na letišti malému klukovi) nůž a zločinec přistane přímo na vězeňském dvoře. Carter dostane prosebný telegram z Egypta: zmizela Cheopsova pyramida. Když se Nick na nádraží loučí s Květuškou, objeví se tu krajan Matějka, na něhož se Boček dříve Cartera vyptával. Právě dorazil z Ameriky a jako by Nickovi, až na blonďaté vlasy, z oka vypadl. Detektiv se v kupé učí egyptsky. V lokomotivě přikládá do kotle Karin v mužském oblečení. Z hromady uhlí vykoukne umouněný, ale zjevně spokojený Kratzmar...
„Neporazitelný americký soukromý detektiv Nick Carter přijíždí řešit případ, s nímž si zdejší policie neví rady...“
OBSAH
Po čtrnácti letech se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka – tvůrci slavného Limonádového Joea – opět k realizaci další výtečné parodie, tentokrát na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. V komedii Adéla ještě nevečeřela je tímto hrdinou slavný detektiv Nick Carter, kterého do Prahy pozval policejní komisař Ledvina, aby mu pomohl vyřešit záhadný zločin – zmizení psa hraběnky Thunové. Carter brzy zjistí, že jeho protivníkem je jeho věčný rival, ďábelský botanik, zločinec mezinárodní pověsti hrabě von Kratzmar. Musí se samozřejmě vyrovnat s řadou nebezpečných a důmyslných léček, překonávat „nepřekonatelné“, což slavnému hrdinovi, který je nepřemožitelný, neprůstřelný, nebojácný a neohrožený, nedělá žádné zvláštní potíže. Nevadí mu ani nové, neznámé prostředí, protože jeho společníkem a průvodcem je bodrý komisař Ledvina, který ho neopomene protáhnout pražskými hospůdkami… V komedii, která získala řadu ocenění u nás i v zahraničí, se zaskvěla dlouhá řada výborných herců. V roli velkého detektiva to byl neodolatelný Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu hrál Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka a na animované části filmu se podílel Jan Švankmajer. K úspěchu filmu přispěla i výborná kamera Jaroslava Kučery, který skvěle zachytil půvaby a atmosféru secesní Prahy. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Řikal jsem si, že než se rozjede film, plácnu do sebe ještě jednu chlazenou kuželku Gambáče, jenže já se napil přesně v době, kdy Nick Carter odpovídá na otázku kde je Praha se znaleckým výrazem v obličeji : Ve Vídni ! V tu chvíli vyletělo pivo z mé držky na všechny strany. Po celou dobu trvání tohoto filmu jsme se už gambáče ani nedotknul, protože zábavnost snímku byla tak velká, že bych smíchy poprskal celou zeď, takhle mám poprskanou od piva jen postel a to mě nevadí, holkám totiž tvrdím, že je to novej parfém od Diora. (Enšpígl) 4*
„Fuj! Co to je?“ - „Olomoucké syrečky, řádně vodležený.“ Není se co divit, že úředníci EU tak dlouho odmítali přidělit tvarůžkům ochrannou známku - báli se rozkladu.. Nick Carter, americký detektiv z šestákových románů, jenž je zahrnut dary svých přátel z vědeckých kruhů a šetří lesy psaním si poznámek na škrobený rukáv, stojí před jednou z největších výzev své kariéry a tím nemyslím fyzicky náročnou Tour de pražské výčepy.. Neprimitivní a účinná klasika české parodie zaštítěná trumfovými esy (Brdečka, Lipský, Pištěk, Švankmajer), okysličená spoustou zlidovělých hlášek a držící zajímavý paradox, že Američana zde hraje Slovák mluvící česky hlasem Němce (Františka). Osobně si však myslím, že bez toho českého policejního komisaře (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jeho jméno), co se v průběhu filmu neustále něčím láduje jak B.Pitt v Ocean´s Eleven, by nebyla Adéla tak krásně profiltrována od škodlivin filmového metabolismu.. (Gilmour93) 4*
K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Parodií Adéla ještě nevečeřela pokračovali scenárista Jiří Brdečka (1917–1982) a režisér Oldřich Lipský (1924–1986) ve spolupráci započaté parodií na rodokapsy Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Tentokrát se opět s příznačným humorem a sobě vlastní poetikou zaměřili na brakové detektivky. Hrdinou je slovutný americký detektiv Nick Carter, vyzbrojený nejnovějšími pátracími pomůckami a zdravým sebevědomím, který přijíždí do secesní Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. K ruce je mu tělnatý český komisař (a navíc pivař a labužník) Ledvina, ďábelským protivníkem zlotřilý botanik a jeho „cvičená“ masožravá rostlina Adéla, objektem detektivova láskyplného vzplanutí půvabná Květuška...
