Sherlock (TV seriál) / Sherlock (Krimi / Mysteriózní / Drama, Velká Británie, (2010–2017), 17 h 51 min (Minutáž: 88–90 min)) 92%
07.01.2023 01:46
JEDNOU VĚTOU
„Moderní aktualizace slavného detektiva a jeho partnera, kteří řeší trestnou činnost v Londýně v 21. století...“
OBSAH
Klasiku sira Arthura Conana Doylea o detektivovi Sherlocku Holmesovi zná většina populace. Jak to ale vypadá, když takový Sherlock Holmes (Benedict Cumberbatch), kterému samozřejmě jistí záda dr. Watson (Martin Freeman), přichází na stopu zločinu v Londýně 21. století? Právě o tom je minisérie britské BBC. Nechybí veletoky nápadů a tradiční "ostrovní" humor.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Někde jsem nedávno četl, že Sherlock je nejčastěji zfilmovaná literární postava. Jak mě teda sakra může potěšit další jeho zpracování do seriálové podoby, kde dílů je sice poskrovnu, ale každý má 90 minut...a tentokrát opět z Velké Británie? Kupodivu docela může. Když Sherlocka převedou do současnosti, tak to docela funguje a nutí mě to sledovat další díly. Pod pojmem Sherlock bych si totiž představil 19. století a ne současnost a člověka, který je všeobecně považován za magora. Každopádně mě to nezaujalo natolik, nakolik jsem si myslel, že by mohlo. Benedict Cumberbatch v roli Sherlocka je skvělý stejně jako Martin Freeman v roli Dr. Watsona. Příběhy také nemají chybu, chvílemi je to i dost originální a budu na to nadále koukat. Nicméně hodnocení u mě za čtyři a víc ani ťuk. Je to i tak další Sherlock na scéně. Kéžby už poslední. (Malarkey) 4*
Sherlock Holmes v současnosti? Ano, ale takhle moderní a zábavná miniserie? Kdo by to ještě před pár měsíci řekl... Já rozhodně ne a jsem rád, že znovuvzkříšení Sherlocka vedlo přes filmovku z Hollywoodu až do rodné Anglie. Po delší době mě zase televizní projekt dokázal zásadním způsobem uzemnit a nebýt slabého druhého dílu, pětihvězdičkovou smršť ostatních uživatelů bych rád následoval. Ten díl bohužel existuje a do vydání alternativního pilotu je to pomyslné negativum, které sérii ztrácí. Co je však úchvatné je, jak dokázali autoři všechno zvládnout. Od Watsonovy psychologie, přes Sherlokovu temnou stránku, až po moderní vymoženosti, které by na první pohled mohli samotnou dedukci a pátrání zjednodušit a okrást o známé kouzlo (což se jim nepovedlo:)). Střihově jde o televizní vrchol, který se bude těžko překonávat a v divácké přístupnosti pomáhá také obrazová dedukce (nejen prostřihy dle slov Sherlocka, ale také vizuální zobrazení čísel a slov potažmo "špatně viditelného děje" pomocí písmen a čísel ve stylu Čisté duše). Takhle se dělá moderní televizní klasika. teď to jen potvrďte dalšími (potvrzenými) díly. Těším se. Velmi. (95/70/95=87=4*) S2: V mnoha ohledech lepší (ještě propracovanější kamera, chemie a příběhy), ale o to větší očekávání a problematická látka (pes je prostě pes...). Ve výsledku první díl fantazie (chemie Sherlock-dominatrix famózní, dvojka tajemná, ale průhledná, třetí díl...tam ještě sám nevím, protože se bojím scénáristů...). Výsledek tedy 95+80+90=4*. S3: Třetí sezona začala s tolika zpomalovačkami, že jsem cítil jak v Charlieho andílcích:). První díl byl mnohem nevyrovnanější a snažil se být natolik moderní (twitter hadr), až mi přijde příliš. Druhý díl má opět dvě roviny, rozvádění hlavních postav a jejich "problémů" a hlavní dramatická vyšetřovací linie (ta tu první o hodně překonává). Je to efektní, zábavné, ale jako by to chtělo bořit hranice z první i druhé série. Třetí díl to samé v bledě modrém. Konečně silný záporák, ale tempo celého dílu a ve výsledku i celé třetí sezony, je zpomalováno osobní rovinou problémů. Trochu mi to připomíná druhý vedlejší Moffatův projekt, Doktora Who. Přesto je Sherlock působivý, vyšetřování a vše okolo jeho paláce mysli je v posledním díle neskutečně efektní a dramaticky vyšroubované na maximum (i když si říkám, kolikrát ještě v tomhle seriálu někdo přežije svoji smrt...). Vyšetřování opět fantastické, humor chvílemi na hraně, ale celkově velká zábava. Jen těch "mind games" a mnemonic techniques je tu někdy až moc... Výsledek: 80+70+90=4* (Djkoma) 4*
Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% (Matty) 4*
OBSAH EPIZOD
1.série (2010)
DÍL 1: Studie v růžové (A Study in Pink) - Na místě činu se setkávají se Sally Donovanou, seržantkou, která Holmese téměř bytostně nesnáší. Jak se ukáže, většina lidí od policie ho nemá ráda. Sherlock, John a Lestrade se jdou podívat na mrtvolu Jennifer Wilsonové, ženy v růžovém oblečku, nalezenou v opuštěném domě.
DÍL 2: Slepý bankéř (The Blind Banker) - Někdo se vloupal do banky do nepoužívané kanceláře bývalého vedoucího pana Williama, která leží skoro v nejvyšším patře. Nebylo nic ukradeno, pouze zanechána jednoduchá zpráva. Pachatel se dostal do přístupovou kartou chráněné místnosti, posprejoval v ní obraz (žlutou čáru přímo přes oči) a stěnu vedle obrazu a přesně do minuty zmizel. Všechny dveře v bance jsou však centrálně zamykány. Jak se pachatel dostal dovnitř?
DÍL 3: Velká hra (The Great Game) - Příběh začíná v běloruském městě Minsk. Vězeň Bewick si pozve Holmese, aby mu pomohl s jeho obviněnm z vraždy, za které mu hrozí oběšení. Pamatuje si, jak se pohádal s přítelkyní a nejdnou měl v ruce nůž a ubodal ji, sám ale neví, jak je možné, že to udělal. Holmes však práci odmítne a vrátí se zpět do Londýna, kde leží celé dny znuděný, protože nemá žádný pořádný případ. Rozhádá se navíc s Watsonem. Ten odejde pryč a po jeho odchodu celou Baker Street otřese mohutná exploze.
VELKÁ RECENZE
Dr. John Watson se vrací z války v Afghánistánu. Je poznamenán traumaty, ze kterých se snaží dostat psaním deníku. Zároveň shání nějaké přijatelné bydlení a při té příležitosti se seznamuje s podivínským, poněkud samolibým samotářem Sherlockem Holmesem. Ten se živí něčím, co sám nazývá „detektivní poradenství“, a jak sám neopomíná dodávat, je to práce, kterou si vymyslel sám a jen on ji dovede vykonávat na patřičné úrovni.
Až do této chvíle by bylo všechno v pořádku. Řeknete si: Ano, klasické shrnutí začátku jednoho z prvních příběhů detektiva Sherlocka Holmese. Jenže Watson se nevrací z nějaké potyčky vojáků britského Impéria se skupinou rebelů ozbrojenou šavlemi, ale z právě probíhající války v Afghánistánu. Jeho deník nemá papírovou podobu, ale je internetovým blogem. A konečně, byt, který s Holmesem sdílí, je sice stále na Baker Street 10, pověstnou londýnskou mlhu ale nahradily přecpané uličky a jediné, co zatemňuje výhled, je kouř z automobilových výfuků a davy turistů.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Scenáristický pokus o aktualizaci slavné literární předlohy vyšel na jedničku. Transformace je bezchybná, všechno funguje jak má, žádný z elementů vyloženě nedrhne. Z celkem statické a upovídané předlohy, důsledně podávané skrze obdivné a velmi často zkresleně nekritické zápisky, dokázali scénáristé vytvořit dynamickou záležitost, která se ani v nejmenším nezpronevěřuje slavné předloze.