Způsob vyprávění, jemná ironie, nadhled, humor i herecké projevy odkazují k Limonádovému Joeovi. Komedie je nabitá podprahovými gagy, vtipnými hláškami, popkulturními odkazy, má báječnou dobovou atmosféru a je vyznáním lásky k Praze, hospodám, pivu, uzenkám a také svéráznou poctou brakové literatuře. Konec filmu naznačuje možné pokračování. K tomu už však nedošlo. Snímek je dalším digitálně restaurovaným titulem z projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného zeměmi Evropského hospodářského prostoru (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem). Partnery projektu, spolufinancovaného MK ČR, jsou Norská národní knihovna a sdružení CESNET.
Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý. Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení. Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka. Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Proslulý americký detektiv Nick Carter ve své newyorské kanceláři s přehledem pacifikuje zločince, kteří ho přišli zabít. Vzápětí dostane dopis z Prahy; tamní policejní ředitel ho žádá, aby pomohl vyřešit záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. Carter na cestu do zámoří zvolí oblečení venkovského chasníka a vezme s sebou pro jistotu i dudy. Ve vlaku do Prahy se naučí česky. Na nádraží se oblečením od Pražanů odlišuje, ale policejní prezident von Kaunitz ho okamžitě pozná. Představí mu tělnatého pražského komisaře Ledvinu. Nick, vybavený důmyslnými pátracími pomůckami i zbraněmi, se ubytuje v hotelu. Ledvina, který je stále při chuti, provede kolegu po pražských pivnicích. Nazítří Carter a Ledvina navštíví hraběnku Thunovou. Hraběnčina půvabná společnice Karin dá Nickovi najevo, že se jí líbí. Šlechtična nechala pokoj, v němž došlo k neblahé události, zazdít. Když zedník odstraní cihly, vyjde najevo, že obětí záhadného zmizení byl hraběnčina mazlíček, doga s rodokmenem. Zatímco mu panička hrála jeho oblíbenou ukolébavku, pes z pokoje zmizel. Teď pro změnu zmizí Ledvinovi uzenka, odložená na stolku k pokojové květině. V Praze se zdržuje zlotřilý hrabě von Kratzmar, který se vetřel do hraběnčiny přízně. Nicka, s nímž se už dříve střetl, nechává sledovat liliputánem a komorníkem. Tento mezinárodní zločinec, známý jako Zahradník, pěstuje ve skleníku masožravou rostlinu Adélu, reagující na ukolébavku Princi můj malinký, spi! tak, že se začne zvětšovat a vzápětí dokáže spolknout i psa. Hrabě s ní má velké plány. Carter se při pátrání po Praze náhodou seznámí s profesorem botaniky ve výslužbě Bočkem a s jeho panenskou vnučkou Květuškou. Na první pohled se do ní zakouká, právě tak jako ona do něj. Nick dostane záhadné pozvání do šantánu, kam se vydá s Ledvinou. Vyjde najevo, že je psala Karin, žijící dvojím životem. Ve dne je ctnostnou hraběnčinou společnicí, večer maskovanou a vyhledávanou umělkyní v šantánu, kočičí dámou Irmou. Žena chce Cartera ve své šatně uvěznit, ale nakonec na speciálně vybavené posteli skončí sama spoutaná. Až poté, co jí Nick začne nůžkami ničit garderobu, přizná, že květinu, jež způsobila zmizení psa, dala do pokoje na pokyn Kratzmara a že rostlina reaguje na ukolébavku. Postel se i s ní náhle propadne. Hrabě se seznámí s Bočkem. Okouzlí ho botanickými znalostmi a pozve ho i s vnučkou na odpolední čaj. Carter má podezření, že Zahradník není mrtev, i když se při jejich posledním střetnutí před jeho očima utopil v bažině. Zároveň tuší, že je sledován. Nechá tedy Ledvinu, jehož vzhled změní tak, že vypadá jako on, v hotelovém pokoji, a sám vyrazí ke Kratzmarovi ve speciálním létacím obleku. Kratzmarovi muži v čele s komorníkem komisaře v domnění, že jde o Cartera, omámí, strčí do sudu a odvezou k hraběti. Natěšený zlosyn se chystá předhodit Adéle profesora i vnučku. Pak má přijít na řadu Carter. Bočkovi se Zahradník hodlá pomstít za nedostatečnou z biologie, kterou od něho dostal na jindřichohradeckém gymnáziu. Zasáhne Carter, ale kdyby se v sudu včas neprobral Ledvina, dopadlo by to i pro detektiva špatně. Prchající hrabě míří v automobilu pražskými ulicemi na letiště, kde ho čeká balon. Podaří se mu uletět, i když má Cartera a Ledvinu v patách. Zklamaní policisté se vrátí do hotelu. Jenže díky obrácenému větru se uprchlík ocitne nad Prahou a je vidět z hotelového pokoje. Američan se zločince neúspěšně pokusí sestřelit solární puškou. Ledvina vystřelí prakem (který sebral na letišti malému klukovi) nůž a zločinec přistane přímo na vězeňském dvoře. Carter dostane prosebný telegram z Egypta: zmizela Cheopsova pyramida. Když se Nick na nádraží loučí s Květuškou, objeví se tu krajan Matějka, na něhož se Boček dříve Cartera vyptával. Právě dorazil z Ameriky a jako by Nickovi, až na blonďaté vlasy, z oka vypadl. Detektiv se v kupé učí egyptsky. V lokomotivě přikládá do kotle Karin v mužském oblečení. Z hromady uhlí vykoukne umouněný, ale zjevně spokojený Kratzmar...
Postavy a obsazení
• Michal Dočolomanský - Nick Carter, americký detektiv (dabovaný Františkem Němcem)
• Rudolf Hrušínský - Josef Ledvina, komisař pražské policie
• Miloš Kopecký - baron Rupert von Kratzmar, mezinárodní zločinec zvaný Zahradník, vlastním jménem Matěj Kráčmera
• Václav Lohniský - komorník barona von Kratzmara
• Ladislav Pešek - Albín Boček, penzionovaný gymnaziální profesor
• Naďa Konvalinková - Květuše Bočková, jeho vnučka
• Květa Fialová - hraběnka Thunová
• Olga Schoberová - hraběnčina společnice Karin alias kočičí tanečnice Irma (dabovaná Libuší Švormovou)
• Martin Růžek - baron Franz von Kaunitz, pražský policejní ředitel
Ocenění:
The Saturn Awards
1980 - Nejlepší mezinárodní film
1980 - Nejlepší fantasy (nominace)
Sitges Film Festival
1978 - Jaroslav Kučera (Nejlepší kamera)
Další ocenění:
- Film byl oceněn dvěma diplomy. Jeden byl za výtvarnou stránku filmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bělehradě a druhý za vynalézavý parodující humor na Mezinárodním filmovém festivalu v Káhiře.
- Film získal zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Miami v roce 1978.
- Film získal cenu za réžiu na MFF humoristických filmov v La Coruni, Cenu za výtvarnú stránku na Festivale českých a slovenských filmov v Českých Budejoviciach, Cenu za kameru na MF fantastických filmov a hororov v Sitges, Cenu FFP spolu s Cenou za herecký výkon Michalovi Dočolomanskému (Nick Carter) a Cenou SČDU za herecký výkon Milošovi Kopeckému (von Kratzmar).