Obsazení celkem neznámého Benedicta Cumberbatche do titulní role se ukázalo jako velmi důležité pro celkové pojetí role. Holmes oproti knižní předloze výrazně omládl a přestal kouřit. Jinak zůstaly všechny jeho charakteristické vlastnosti – samolibost, znuděnost okolním světem a ze zásady pohrdlivý přístup ke všemu, co nevyšlo z jeho hlavy. Zmínku zaslouží i Cumberbatchovo „fyzické“ herectví: Holmes je v pohybech maximálně úsporný, i když mu není cizí rychlá chůze nebo běh. Ale ve chvílích odpočinku (znuděnosti) nebo přemýšlení spíše připomíná nehybnou, pobledlou figurínu. Jediným živým prvkem jsou výrazné, pronikavé, chladné oči, které se rozzáří přesně v těch chvílích, kdy je Sherlock uprostřed víru vyšetřování.
Proti němu stojí Martin Freeman jako John Watson. Ve všech třech zatím natočených a odvysílaných epizodách se v něm sváří obdiv k Holmesovi s nekonečným seznamem výhrad k jeho vlastnostem, životnímu stylu (byť ten se velmi liší od toho, co z Holmese udělal Robert Downey Jr. pod vedením Guye Ritchieho) a neschopnosti přijmout jiný než vlastní názor. Zároveň nikdy nedokáže Holmese nechat „ve štychu“ a ten jej zase poměrně snadno přijme do svého života, kde kromě práce, trpělivé paní domácí a bratra Mycrofta vlastně ani nikdo nezůstal.
Moderních inkarnací se dočkaly i jiné podstatné postavy z původních povídek, zejména šéfinspektor Lestrade a Holmesův „temný dvojník“, jeho Nemesis, dr. Moriarty, zde v poněkud překvapivé a na můj vkus až příliš uhlazené podobě. Samotné případy vycházejí z Doyleových textů jen velmi volně1, aktualizace byla nezbytná i na příběhové rovině. Přeci jen, striktní sociální hierarchizace viktoriánské Anglie a s tím spojené vzorce chování by už v současném světě těžko našly uplatnění. Sherlock Holmes se tak pohybuje ve světě, který je mnohem konzistentnější a propojenější. Zločin ztratil jakýsi „opar romantičnosti“, z tajuplného vzrušujícího světa (nezákonného) dobrodružství se stal prostor životní reality, kde „zlo“ může přijít odkudkoliv. Ať už je tajemnou organizací, která stojí kdesi na vrcholku potravního řetězce, bandou čínských překupníků starožitností nebo jen obyčejným zakomplexovaným taxikářem.
Třídílný Sherlock logicky stojí hlavně na rozhovorech, případně monolozích postav. Tento fakt by, v případě rutinní režie, mohl svádět k postupně narůstajícímu stereotypu. Naštěstí tvůrci dialogy dostatečně rozhýbali (často se odehrávají za chůze, případně jsou dynamizovány svižnou kamerou). Důležitým stylotvorným prvkem, odlišujícím Sherlocka od nepřeberného množství „běžné“ seriálové produkce je i postup, který bych nazval „vizualizace myšlenek“. Holmesovy úvahy jsou nám totiž předkládány nejen v podobě zvukové stopy (protagonista trpí při myšlení samomluvou), ale zároveň jsou klíčová slova / klíčové stopy vizualizovány v záběru. Podobně je pracováno i s SMS zprávami – už žádné zaostřování na titěrná písmenka displeje mobilního telefonu na stejně titěrné televizní obrazovce. Vedle divácké atraktivity tohoto postupu je ho využíváno i jako vtipu (zvláště v první epizodě, kde se na diváka valí jeden neobvyklý vjem za druhým).
Originálně, byť ne tolik okatě, je řešeno i cestování. Statický záběr na dvojici protagonistů v taxíku je natáčen přes sklo, na kterém se mění odrazy okolních budov nebo denní doba. Tento nápad je bohužel poněkud upozaděn charismatem Benedicta Cumberbatche, který na sebe, případně své rychlopalné mozkové pochody, strhává divákovu pozornost.
Před obligátním posledním odstavcem mi dovolte krátkou poznámku k dabované verzi seriálu, kterou vysílala Česká televize v dubnu letošního roku. Ač dabované věci v 85 % případů ignoruji, tento seriál je čestnou výjimkou. Dabing je naprosto profesionální, hlasy k postavám sedí. Česká televize dokonce došla tak daleko, že obligátní titulek „ČT uvádí…“ umístila do původní titulkové sekvence, přímo na slavnou světelnou tabuli na londýnské Picadilly. V tomto případě tak mohu s klidným svědomím porušit svůj dlouhodobý zvyk a doporučit těm divákům, kteří se nechtějí rozptylovat rychle se měnícími titulky, dabovanou verzi. Zážitek to nebude stoprocentní, ale výjimečně laťku devadesátiprocentního hodnocení bez potíží přeskočí.
Sherlock televize BBC urazí snad jen zapřisáhlé „holmesology“, kteří jsou schopni se v Doyleově díle orientovat podle mezinárodně uznávaných zkratek (kdo si tipne, co znamená STUD nebo HOUN?). Ostatní, novým podnětům otevření diváci budou nadšeni. A když už ne nadšeni, tak alespoň příjemně potěšeni a pobaveni. A možná se začnou těšit na další třídílnou sérii podobně nedočkavě jako já. Další tři epizody jsou naplánovány na letošní podzim a měly by vycházet z Doylových povídek Skandál v Čechách, Pes baskervillský a konečně už jednou využitý Poslední případ. Už se těšíte?
DABING
1. DABING
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
1. řada
Studie v růžové
Dále v českém znění: Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Ladislav Mrkvička - Philip Davis (Jeff), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Týna Průchová - Lisa McAllister (Anthea), Rudolf Kubík - David Nellist (Mike Stamford), Karel Gult - Stanley Townsend (Angelo), Radana Herrmannová - Tanya Moodie (Ella), Ladislav Cigánek, Jitka Morávková, Jiří Krejčí, Martina Šťastná, Kateřina Petrová, Pavla Vojáčková, Lukáš Jurek
Slepý bankéř
Dále v českém znění: Vendulka Křížová - Zoe Telford (Sarah), Daniel Margolius - Paul Chequer (inspektor Dimmock), Adéla Pristášová - Gemma Chan (Soo Lin Yao), Petr Burian - Bertie Carvel (Seb Wilkes), Pavla Vojáčková - Sarah Lam (generál Shan), Kateřina Petrová - Olivia Poulet (Amanda), Michal Holán - Al Weaver (Andy Galbraith), Radana Herrmannová, Lukáš Jurek, Vladimír Fišer, Roman Víšek, Rudolf Kubík, Jan Vondráček a další
Velká hra
2012 Cena Františka Filipovského za nejlepší zvuk dabovaného audiovizuálního díla
Dále v českém znění: Vendulka Křížová - Zoe Telford (Sarah), Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Jaroslav Kaňkovský - John Sessions (Kenny Prince), Radana Herrmannová - Haydn Gwynne (slečna Wenceslasová), Lukáš Jurek - Doug Allen (Joe), Rudolf Kubík - Paul Albertson (Ewart), Týna Průchová - Lauren Crace (Lucy), Kateřina Petrová - Caroline Trowbridge (paní Monkfordová), Eva Spoustová - Di Botcher (Connie Princeová), Ladislav Cigánek, Roman Víšek, Marek Holý, Inka Šecová, Vladimír Fišer, Adéla Pristášová, Michal Holán, Daniel Margolius, Johana Sládková a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Petr Lenděl
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2011
2.série (2012)
DÍL 1: Skandál v Belgravii (A Scandal in Belgravia) - V první epizodě nové sezóny ohrožují kompromitující fotografie a vydírání samotné srdce britské správy. Pro Sherlocka a Johna však tato hra nabírá i mnohem větší obrátky, když začnou bojovat s mezinárodním terorismem, zběhlými agenty CIA a tajným spiknutím uvnitř britské vlády. Tento případ jejich životy však zahalí daleko temnějším stínem, než by si vůbec dokázali představit, když se velký detektiv setkává s nepřítelem stejně chladným, nelítostným a geniálním, jako je on sám. Pro Sherlocka Holmese bude Irene Adler vždy žena všech žen!