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1978
Premiéra ČR: 19.11.2015 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 1.11.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 31.3.2017 Bohemia MP
• Michal Dočolomanský - Nick Carter, americký detektiv (dabovaný Františkem Němcem)
• Rudolf Hrušínský - Josef Ledvina, komisař pražské policie
• Miloš Kopecký - baron Rupert von Kratzmar, mezinárodní zločinec zvaný Zahradník, vlastním jménem Matěj Kráčmera
• Václav Lohniský - komorník barona von Kratzmara
• Ladislav Pešek - Albín Boček, penzionovaný gymnaziální profesor
• Naďa Konvalinková - Květuše Bočková, jeho vnučka
• Květa Fialová - hraběnka Thunová
• Olga Schoberová - hraběnčina společnice Karin alias kočičí tanečnice Irma (dabovaná Libuší Švormovou)
• Martin Růžek - baron Franz von Kaunitz, pražský policejní ředitel
Ocenění:
The Saturn Awards
1980 - Nejlepší mezinárodní film
1980 - Nejlepší fantasy (nominace)
Sitges Film Festival
1978 - Jaroslav Kučera (Nejlepší kamera)
Další ocenění:
- Film byl oceněn dvěma diplomy. Jeden byl za výtvarnou stránku filmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bělehradě a druhý za vynalézavý parodující humor na Mezinárodním filmovém festivalu v Káhiře.
- Film získal zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Miami v roce 1978.
- Film získal cenu za réžiu na MFF humoristických filmov v La Coruni, Cenu za výtvarnú stránku na Festivale českých a slovenských filmov v Českých Budejoviciach, Cenu za kameru na MF fantastických filmov a hororov v Sitges, Cenu FFP spolu s Cenou za herecký výkon Michalovi Dočolomanskému (Nick Carter) a Cenou SČDU za herecký výkon Milošovi Kopeckému (von Kratzmar).
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1978
Premiéra ČR: 19.11.2015 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 1.11.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 31.3.2017 Bohemia MP
Tvůrci a herci
Oldřich Lipský (Režie), Jaromír Lukáš (Produkce/Vedoucí výroby), Luboš Fišer (Hudba), Jaroslav Kučera (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Vladimír Labský (Scénografie), Milan Nejedlý (Scénografie), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy), Jiří Lenoch (Zvuk), František Čížek (Masky), Jiří Brdečka (Scénář), Oldřich Lipský (Scénář), Michal Dočolomanský (Herec), Rudolf Hrušínský (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Václav Lohniský (Herec), Ladislav Pešek (Herec), Naďa Konvalinková (Herec), Květa Fialová (Herec), Martin Růžek (Herec), Olga Schoberová (Herec), Zdeněk Dítě (Herec), Karel Effa (Herec), Vladimír Hrubý (Herec), Petr Brukner (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Milan Mach (Herec), Myrtil Frída (Herec), Jiří Brdečka (Herec), Vítězslav Černý (Herec), Milivoj Uzelac st. (Herec), Jan Kotva (Herec), Ladislav Krečmer (Herec), Pavel Kudláček (Herec), Vilém Lipský (Herec), Václav Cihelka (Herec), Leoš Holan (Herec), Petr Hornych (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Zdeněk Růžička (Herec), Josef Vašátko (Herec), Miloš Vychtil (Herec), Vladislav Vychtil (Herec), Jiří Vančura (Herec), Jiřina Bílá (Herec), Lena Birková (Herec), Hana Brejchová (Herec), Lorna Homoláčová-Vančurová (Herec), Běla Jurdová (Herec), Jiřina Koucká (Herec), Jarmila Orlová (Herec), Marie Popelková (Herec), Eva Přidalová (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), Jiří Kosek (Herec), Andrea Andreánská (Herec), Zdena Heřmanová (Herec), Milena Kaplická (Herec), Jana Sedlmajerová (Herec), Hana Šterclová (Herec), Isabella Tylínková (Herec), Marcela Vraná (Herec), Miroslav Chochola (Herec), Jiří Kraus (Herec), Antonín Kramerius (Herec), Jan Prokeš (Herec), Petr Popelák (Herec), Helena Růžičková (Herec), Miloš Rozhoň (Herec), Pavel Robin (Herec), Jiří Šašek (Herec), Míla Svoboda (Herec), Václav Štekl (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Václav Štercl (Herec), Karel Šott ml. (Herec), Viktor Rindler (Herec), Miloslav Novák (Herec), Ivana Beranová (Herec), Dana Daňková (Herec), Dana Horáková (Herec), Elena Lindauerová (Herec), Jindřiška Šulcová (Herec), Marcela Šulcová (Herec), Eva Tichá (Herec), Jitka Vašutová (Herec), Jiří Bureš (Herec), Miloš Kuchyňka (Herec), Lubomír Přidal (Herec), Miroslav Dvořák (Herec), Josef Pechanec (Herec), Miroslav Polívka (Herec), Vojtěch Přidal (Herec), Gaston Šubert (Herec), Jaroslav Toms (Herec), Gustav Vondráček (Herec), Jiří Vyvadil (Herec), Miroslav Vydlák (Herec), Ivan Vorlíček (Herec), Bohumil Koška (Herec), Jaroslav Wagner-Klenka (Herec), Otakar Žebrák (Herec), Emanuel Brejša (Herec), Josef Braun (Herec), Vlasta Ziegner (Herec), Pavel Stránský (Herec), Michael Tarant (Herec), Miloslava Dlhá (Herec), Jaroslav Engelhart (Herec), Karel Engel (Herec), František Jákl (Herec), Stanislav Benda (Herec), Gustav Jankovský (Herec), Vladimír Jelínek (Herec), Jiří Kalenský (Herec), Jiří Klenot (Herec), Jan Váňa (Herec), Jarmila Glosová (Herec), Miloslav Homola (Herec), Miroslav Jíra (Herec), Vilém Kratochvíl (Herec), Ladislav Havlák (Herec), František Kokta (Herec), Jana Fominová (Herec), Věra Laňková (Herec), Blažena Slavíčková (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Jindřich Sejk (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Jiřina Zemanová (Herec), Milena Kudrnová (Herec), Jan Brokl (Herec), Miroslav Brokl (Herec), Petr Jákl st. (Herec), Pavel Jiras (Herec), Bohuslav Kupšovský (Herec), Josef Maršík (Herec), Rudolf Pešek (Herec), Karel Kos (Herec), Mirko Musil (Herec), Vladimír Linka (Herec), Bohuslav Mládek (Herec), Ota Robek (Herec), Jarmila Schwarzová (Herec), Zorka Adamíková (Herec), Ivan Anthon (Herec), Vítězslav Bouchner (Herec), Hana Lamková (Herec), Jana Prachařová (Herec), Helena Veselá (Herec), Jaroslav Vidlář (Herec), Vlasta Weiselová (Herec), Jaroslava Zelenková (Herec), Marie Landová (Herec), Helena Postránecká (Herec), Arnošt Böhm (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Libuše Kosová (Herec), Karel Křiváček (Herec), Jiří Novák (Herec), Eduard Opočenský (Herec), Petr Pavlíček (Herec), Karel Vítek st. (Herec), František Němec (Herec), Libuše Švormová (Herec)
1977/105/Československo/Komedie, Krimi, Sci-Fi
Zajímavost k filmu
- Snímek byl v roce 2015 digitálně restaurován.
- Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala Ema Destinnová. Milada Šubrtová dabovala zpěv Květy Fialové a Nadi Konvalinkové.
- Ladislav Matějka, na kterého se ptá Albín Boček (Ladislav Pešek) Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), jestli ho náhodou v Americe neviděl, byl skutečně v Americe žijící kamarád Jiřího Brdečky.