DÍL 2: Pes baskervillský (The Hounds of Baskerville) - Volná adaptace nejslavnějšího příběhu Arthura Conana Doylea o Sherlocku Holmesovi Pes baskervillský. V původní zápletce se Holmes s Watsonem vydávali na rozlehlá vřesoviště vyšetřovat záhadu tajemného psa. Tato epizoda s nádechem gotického hororu v sobě skrývá mnoho děsů. Russell Tovey se v ní objeví ve vedlejší roli Henryho Knighta, který si Sherlocka najme poté, co kdysi v dětství prodělal jakýsi velmi traumatický zážitek.
DÍL 3: Reichenbachův pád (The Reichenbach Fall) - Volná adaptace povídky Poslední případ. V tomto původním příběhu byly Reichenbašské vodopády místem, kde se Sherlock setkal s vlastním koncem. Holmes zde bojoval se svým hlavním nepřítelem Moriartym nad vodopády a domněle propadl jejich hlubinám, přestože později byl dokázán opak. Vrací se mimo jiné i Sherlockův bratr Mycroft (Mark Gatiss), inspektor Lestrade (Rupert Graves) či samozřejmě i Jim Moriarty v podání brilantního Andrewa Scotta.
VELKÁ RECENZE
Britská BBC přišla s jednou z nejzásadnějších událostí seriálového roku hned na jeho úplném začátku. 1. ledna sledovaly Sherlocka miliony lidí na celém světě. Od roku 2010, kdy vyšla první řada, se seriál Sherlock stačil stát celosvětovým fenoménem. Fanoušci s napětím čekali skoro dva roky, aby se dozvěděli, jakým způsobem geniální detektiv přelstil svou smrt. Bezprostředně po odvysílání prvního dílu se utvořily dva, v podstatě protikladné, postoje diváků. Polovina se po dlouhém čekání u seriálu bavila a kvitovala i fakt, že se autoři rozhodli promítnout své oddané fanoušky přímo do textu seriálu (článek o komunikaci mezi fanoušky a tvůrci seriálu Sherlock napsal Petr Bílek). Druhá část publika návrat hodnotila negativněji, nejčastějí jí vadily proměny ve struktuře i obsahu. Faktem ovšem je, že tvůrcům se něco podařit muselo, protože seriál dosáhl vynikajících statistik sledovanosti.
První díl měl oficiálně až 9,7 milionu diváků hned při prvním vysílání. Tohle číslo ovšem zahrnuje pouze oficiální kanály. Je jasné, že během následujících dní díl The Empty Hearse pomocí různých kanálů sledoval bez nadsázky celý svět. Podle analýzy sociálních médií SecondSync jenom tento díl vygeneroval víc než 300 tisíc tweetů, zahltil Tumblr i Facebook. Probíhaly celosvětové kampaně, které měly zabránit šíření spoilerů (diváci ve Spojených státech si museli na první díl počkat až do 19. ledna). V první půlce ledna takřka nebylo možné se Sherlockovi na internetu vyhnout. Spolu s kladným přijetím fanoušky se ale vynořila stejná spousta negativních komentářů nad proměnou seriálu.
Vývoj nezastavíš
Sherlock se změnil jako postava i jako seriál. O tom nemůže být pochyb. Dva roky se po skoku ze střechy nemocnice sv. Bartoloměje pohyboval ve vyhnanství sociálních sítí, jako je Tumblr nebo Twitter. Život seriálu se přesunul mimo televizní obrazovky a vrátil se do úplně odlišné situace. Když byla roce 2010 odvysílaná první řada, seriál byl celý nový, jiný, zajímavý po technické i dějové stránce. Samotný nápad s přenosem klasického detektiva do současnosti byl svěží a neokoukaný. Sherlock nepřinášel něco, co do té doby diváci neviděli, zajímavý byl v kombinacích viděného. Velmi inovatinvní byl například způsob, jakým využíval Londýn jako místo a současnost jako dobu děje. Britská metropole se stala třetím hlavním hrdinou seriálu. Stala se nezbytnou pro rytmus seriálu stejným způsobem, jako její tep Sherlock potřeboval pro vyšetřování. Úspěšný pokus o přenesení současných komunikačních technologií a jejich možností přímo do centra stylu vyprávění umožnil seriálu lehkonohé zkratky a chytře působící inovace.
Nadšení, které něco takového přineslo, ovšem nemůže mít nekonečné trvání. Sérii se daří držet si vysokou, postupně se zvyšující sledovanost.1 Tenhle úspěch je už ale těžko způsoben novostí. Televizní stanice se snaží bojovat s obecně klesající sledovaností tradiční televize.2 Díky tomu se na světlo světa dostalo množství velice zajímavých nových projektů, které už dávno zastínily propracovanost Sherlocka po stránce stylu i dějové výstavby.
Postavy zlepšují sledovanost
Na co ale tvůrci sází celkem na jisto, je oblíbenost postav. Oba hlavní představitelé se v průběhu existence seriálu stali hereckými hvězdami první velikosti, což pro seriál získalo Sherlockovi větší množtví fanoušků zejména ze zámoří. Jako hlavní faktor ale chápu poměrně precizní výstavbu zvláštních, a přesto uvěřitelných charakterů, což se projevuje zejména ve vztazích, které vytvářejí. Ačkoliv nesčetněkrát zpracovaný charakter Sherlocka Holmese či doktora Watsona může vést (a také vede) k vytváření figurek. Snad díky posunu do současnosti se Sherlockovi od BBC daří být tím starým známým detektivem a zároveň být někým novým, uvěřitelným, někým, koho můžete potkat v londýnském metru.
Nejlépe se uvěřitelnost ukazuje na vztazích mezi postavami. I když je Sherlock génius, který rád dává okolí najevo, že je pod jeho úroveň, a také navzdory jeho deklarovanému sociopatství, ukáže se v průběhu seriálu, že je součástí pevné a komplexní struktury sociálních vztahů s řadou postav.
Právě sázka na postavy a vztahy může být důvodem stabilně vzrůstající oblíbenosti seriálu. U seriálových televizních forem je orientace na postavy zásadní. Vztah, který si k postavám vytvářejí diváci a fanoušci, bývá často velmi silný a emotivní a pomáhá právě při udržování či zvyšování sledovanosti. Napětí z toho, jakým způsobem se Sherlock vrátí do života Johna Watsona, jak bude přijat a jak svou lež omluví, bylo jedním ze zásadních faktorů, které udržely pozornost fanoušků po celou dvouletou pauzu.
Z orientace na postavy také pramení proměny, které mohou části publika připadat jako rušivé. První a druhá série byly mnohem více detektivní. Protože když se s postavou Sherlocka setkáváme, je mnohem více detektiv. Ne že by byl časem horší ve vyšetřování, jenomže už to není hlavní aspekt jeho osobnosti. Sherlock je stále více také přítel, bratr a syn. Zčásti proto, že se o těchto jeho rolích postupně dozvídáme jako diváci, zčásti proto, že se některé nové role postupně učí, se jeho repertoár rozšiřuje a zabírá si více místa v jednotlivých epizodách.
DABING
2. řada
Skandál v Belgravii
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Tatiana Vilhelmová - Lara Pulver (Irene Alderová), Libor Hruška - Todd Boyce (Neilson), Tomáš Juřička - Andrew Havill (Harry), Martin Stropnický - Danny Webb (Carter), Kateřina Lojdová - Rosalind Halstead (Kate), Aleš Háma, Radka Fidlerová, Petr Vágner a další
Psisko baskervillské
Dále v českém znění: Marek Holý - Russell Tovey (Henry Knight), Pavla Vojáčková - Amelia Bullmore (Dr. Stapletonová), Jiří Čapka - Clive Mantle (Dr. Frankland), Petr Vágner - Simon Paisley Day (major Barrymore), Martina Randová - Sasha Behar (Dr. Mortimerová), Michal Holán - Will Sharpe (Lyons), Alexandr Postler - Gordon Kennedy (Gary), Michal Jagelka - Stephen Wight (Fletcher), Marek Libert - Kevin Trainor (Billy), Radka Fidlerová a další
Reichenbašský pád
Dále v českém znění: Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Kateřina Lojdová - Katherine Parkinson (Kitty Rileyová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Dalimil Klapka - Malcolm Rennie (soudce), Radana Herrmannová, Aleš Háma, Otmar Brancuzský, Miloš Vávra, Pavla Vojáčková, Radka Fidlerová a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Leoš Martinek
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2013
3.série (2014)
DÍL 0: John Watson a inspektor Lestrade se pokoušejí dál žít klidným životem po Sherlockově zdánlivé smrti. Jenže, technik Anderson věří, že Sherlock je naživu. Sherlock je pryč dva roky. Ale někdo není zcela přesvědčen o tom, že je mrtvý. Ukazuje se, že forenzní technik Anderson, i přesto, že měl dlouhotrvající Sherlockovu nedůvěru, je jedním z mála lidí, kteří věří, že Sherlock je naživu. Snaží se o tom přesvědčit Lestrada. Anderson usuzuje své tvrzení ze sledování různých tajemných událostí od Tibetu, přes Indii do Německa. Vše naznačuje, že incidenty jsou stále blíže k Londýnu.
DÍL 1: Prázdný pohřebák - Dva roky po devastujících událostech střetu Sherlocka s Moriartym se John dokázal posunout ve svém životě. Čekají ho nové výzvy i v osobním životě. Londýn se však nachází v nebezpečí teroristického útoku a Sherlock se proto rozhodne vstát z mrtvých. Je pro něj ale překvapením, když věci nevypadají tak, jak je před dvěma lety zanechal.
DÍL 2: Znamení tří - Sherlock čelí vůbec největší výzvě svého života – musí zvládnout proslov na Johnově svatbě, kde jde za svědka. Přestože se ale může vše zdát růžové, není tomu tak. Někdo z hostů je ve smrtelném ohrožení a Sherlock proto musí vraha zastavit.
DÍL 3: Poslední přísaha - Případ ukradených dopisů přivede Sherlocka do konfliktu s Charlesem Augustem Magnussenem, kterému se přezdívá „Napoleon vydírání“, a kterého Sherlock skutečně nenávidí. Jak ale může porazit nepřítele, který zná všechny slabiny významných osob celého západního světa?
(oficiální text distributora)
VELKÁ RECENZE
Vznik fandomu seriálu Sherlock byl vskutku raketový. Už během premiéry prvního dílu A Study in Pink zaujal hlavní představitel Benedict Cumberbatch fanoušky natolik, že se v následné komunikaci o seriálu v rámci diskuzních fór začali označovat za cumberbitches7. Obdiv k hlavnímu představiteli Sherlocka Holmese je pro fandom seriálu velmi příznačný a sami autoři toho několikrát využívají, o tom ale později.
Seriál kombinuje hlavní prvky původních knížek – elegantní řešení případů na základě dedukce, lásku k Anglii8 a postavu detektiva, pohybujícího se na hranici zákona, s divákům důvěrně známým prostředím plným moderních technologií a současných reálií.
Producenti seriál divákům pečlivě dávkují. V roce 2010 vyšla první série o třech dílech, každý s průměrnou délkou hodina a půl. Druhá podobně rozsáhlá série vyšla o rok a půl později. Na třetí si fanoušci museli počkat dva roky. Ačkoli se seriál odehrává na malém časovém prostoru se značnými časovými rozestupy, dokázal fanoušky pohltit natolik, že Sherlockův fandom neslábl a neztrácel členy. V dvouleté přestávce došlo dokonce k nárůstu počtu fanoušků9. To mělo dva hlavní důvody. Prvním z nich byla již zmiňovaná obliba představitele hlavního hrdiny Benedicta Cumberbatche, který byl v mezidobí obsazován do jiných rolí – Star Trek: Do temnoty, Hobit: Šmakova dračí poušť (oba 2013). Druhým z nich byla komunikační hra, kterou autoři hráli s fanoušky.
Návrat Sherlocka na obrazovky oznámil pohřební vůz.
Autoři v mezidobí komunikovali s fanoušky na několika úrovních. Kromě tradičních teaserů k novým dílům a uniklým obrázkům zapojili do hry s fanoušky i další, méně obvyklé způsoby. Jednou z nich je blog Johna Watsona. Pomocí něj komunikoval s fiktivními fanoušky detektiva Holmese v seriálu, zároveň lze tento blog najít na internetu, kde fungoval jako reálný blog. Watson v něm píše o dění ve skutečném i seriálovém světě a ostatní seriálové postavy – například Sherlock nebo Molly – je glosují. Dalším komunikačním prostorem se stal Londýn. Ten si určili sami fanoušci tím, že jeden z nich z piety k Sherlockovi vyznačil sprejem místo dopadu po jeho skoku ze střechy nemocnice sv. Bartoloměje. Na oplátku se autoři rozhodli užít ulice Londýna k oznámení třetí série seriálu, 29. listopadu projel Londýnem prázdný pohřební vůz se jménem Sherlocka vyskládaným z květin a datem premiéry prvního dílu. Na internetu byla třetí série oznámena až v zápětí.
Sherlock tě vidí
To, že si všímají vůle fanoušků, dokázali autoři už ve druhé sérii. Původně epizodní postavě Molly Hooper, platonicky milující Sherlocka, dali větší prostor a nechali její střety se Sherlockem více vyznít. Mezi fanoušky, tedy především fanynkami, byla tato postava oblíbená, protože se s ní dokázali snadno ztotožnit.
Dalším posunem v komunikaci s fanoušky je první díl třetí série. Nejčastějším tématem sherlockovského fandomu mezi druhou a třetí sérií se staly teorie toho, jak mohl Sherlock přežít svůj pád z konce druhé série. To zdánlivě prozradí první scéna prvního dílu třetí série. Vzápětí se ale dozvídáme, že jde o teorii, jež si fiktivní Sherlockův fanoušek vymyslel. V tomto díle jsou představeny ještě další verze Sherlockova přežití, ale vždy je na jejich konci ukázáno, že jde o dohady. A to i u verze Sherlocka samotného, který si v závěru dílu povídá s Andresonem, jenž je personifikací reálného fanouška ve světě seriálu. Anderson Sherlockovu verzi nepřijímá, zpochybňuje ji a diskutuje o ní stejným způsobem, jakým mezi sebou komunikují fanoušci o něčem, co se jim v kanonickém textu nelíbí. Tento styl vyjadřování autoři nastudovali ve fanouškovských fórech a diskuzích.
Autoři využili některé z desítek fanouškovských teorií o Sherlockově přežití a zapracovali je do seriálu samotného. Ukázali tak fanouškům, že si všímají jejich tvorby a v jistém slova smyslu je odměňují za jejich aktivitu. Tato komunikační strategie je v mnoha smyslech inovační a mohla by určit další směřování v dialogu tvůrce a fanouška.
Seriál nezobrazuje fanouška jako jednotlivce, ale jako součást celé skupiny, fandomu. Ukazuje fanoušky jako diskutující aktivní jedince, kteří pořádají své schůzky a jsou obklopeni komunikačními technologiemi.
Zajímavý je také fakt, že některé z teorií Sherlockova přežití otevřeně zobrazují Sherlockovy sympatie k jednotlivým postavám – polibek s Molly nebo náznak polibku s Moriartym. Toho by se postava Sherlocka nedopustila. Sherlock je líčen jako citově odměřený samotář. Autoři tímto zobrazením dávají fanouškům jedinečný materiál pro video slashfiction10. Tento v jistém slova smyslu skandální materiál podporuje fanouškovské teorie a upevňuje vztah fandomu k dílu, což má logicky za následek zvýšenou sledovanost.