- Film byl oceněn dvěma diplomy. Jeden byl za výtvarnou stránku filmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bělehradě a druhý za vynalézavý parodující humor na Mezinárodním filmovém festivalu v Káhiře.
- Profesor Albín Boček (Ladislav Pešek) se při setkání s baronem Kratzmarem (Miloš Kopecký) podivuje diplomu z Faustovy univerzity ve Wienerschnitzelbergu – což doslova znamená „hrad vídeňský řízek“.
- Ve scéně, kde Nick Carter (Michal Docolomanský) vypráví řediteli o uspávající růži, kterou vypěstoval zahradník, použije jméno známé tragédky Báry Sernardtové. Jedná se o vtipnou slovní přesmyčku jména operní pěvkyně Sarah Bernardtové.
- Herec Zdeněk Dítě si ve filmu zahrál hned dvě role: hned na začátku kriminálníka, co se vyšplhal Carterovi (Michal Docolomanský) do okna jeho newyorské kanceláře a chtěl ho zneškodnit bombou, a pak ředitele pražského hotelu, kde se Nick Carter ubytuje.
- Tvůrci filmu si hráli roztomile i s češtinou. Důkazem budiž dvě repliky, které zazněly po sobě a slova v nich začínala na stejná první písmena. Zněly: „Sladké sny slídile.“ A následovalo: „Pohmožděný palec potřebuje pohotovou pomoc.“
- Ústřední trio Michal Dočolomanský (Nick Carter), Rudolf Hrušínský (Josef Ledvina) a Miloš Kopecký (Rupert von Kratzmar) se o čtyři roky později sešlo v další skvělé komedii Tajemství hradu v Karpatech. Hrušínský ovšem v roli geniálního šíleného vynálezce Orfanika přešel na stranu zločinu.
- Známá fotografie pořízená během natáčení, na které si Rudolf Hrušínský (Ledvina) přihýbá z půllitru, se zalíbila řediteli jednoho pivovaru natolik, že se herce zeptal, zda by ji nemohl zařadit do podnikového kalendáře. „Klidně tu fotku použijte, ale pošlete mi za to nějaké to pivo k Vánocům,“ řekl prý Hrušínský. Před vánocemi zastavila u Hrušínských Avia plná piva, které bylo všechno vyloženo. Podle slov Hrušínského to byl nejlepší honorář, který kdy dostal.
- Rudolf Hrušínský (Ledvina) pobíral za každý natáčecí den 700 korun československých (v první polovině 70. let 20. století to byl balík) často za to, že na place pojídal buřty, pil pivo a někdy i usínal.
- Když Nick Carter (Michal Dočolomanský) listuje v lexikonu mezinárodních zločinců, jsou v něm vidět fotografie reálných zločinců. Nejprve je vidět policejní fotografie českého vraha Františka Lukšíka a poté slavného australského zbojníka Neda Kellyho.
- Poté, co nevyšlo obsazení Roberta Redforda do hlavní role Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), se uvažovalo také o Ladislavu Štaidlovi nebo o Jaromíru Hanzlíkovi.
- Původně se film jmenoval „Už mě mají!“.
- Film se natáčel v Praze a na Konopišti.
- Při premiéře v pražském kině Blaník se film promítal 15 týdnů 4x denně a téměř vždy před vyprodaným sálem. Pokladní spočítali, že prodali 196 tisíc lístků. Stejný zájem byl i v jiných městech.
- Miloš Kopecký (Rupert von Kratzmar) potřeboval během natáčení 4 dabléry.
- Hlavní postavy Michala Dočolomanského (Nick Carter) a Olgy Schoberové (Karin) jsou namluveny Františkem Němcem a Libuší Švormovou.
- Hlavní postavu měl hrát Robert Redford. Po úspěchu Limonádového Joea v Americe napadlo tvůrce obsadit tuhle hvězdu. Vše zkrachovalo, když si Robertův agent spočetl, kolik by dostal peněz v přepočtu na dolary.
- Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala Ema Destinnová. Milada Šubrtová dabovala zpěv Květy Fialové a Nadi Konvalinkové.
- Ladislav Matějka, na kterého se ptá Albín Boček (Ladislav Pešek) Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), jestli ho náhodou v Americe neviděl, byl skutečně v Americe žijící kamarád Jiřího Brdečky.
- Film byl oceněn dvěma diplomy. Jeden byl za výtvarnou stránku filmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bělehradě a druhý za vynalézavý parodující humor na Mezinárodním filmovém festivalu v Káhiře.
- Profesor Albín Boček (Ladislav Pešek) se při setkání s baronem Kratzmarem (Miloš Kopecký) podivuje diplomu z Faustovy univerzity ve Wienerschnitzelbergu – což doslova znamená „hrad vídeňský řízek“.
- Ve scéně, kde Nick Carter (Michal Docolomanský) vypráví řediteli o uspávající růži, kterou vypěstoval zahradník, použije jméno známé tragédky Báry Sernardtové. Jedná se o vtipnou slovní přesmyčku jména operní pěvkyně Sarah Bernardtové.
- Herec Zdeněk Dítě si ve filmu zahrál hned dvě role: hned na začátku kriminálníka, co se vyšplhal Carterovi (Michal Docolomanský) do okna jeho newyorské kanceláře a chtěl ho zneškodnit bombou, a pak ředitele pražského hotelu, kde se Nick Carter ubytuje.
- Tvůrci filmu si hráli roztomile i s češtinou. Důkazem budiž dvě repliky, které zazněly po sobě a slova v nich začínala na stejná první písmena. Zněly: „Sladké sny slídile.“ A následovalo: „Pohmožděný palec potřebuje pohotovou pomoc.“
- Ústřední trio Michal Dočolomanský (Nick Carter), Rudolf Hrušínský (Josef Ledvina) a Miloš Kopecký (Rupert von Kratzmar) se o čtyři roky později sešlo v další skvělé komedii Tajemství hradu v Karpatech. Hrušínský ovšem v roli geniálního šíleného vynálezce Orfanika přešel na stranu zločinu.
- Známá fotografie pořízená během natáčení, na které si Rudolf Hrušínský (Ledvina) přihýbá z půllitru, se zalíbila řediteli jednoho pivovaru natolik, že se herce zeptal, zda by ji nemohl zařadit do podnikového kalendáře. „Klidně tu fotku použijte, ale pošlete mi za to nějaké to pivo k Vánocům,“ řekl prý Hrušínský. Před vánocemi zastavila u Hrušínských Avia plná piva, které bylo všechno vyloženo. Podle slov Hrušínského to byl nejlepší honorář, který kdy dostal.
- Rudolf Hrušínský (Ledvina) pobíral za každý natáčecí den 700 korun československých (v první polovině 70. let 20. století to byl balík) často za to, že na place pojídal buřty, pil pivo a někdy i usínal.
- Když Nick Carter (Michal Dočolomanský) listuje v lexikonu mezinárodních zločinců, jsou v něm vidět fotografie reálných zločinců. Nejprve je vidět policejní fotografie českého vraha Františka Lukšíka a poté slavného australského zbojníka Neda Kellyho.
- Poté, co nevyšlo obsazení Roberta Redforda do hlavní role Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), se uvažovalo také o Ladislavu Štaidlovi nebo o Jaromíru Hanzlíkovi.
- Původně se film jmenoval „Už mě mají!“.
- Film se natáčel v Praze a na Konopišti.
- Při premiéře v pražském kině Blaník se film promítal 15 týdnů 4x denně a téměř vždy před vyprodaným sálem. Pokladní spočítali, že prodali 196 tisíc lístků. Stejný zájem byl i v jiných městech.
- Miloš Kopecký (Rupert von Kratzmar) potřeboval během natáčení 4 dabléry.
- Hlavní postavy Michala Dočolomanského (Nick Carter) a Olgy Schoberové (Karin) jsou namluveny Františkem Němcem a Libuší Švormovou.