DABING
3. řada
Prázdný pohřebák
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Josef Pejchal - David Fynn (Howard Shilcott), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Bedřich Šetena - Timothy Carlton (pan Holmes), Otmar Brancuzský, Eliška Nezvalová, Oldřich Hajlich, Jindřich Hinke, Marek Holý, Monika Krátká, Kateřina Lojdová, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Kamila Špráchalová, Martina Šťastná, Roman Víšek, Jaroslav Vlach, Nikola Votočková, Petr Hais, Matěj Převrátil
Znamení tří
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Vendulka Křížová - Alice Lowe (Tessa), Miloslav Mejzlík - Alistair Petrie (major Sholto), Josef Pejchal - Oliver Lansley (David), Oldřich Hajlich - Ed Birch (Tom), Marek Holý - Jalaal Hartley (fotograf), Otmar Brancuzský, Eliška Nezvalová, Jindřich Hinke, Zbyšek Horák, Monika Krátká, Jitka Moučková, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Kamila Špráchalová, Martina Šťastná, Jaroslav Vlach, Nikola Votočková, Matěj Převrátil
Poslední přísaha
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Miroslav Saic - Lars Mikkelsen (Charles Magnussen), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Marek Holý - Tom Brooke (Bill Wiggins), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Bedřich Šetena - Timothy Carlton (pan Holmes), Otmar Brancuzský, Oldřich Hajlich, Jindřich Hinke, Monika Krátká, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Martina Šťastná, Kateřina Velebová, Roman Víšek, Jaroslav Vlach, Petr Hais
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2014
SPECIÁLNÍ FILM
Sherlock: Přízračná nevěsta (TV film)
(Sherlock: The Abominable Bride)
Krimi / Mysteriózní / Drama
Velká Británie, 2016, 90 min
Režie: Douglas Mackinnon
Scénář: Mark Gatiss, Steven Moffat
Hudba: David Arnold, Michael Price
Hrají: Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Amanda Abbington, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Una Stubbs, Louise Brealey, Natasha O'Keeffe, Jonathan Aris, Stephanie Hyam, Gerald Kyd, Catherine McCormack, Tim McInnerny, Tim Barlow, Charles Furness, David Nellist, Yasmine Akram, Clem So
Obsah
Netrpělivě očekávaný speciál kultovní série jen 24 hodin po světové premiéře! Fanoušky po celém světě dlouho očekávaný zbrusu nový díl britské série je konečně zde. Sherlock Holmes a jeho věrný společník doktor Watson v neodolatelném podání Benedicta Cumberbatche a Martina Freemana se tentokrát zcela výjimečně a dle tvůrců série naposledy ocitají na stopě zločinu v kulisách viktoriánského Londýna konce 19. století. Tedy v prostředí a době, kam dobrodružství slavného detektiva původně umístil praotec celého fenoménu, Sir Arthur Conan Doyle. Jak prosté.(Česká televize)
VELKÁ RECENZE
Novoroční speciál oblíbeného britského seriálu Sherlock se dočkal své premiéry i u nás!
Jak jste poznali podle titulních fotografiích, ale i z videa, Sherlock se tentokrát odehrává v období 19. století a jak zazní i v úvodu, v jakési alternativě… Tedy v době, kam samotný otec Sherlocka Holmese, Sir Arthur Ignatius Conan Doyle, proslulé detektivní případy zasadil.
Úvod jaksi restartuje (po vzoru a aktuálním trendu hollywoodských studiích) již známé seznámení dvou hlavních hrdinů Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) a Dr. Watsona (Martin Freeman). Ale nezabředne do detailu a kvapem dojde k novému případu Přízračné nevěsty. Ta od svého nástupu nebezpečně kopíruje osudy obávaného Sherlockova soupeře Moriartyho (Andrew Scott).
Nechybí všichni dobře známí (Watsonova žena Mary – Amanda Abbington nebo Sherlockův bratr Mycroft – Mark Gatiss) a… však samozřejmě víte kdo. I když někteří jsou poněkud v podivné stylizaci a namaskovaní. Ale k tomu postupně přijde i vysvětlení, které vám ovšem snadno zamotá hlavu.
Umístnění příběhu do 19. století se tvůrcům podařilo. Funguje výborná výprava, kostýmy a herecké obsazení. A nehledě na dobu, ve které se děj odehrává, tvůrci prostě jednoduše volí trochu jiné rozehrání nových osudů hrdinů pro připravovanou čtvrtou řadu. A k novým osudům je potřeba uzavřít ty staré a vidět to, co tvůrci chtějí, abychom viděli. Zkrátka, nesmíte v celém novém příběhu hledat žádnou vědu, ona tam totiž žádná vůbec není. Tak to vlastně bylo pokaždé.
No ale i přesto, že se mi zasazení do 19. století líbilo, jsem se nemohl trošku ubránit dojmu, že se scénáristé Mark Gatiss a Steven Moffat inspirovali u Nolanova Počátku. Mírná překombinovanost a proplétání dějových zvratů a vrstev bylo nejspíše hlavním cílem, jak zamaskovat jednoduchý scénář.
Ale ať se vám to zdá nebo nezdá (nebo komu se to vlastně zdá), to vše je docela náročné na pobrání, rozhodně i pro nezávislé diváky a hned na první dobrou.
Ano, správně! Teď nemluvím o závislosti na kokainu či morfiu. I když tyhle látky by vám orientaci snadno ulehčili…
Celá série vždy stavěla na hereckých výkonech ústřední dvojice. A ani v novoročním speciálu tomu není jinak. Šarmantní Ben Cumberbatch svému Sherlockovi propůjčuje nadále neodolatelnou a hbitou mluvu s nezaměnitelným hlasem a cool myšlenkový pochod podpořený špetkou vtipu. No a Martin Freeman stále dobře funguje jako lehce zmatený leč užitečný Sherlockův parťák, který se neopomíná zjevit vždy ve správný čas na správném místě.
Novoroční překvapení se mi líbilo. Ale ještě raději bych byl, kdyby se na obrazovky vrátila celá nová série. Tenhle televizní film jako lákadlo zafungovalo, ale chci víc. Hned.
Takže už jen vydržet rok na premiéru již čtvrté řady úspěšného britského televizního seriálu Sherlock. A trochu si urovnat mozkové závity, dalo jim to pořádně (alespoň těm mým) zabrat…
DABING
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Rudolf Kubík - David Nellist (Mike Stamford), Igor Bareš - Tim McInnerny (Sir Eustace Carmichael), Simona Postlerová - Catherine McCormack (Lady Carmichaelová), Jiří Valšuba - Gerald Kyd (Ricoletti), Jitka Jirsová - Stephanie Hyam (Jane), Miroslav Saic - Tim Barlow (Wilder), Vojtěch Hájek, Karel Gult, Jan Szymik a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Petr Skarke
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Společnost SDI Media 2015
4.série (2017)
DÍL 1: Šest Železných dam (The Six Thatchers) - Holmes a Dr. Watson řeší případ záhadného ničení bust bývalé předsedkyně vlády Margaret Thatcherové. Je možné, že tyto činy mají spojitost s temnou minulostí Mary Morstanové.
DÍL 2: Skomírající detektiv (The Lying Detective) - Sherlock stojí tváří v tvář jednomu z nejděsivějších nepřátel své dlouhé kariéry. Silnému a zdánlivě neotřesitelnému Culvertonu Smitovi - muži s velmi temným tajemstvím. Odcizený od jeho nejlepšího přítele Johna Watsona, se zdá, že Sherlock sestupuje do pekel. Existuje nějaký způsob návratu z propasti, do níž detektiv padl?
DÍL 3: Poslední případ (The Final Problem) - Dlouho pohřbené tajemství přeci jen dohnalo duo z Baker Street, když s nimi hraje někdo velmi podivnou hru. Sherlock a John čelí největší výzvě jejich života. Je hra konečně u konce?
VELKÁ RECENZE
Termín „fanfikce“ nemívá v běžném jazyce nijak pozitivní nádech: v lepším případě je jím míněno přijatelné, byť druhořadé vystižení původního díla z pera nadšeného diletanta, v tom horším zhůvěřilosti typu My Immortal (potterovský svět) nebo Padesát odstínů šedi E. L. Jamesové. Seriál Sherlock z produkce BBC byl fanfikcí vždy a nijak se za to nestyděl. Proč by také měl, když jeho cílem bylo etablovat se jako třetí, vzácný, a tudíž opomíjený druh: kompletní přetvoření originálu a představení vlastní verze týchž motivů, v níž se z postavy obdivovaného a charakterově statického übermensche stává emocionálně omezený grázl závislý na drogách a kde řešení kriminálních případů stále víc ustupuje nutnosti charakterového vývoje. Slovy inspektora Lestrada, smyslem seriálu už od počátku bylo vzít mimořádného člověka a udělat z něj člověka dobrého.
Čtvrtá řada, jež je buďto řadou závěrečnou, nebo dle tvůrců Stevena Moffata a Marka Gattise tečkou za tzv. „první kapitolou“, tento koncept nejenom podtrhává víc než kterákoli série předtím, ale završuje ho formou totálního rozebrání titulní postavy na nanočástice a přesunu od řešení případů formou chladné dedukce k empatii. Nutí diváka přehodnotit Sherlocka už od úplně první epizody první série a uvědomit si, že v souladu s názvem vlastně nikdy nešlo o kreativní oživení procedurálního žánru, nýbrž o protagonistovu dekonstrukci a jeho návrat do tragicky zaniklého statutu „nejemocionálnějšího Holmese“, který si v dětství tak rád hrál na piráty. Díky výrazně osobnímu a vztahovému zaměření, které navazuje na ty nejpřestřelenější okamžiky ze svatby Johna Watsona, definitivně pozbývá na platnosti dřívější vnímání seriálu jako „sezóny před a po Moriartym“, respektive „vynikající modernizace detektivních příběhů vs. velmi křehké vztahy“. Jeho místo zaujímá rozdělení na kapitoly v Sherlockově osobním rozvoji: přátelství, sex, rodina a láska.
První série zahájila proces polidštění Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) představením jeho nejlepšího přítele Johna Watsona (Martin Freeman), druhá přidala v osobě Irene Adlerové (Lara Pulverová) motiv sexuality, třetí prostřednictvím Mary Morstanové (Amanda Abbingtonová) zasadila detektiva do rodinné jednotky. Poslední řada uvádí na scénu coby ultimátní formu lidskosti (a tudíž vrchol Sherlockovy cesty) téma lásky a obětí, jež jsme ochotni za ni položit. Objevuje se láska přátelská v podobě sebedestruktivní záchrany Johna Watsona, sexuální coby přiznání, že Sherlock si minimálně tenkrát v Karáčí, a dost možná i po něm přece jenom štrejchnul, dále rodinná coby proměňující se vztah s Mycroftem a bezpodmínečné přijetí ztraceného psychopatického příbuzného, a v závěru dokonce i láska romantická.
DABING
4. řada
Šest Železných dam
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Miroslav Saic - Lars Mikkelsen (Charles Magnussen), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Radana Herrmannová - Tanya Moodie (Ella), Bohuslav Kalva - Simon Kunz (Sir Edwin), Petr Stach - Sacha Dhawan (Ajay), Radka Malá - Marcia Warren (Vivian), Jitka Moučková - Eleanor Matsuura (Detektiv Hopkinsová), Lukáš Hlavica - Charles Edwards (David Welsborough), Kateřina Lojdová - Amanda Root (Emma Welsboroughová), Petr Neskusil - Rob Callender (Charlie Welsborough), Jana Stryková - Sian Brooke (Elizabeth), Martin Janouš - Paul Chequer (Dimmock), Zuzana Skalická - Gabrielle Glaister (Velvyslankyně), Roman Štabrňák - Neal Barry (Ray Kingsley), Lumír Olšovský - Edward Judge (Craig), Karel Gult - Richard Syms (Vikář),Michal Gulyáš - Harry Gostelow (Manžel velvyslankyně), Jindřich Žampa - Andrew Bone (Karim), Jolana Smyčková, Klára Nováková, Monika Krátká, Nikola Navrátil, Pavel Šrom, Martina Šťastná, Radovan Vaculík
Skomírající detektiv
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Marek Holý - Tom Brooke (Bill Wiggins), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Václav Knop - Toby Jones (Culverton Smith), Jana Stryková - Sian Brooke (Elizabeth), Jitka Moučková - Georgina Rylance (Cornelia), Jolana Smyčková - Gina Bramhill (Faith), Pavel Šrom - Martin Savage (Ivan), Radana Herrmannová - Katy Wix (Sestra Cornishová), Lumír Olšovský - Matthew Romain (Andrew), Radovan Vaculík - Vijay Doshi (Gavin), Lukáš Hlavica - Asheq Akhtar (Šahíd), Kateřina Lojdová, Roman Štabrňák, Klára Nováková, Matěj Převrátil, Karel Gult, Michal Gulyáš, Martin Janouš, Monika Krátká, Nikola Navrátil, Martina Šťastná
Poslední případ
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Karel Gult - Timothy Carlton (pan Holmes), Bohuslav Kalva - Simon Kunz (Sir Edwin), Jana Stryková - Sian Brooke (Eurus Holmesová), Miloš Vávra - Art Malik (Ředitel věznice), Nikola Navrátil - Richard Crehan (Ben), Roman Štabrňák - Ralph Ineson (Vince), Martin Preiss - Tam Mutu (Leonard), Kateřina Lojdová - Clare Foster (Velma), Lumír Olšovský - Rhys Rusbatch (Vězšňský technik), Veronika Diamantová - Indica Watson (malá Euros), Klára Nováková - Indica Watson (malá Euros), Mikuláš Převrátil - Tom Stoughton (Malý Sherlock), Harry Tuffin (Victor), Michal Gulyáš, Martin Janouš, Martina Šťastná, Radovan Vaculík
Překlad: Petr Putna (04x01), Veronika Kvapilová (04x02-04x03)
Dramaturgie: Petr Šaroch
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.série: 9.4.2011
2.série: 26.10.2012
3.série: 15.3.2014
Speciální díl: 2.1.2016
4.série: 15.1.2017
Premiéra Velká Británie:1.série: 25.7.2010
2.série: 1.1.2012
3.série: 1.1.2014
Speciální díl: 1.1.2016
4.série: 1.1.2017
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.5. 2012 H.C.E
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Sherlock Holmes gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1300/
USA / Německo, Akční / Dobrodružný, 2009
Režie: Guy Ritchie, Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law
Sherlock Holmes: Hra stínů gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1299/
USA, Akční / Dobrodružný, 2011
Režie: Guy Ritchie, Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law
SERIÁL V SÉRII
Sherlock (seriál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/0030/
Velká Británie, Krimi / Mysteriózní, 2010
Režie: Paul McGuigan, Nick Hurran, Hrají: Benedict Cumberbatch, Martin Freeman
„Moderní aktualizace slavného detektiva a jeho partnera, kteří řeší trestnou činnost v Londýně v 21. století...“
OBSAH
Klasiku sira Arthura Conana Doylea o detektivovi Sherlocku Holmesovi zná většina populace. Jak to ale vypadá, když takový Sherlock Holmes (Benedict Cumberbatch), kterému samozřejmě jistí záda dr. Watson (Martin Freeman), přichází na stopu zločinu v Londýně 21. století? Právě o tom je minisérie britské BBC. Nechybí veletoky nápadů a tradiční "ostrovní" humor.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Někde jsem nedávno četl, že Sherlock je nejčastěji zfilmovaná literární postava. Jak mě teda sakra může potěšit další jeho zpracování do seriálové podoby, kde dílů je sice poskrovnu, ale každý má 90 minut...a tentokrát opět z Velké Británie? Kupodivu docela může. Když Sherlocka převedou do současnosti, tak to docela funguje a nutí mě to sledovat další díly. Pod pojmem Sherlock bych si totiž představil 19. století a ne současnost a člověka, který je všeobecně považován za magora. Každopádně mě to nezaujalo natolik, nakolik jsem si myslel, že by mohlo. Benedict Cumberbatch v roli Sherlocka je skvělý stejně jako Martin Freeman v roli Dr. Watsona. Příběhy také nemají chybu, chvílemi je to i dost originální a budu na to nadále koukat. Nicméně hodnocení u mě za čtyři a víc ani ťuk. Je to i tak další Sherlock na scéně. Kéžby už poslední. (Malarkey) 4*
Sherlock Holmes v současnosti? Ano, ale takhle moderní a zábavná miniserie? Kdo by to ještě před pár měsíci řekl... Já rozhodně ne a jsem rád, že znovuvzkříšení Sherlocka vedlo přes filmovku z Hollywoodu až do rodné Anglie. Po delší době mě zase televizní projekt dokázal zásadním způsobem uzemnit a nebýt slabého druhého dílu, pětihvězdičkovou smršť ostatních uživatelů bych rád následoval. Ten díl bohužel existuje a do vydání alternativního pilotu je to pomyslné negativum, které sérii ztrácí. Co je však úchvatné je, jak dokázali autoři všechno zvládnout. Od Watsonovy psychologie, přes Sherlokovu temnou stránku, až po moderní vymoženosti, které by na první pohled mohli samotnou dedukci a pátrání zjednodušit a okrást o známé kouzlo (což se jim nepovedlo:)). Střihově jde o televizní vrchol, který se bude těžko překonávat a v divácké přístupnosti pomáhá také obrazová dedukce (nejen prostřihy dle slov Sherlocka, ale také vizuální zobrazení čísel a slov potažmo "špatně viditelného děje" pomocí písmen a čísel ve stylu Čisté duše). Takhle se dělá moderní televizní klasika. teď to jen potvrďte dalšími (potvrzenými) díly. Těším se. Velmi. (95/70/95=87=4*) S2: V mnoha ohledech lepší (ještě propracovanější kamera, chemie a příběhy), ale o to větší očekávání a problematická látka (pes je prostě pes...). Ve výsledku první díl fantazie (chemie Sherlock-dominatrix famózní, dvojka tajemná, ale průhledná, třetí díl...tam ještě sám nevím, protože se bojím scénáristů...). Výsledek tedy 95+80+90=4*. S3: Třetí sezona začala s tolika zpomalovačkami, že jsem cítil jak v Charlieho andílcích:). První díl byl mnohem nevyrovnanější a snažil se být natolik moderní (twitter hadr), až mi přijde příliš. Druhý díl má opět dvě roviny, rozvádění hlavních postav a jejich "problémů" a hlavní dramatická vyšetřovací linie (ta tu první o hodně překonává). Je to efektní, zábavné, ale jako by to chtělo bořit hranice z první i druhé série. Třetí díl to samé v bledě modrém. Konečně silný záporák, ale tempo celého dílu a ve výsledku i celé třetí sezony, je zpomalováno osobní rovinou problémů. Trochu mi to připomíná druhý vedlejší Moffatův projekt, Doktora Who. Přesto je Sherlock působivý, vyšetřování a vše okolo jeho paláce mysli je v posledním díle neskutečně efektní a dramaticky vyšroubované na maximum (i když si říkám, kolikrát ještě v tomhle seriálu někdo přežije svoji smrt...). Vyšetřování opět fantastické, humor chvílemi na hraně, ale celkově velká zábava. Jen těch "mind games" a mnemonic techniques je tu někdy až moc... Výsledek: 80+70+90=4* (Djkoma) 4*
Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% (Matty) 4*
OBSAH EPIZOD
1.série (2010)
DÍL 1: Studie v růžové (A Study in Pink) - Na místě činu se setkávají se Sally Donovanou, seržantkou, která Holmese téměř bytostně nesnáší. Jak se ukáže, většina lidí od policie ho nemá ráda. Sherlock, John a Lestrade se jdou podívat na mrtvolu Jennifer Wilsonové, ženy v růžovém oblečku, nalezenou v opuštěném domě.