- Hlavní postavu měl hrát Robert Redford. Po úspěchu Limonádového Joea v Americe napadlo tvůrce obsadit tuhle hvězdu. Vše zkrachovalo, když si Robertův agent spočetl, kolik by dostal peněz v přepočtu na dolary.
Odkazy
Hrají:
Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Václav Lohniský, Ladislav Pešek, Naďa Konvalinková, Květa Fialová, Martin Růžek, Olga Schoberová, Zdeněk Dítě, Karel Effa, Vladimír Hrubý, Petr Brukner, Vladimír Hrabánek, Milan Mach, Myrtil Frída, Jiří Brdečka, Vítězslav Černý, Milivoj Uzelac st., Jan Kotva, Ladislav Krečmer, Pavel Kudláček, Vilém Lipský, Václav Cihelka, Leoš Holan, Petr Hornych, Vladimír Navrátil, Zdeněk Růžička, Josef Vašátko, Miloš Vychtil, Vladislav Vychtil, Jiří Vančura, Jiřina Bílá, Lena Birková, Hana Brejchová, Lorna Homoláčová-Vančurová, Běla Jurdová, Jiřina Koucká, Jarmila Orlová, Marie Popelková, Eva Přidalová, Jitka Zelenohorská, Jiří Kosek, Andrea Andreánská, Zdena Heřmanová, Milena Kaplická, Jana Sedlmajerová, Hana Šterclová, Isabella Tylínková, Marcela Vraná, Miroslav Chochola, Jiří Kraus, Antonín Kramerius, Jan Prokeš, Petr Popelák, Helena Růžičková, Miloš Rozhoň, Pavel Robin, Jiří Šašek, Míla Svoboda, Václav Štekl, Zdeněk Srstka, Václav Štercl, Karel Šott ml., Viktor Rindler, Miloslav Novák, Ivana Beranová, Dana Daňková, Dana Horáková, Elena Lindauerová, Jindřiška Šulcová, Marcela Šulcová, Eva Tichá, Jitka Vašutová, Jiří Bureš, Miloš Kuchyňka, Lubomír Přidal, Miroslav Dvořák, Josef Pechanec, Miroslav Polívka, Vojtěch Přidal, Gaston Šubert, Jaroslav Toms, Gustav Vondráček, Jiří Vyvadil, Miroslav Vydlák, Ivan Vorlíček, Bohumil Koška, Jaroslav Wagner-Klenka, Otakar Žebrák, Emanuel Brejša, Josef Braun, Vlasta Ziegner, Pavel Stránský, Michael Tarant, Miloslava Dlhá, Jaroslav Engelhart, Karel Engel, František Jákl, Stanislav Benda, Gustav Jankovský, Vladimír Jelínek, Jiří Kalenský, Jiří Klenot, Jan Váňa, Jarmila Glosová, Miloslav Homola, Miroslav Jíra, Vilém Kratochvíl, Ladislav Havlák, František Kokta, Jana Fominová, Věra Laňková, Blažena Slavíčková, Ladislav Lahoda, Jindřich Sejk, Jaroslav Tomsa, Jiřina Zemanová, Milena Kudrnová, Jan Brokl, Miroslav Brokl, Petr Jákl st., Pavel Jiras, Bohuslav Kupšovský, Josef Maršík, Rudolf Pešek, Karel Kos, Mirko Musil, Vladimír Linka, Bohuslav Mládek, Ota Robek, Jarmila Schwarzová, Zorka Adamíková, Ivan Anthon, Vítězslav Bouchner, Hana Lamková, Jana Prachařová, Helena Veselá, Jaroslav Vidlář, Vlasta Weiselová, Jaroslava Zelenková, Marie Landová, Helena Postránecká, Arnošt Böhm, Jaroslav Klenot, Libuše Kosová, Karel Křiváček, Jiří Novák, Eduard Opočenský, Petr Pavlíček, Karel Vítek st., František Němec, Libuše Švormová