DÍL 2: Slepý bankéř (The Blind Banker) - Někdo se vloupal do banky do nepoužívané kanceláře bývalého vedoucího pana Williama, která leží skoro v nejvyšším patře. Nebylo nic ukradeno, pouze zanechána jednoduchá zpráva. Pachatel se dostal do přístupovou kartou chráněné místnosti, posprejoval v ní obraz (žlutou čáru přímo přes oči) a stěnu vedle obrazu a přesně do minuty zmizel. Všechny dveře v bance jsou však centrálně zamykány. Jak se pachatel dostal dovnitř?
DÍL 3: Velká hra (The Great Game) - Příběh začíná v běloruském městě Minsk. Vězeň Bewick si pozve Holmese, aby mu pomohl s jeho obviněnm z vraždy, za které mu hrozí oběšení. Pamatuje si, jak se pohádal s přítelkyní a nejdnou měl v ruce nůž a ubodal ji, sám ale neví, jak je možné, že to udělal. Holmes však práci odmítne a vrátí se zpět do Londýna, kde leží celé dny znuděný, protože nemá žádný pořádný případ. Rozhádá se navíc s Watsonem. Ten odejde pryč a po jeho odchodu celou Baker Street otřese mohutná exploze.
VELKÁ RECENZE
Dr. John Watson se vrací z války v Afghánistánu. Je poznamenán traumaty, ze kterých se snaží dostat psaním deníku. Zároveň shání nějaké přijatelné bydlení a při té příležitosti se seznamuje s podivínským, poněkud samolibým samotářem Sherlockem Holmesem. Ten se živí něčím, co sám nazývá „detektivní poradenství“, a jak sám neopomíná dodávat, je to práce, kterou si vymyslel sám a jen on ji dovede vykonávat na patřičné úrovni.
Až do této chvíle by bylo všechno v pořádku. Řeknete si: Ano, klasické shrnutí začátku jednoho z prvních příběhů detektiva Sherlocka Holmese. Jenže Watson se nevrací z nějaké potyčky vojáků britského Impéria se skupinou rebelů ozbrojenou šavlemi, ale z právě probíhající války v Afghánistánu. Jeho deník nemá papírovou podobu, ale je internetovým blogem. A konečně, byt, který s Holmesem sdílí, je sice stále na Baker Street 10, pověstnou londýnskou mlhu ale nahradily přecpané uličky a jediné, co zatemňuje výhled, je kouř z automobilových výfuků a davy turistů.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Scenáristický pokus o aktualizaci slavné literární předlohy vyšel na jedničku. Transformace je bezchybná, všechno funguje jak má, žádný z elementů vyloženě nedrhne. Z celkem statické a upovídané předlohy, důsledně podávané skrze obdivné a velmi často zkresleně nekritické zápisky, dokázali scénáristé vytvořit dynamickou záležitost, která se ani v nejmenším nezpronevěřuje slavné předloze.
Obsazení celkem neznámého Benedicta Cumberbatche do titulní role se ukázalo jako velmi důležité pro celkové pojetí role. Holmes oproti knižní předloze výrazně omládl a přestal kouřit. Jinak zůstaly všechny jeho charakteristické vlastnosti – samolibost, znuděnost okolním světem a ze zásady pohrdlivý přístup ke všemu, co nevyšlo z jeho hlavy. Zmínku zaslouží i Cumberbatchovo „fyzické“ herectví: Holmes je v pohybech maximálně úsporný, i když mu není cizí rychlá chůze nebo běh. Ale ve chvílích odpočinku (znuděnosti) nebo přemýšlení spíše připomíná nehybnou, pobledlou figurínu. Jediným živým prvkem jsou výrazné, pronikavé, chladné oči, které se rozzáří přesně v těch chvílích, kdy je Sherlock uprostřed víru vyšetřování.
Proti němu stojí Martin Freeman jako John Watson. Ve všech třech zatím natočených a odvysílaných epizodách se v něm sváří obdiv k Holmesovi s nekonečným seznamem výhrad k jeho vlastnostem, životnímu stylu (byť ten se velmi liší od toho, co z Holmese udělal Robert Downey Jr. pod vedením Guye Ritchieho) a neschopnosti přijmout jiný než vlastní názor. Zároveň nikdy nedokáže Holmese nechat „ve štychu“ a ten jej zase poměrně snadno přijme do svého života, kde kromě práce, trpělivé paní domácí a bratra Mycrofta vlastně ani nikdo nezůstal.
Moderních inkarnací se dočkaly i jiné podstatné postavy z původních povídek, zejména šéfinspektor Lestrade a Holmesův „temný dvojník“, jeho Nemesis, dr. Moriarty, zde v poněkud překvapivé a na můj vkus až příliš uhlazené podobě. Samotné případy vycházejí z Doyleových textů jen velmi volně1, aktualizace byla nezbytná i na příběhové rovině. Přeci jen, striktní sociální hierarchizace viktoriánské Anglie a s tím spojené vzorce chování by už v současném světě těžko našly uplatnění. Sherlock Holmes se tak pohybuje ve světě, který je mnohem konzistentnější a propojenější. Zločin ztratil jakýsi „opar romantičnosti“, z tajuplného vzrušujícího světa (nezákonného) dobrodružství se stal prostor životní reality, kde „zlo“ může přijít odkudkoliv. Ať už je tajemnou organizací, která stojí kdesi na vrcholku potravního řetězce, bandou čínských překupníků starožitností nebo jen obyčejným zakomplexovaným taxikářem.
Třídílný Sherlock logicky stojí hlavně na rozhovorech, případně monolozích postav. Tento fakt by, v případě rutinní režie, mohl svádět k postupně narůstajícímu stereotypu. Naštěstí tvůrci dialogy dostatečně rozhýbali (často se odehrávají za chůze, případně jsou dynamizovány svižnou kamerou). Důležitým stylotvorným prvkem, odlišujícím Sherlocka od nepřeberného množství „běžné“ seriálové produkce je i postup, který bych nazval „vizualizace myšlenek“. Holmesovy úvahy jsou nám totiž předkládány nejen v podobě zvukové stopy (protagonista trpí při myšlení samomluvou), ale zároveň jsou klíčová slova / klíčové stopy vizualizovány v záběru. Podobně je pracováno i s SMS zprávami – už žádné zaostřování na titěrná písmenka displeje mobilního telefonu na stejně titěrné televizní obrazovce. Vedle divácké atraktivity tohoto postupu je ho využíváno i jako vtipu (zvláště v první epizodě, kde se na diváka valí jeden neobvyklý vjem za druhým).
Originálně, byť ne tolik okatě, je řešeno i cestování. Statický záběr na dvojici protagonistů v taxíku je natáčen přes sklo, na kterém se mění odrazy okolních budov nebo denní doba. Tento nápad je bohužel poněkud upozaděn charismatem Benedicta Cumberbatche, který na sebe, případně své rychlopalné mozkové pochody, strhává divákovu pozornost.
Před obligátním posledním odstavcem mi dovolte krátkou poznámku k dabované verzi seriálu, kterou vysílala Česká televize v dubnu letošního roku. Ač dabované věci v 85 % případů ignoruji, tento seriál je čestnou výjimkou. Dabing je naprosto profesionální, hlasy k postavám sedí. Česká televize dokonce došla tak daleko, že obligátní titulek „ČT uvádí…“ umístila do původní titulkové sekvence, přímo na slavnou světelnou tabuli na londýnské Picadilly. V tomto případě tak mohu s klidným svědomím porušit svůj dlouhodobý zvyk a doporučit těm divákům, kteří se nechtějí rozptylovat rychle se měnícími titulky, dabovanou verzi. Zážitek to nebude stoprocentní, ale výjimečně laťku devadesátiprocentního hodnocení bez potíží přeskočí.
Sherlock televize BBC urazí snad jen zapřisáhlé „holmesology“, kteří jsou schopni se v Doyleově díle orientovat podle mezinárodně uznávaných zkratek (kdo si tipne, co znamená STUD nebo HOUN?). Ostatní, novým podnětům otevření diváci budou nadšeni. A když už ne nadšeni, tak alespoň příjemně potěšeni a pobaveni. A možná se začnou těšit na další třídílnou sérii podobně nedočkavě jako já. Další tři epizody jsou naplánovány na letošní podzim a měly by vycházet z Doylových povídek Skandál v Čechách, Pes baskervillský a konečně už jednou využitý Poslední případ. Už se těšíte?
DABING
1. DABING
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
1. řada
Studie v růžové
Dále v českém znění: Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Ladislav Mrkvička - Philip Davis (Jeff), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Týna Průchová - Lisa McAllister (Anthea), Rudolf Kubík - David Nellist (Mike Stamford), Karel Gult - Stanley Townsend (Angelo), Radana Herrmannová - Tanya Moodie (Ella), Ladislav Cigánek, Jitka Morávková, Jiří Krejčí, Martina Šťastná, Kateřina Petrová, Pavla Vojáčková, Lukáš Jurek
Slepý bankéř
Dále v českém znění: Vendulka Křížová - Zoe Telford (Sarah), Daniel Margolius - Paul Chequer (inspektor Dimmock), Adéla Pristášová - Gemma Chan (Soo Lin Yao), Petr Burian - Bertie Carvel (Seb Wilkes), Pavla Vojáčková - Sarah Lam (generál Shan), Kateřina Petrová - Olivia Poulet (Amanda), Michal Holán - Al Weaver (Andy Galbraith), Radana Herrmannová, Lukáš Jurek, Vladimír Fišer, Roman Víšek, Rudolf Kubík, Jan Vondráček a další
Velká hra
2012 Cena Františka Filipovského za nejlepší zvuk dabovaného audiovizuálního díla
Dále v českém znění: Vendulka Křížová - Zoe Telford (Sarah), Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Jaroslav Kaňkovský - John Sessions (Kenny Prince), Radana Herrmannová - Haydn Gwynne (slečna Wenceslasová), Lukáš Jurek - Doug Allen (Joe), Rudolf Kubík - Paul Albertson (Ewart), Týna Průchová - Lauren Crace (Lucy), Kateřina Petrová - Caroline Trowbridge (paní Monkfordová), Eva Spoustová - Di Botcher (Connie Princeová), Ladislav Cigánek, Roman Víšek, Marek Holý, Inka Šecová, Vladimír Fišer, Adéla Pristášová, Michal Holán, Daniel Margolius, Johana Sládková a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Petr Lenděl
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2011
2.série (2012)
DÍL 1: Skandál v Belgravii (A Scandal in Belgravia) - V první epizodě nové sezóny ohrožují kompromitující fotografie a vydírání samotné srdce britské správy. Pro Sherlocka a Johna však tato hra nabírá i mnohem větší obrátky, když začnou bojovat s mezinárodním terorismem, zběhlými agenty CIA a tajným spiknutím uvnitř britské vlády. Tento případ jejich životy však zahalí daleko temnějším stínem, než by si vůbec dokázali představit, když se velký detektiv setkává s nepřítelem stejně chladným, nelítostným a geniálním, jako je on sám. Pro Sherlocka Holmese bude Irene Adler vždy žena všech žen!
DÍL 2: Pes baskervillský (The Hounds of Baskerville) - Volná adaptace nejslavnějšího příběhu Arthura Conana Doylea o Sherlocku Holmesovi Pes baskervillský. V původní zápletce se Holmes s Watsonem vydávali na rozlehlá vřesoviště vyšetřovat záhadu tajemného psa. Tato epizoda s nádechem gotického hororu v sobě skrývá mnoho děsů. Russell Tovey se v ní objeví ve vedlejší roli Henryho Knighta, který si Sherlocka najme poté, co kdysi v dětství prodělal jakýsi velmi traumatický zážitek.
DÍL 3: Reichenbachův pád (The Reichenbach Fall) - Volná adaptace povídky Poslední případ. V tomto původním příběhu byly Reichenbašské vodopády místem, kde se Sherlock setkal s vlastním koncem. Holmes zde bojoval se svým hlavním nepřítelem Moriartym nad vodopády a domněle propadl jejich hlubinám, přestože později byl dokázán opak. Vrací se mimo jiné i Sherlockův bratr Mycroft (Mark Gatiss), inspektor Lestrade (Rupert Graves) či samozřejmě i Jim Moriarty v podání brilantního Andrewa Scotta.
VELKÁ RECENZE
Britská BBC přišla s jednou z nejzásadnějších událostí seriálového roku hned na jeho úplném začátku. 1. ledna sledovaly Sherlocka miliony lidí na celém světě. Od roku 2010, kdy vyšla první řada, se seriál Sherlock stačil stát celosvětovým fenoménem. Fanoušci s napětím čekali skoro dva roky, aby se dozvěděli, jakým způsobem geniální detektiv přelstil svou smrt. Bezprostředně po odvysílání prvního dílu se utvořily dva, v podstatě protikladné, postoje diváků. Polovina se po dlouhém čekání u seriálu bavila a kvitovala i fakt, že se autoři rozhodli promítnout své oddané fanoušky přímo do textu seriálu (článek o komunikaci mezi fanoušky a tvůrci seriálu Sherlock napsal Petr Bílek). Druhá část publika návrat hodnotila negativněji, nejčastějí jí vadily proměny ve struktuře i obsahu. Faktem ovšem je, že tvůrcům se něco podařit muselo, protože seriál dosáhl vynikajících statistik sledovanosti.
První díl měl oficiálně až 9,7 milionu diváků hned při prvním vysílání. Tohle číslo ovšem zahrnuje pouze oficiální kanály. Je jasné, že během následujících dní díl The Empty Hearse pomocí různých kanálů sledoval bez nadsázky celý svět. Podle analýzy sociálních médií SecondSync jenom tento díl vygeneroval víc než 300 tisíc tweetů, zahltil Tumblr i Facebook. Probíhaly celosvětové kampaně, které měly zabránit šíření spoilerů (diváci ve Spojených státech si museli na první díl počkat až do 19. ledna). V první půlce ledna takřka nebylo možné se Sherlockovi na internetu vyhnout. Spolu s kladným přijetím fanoušky se ale vynořila stejná spousta negativních komentářů nad proměnou seriálu.
Vývoj nezastavíš
Sherlock se změnil jako postava i jako seriál. O tom nemůže být pochyb. Dva roky se po skoku ze střechy nemocnice sv. Bartoloměje pohyboval ve vyhnanství sociálních sítí, jako je Tumblr nebo Twitter. Život seriálu se přesunul mimo televizní obrazovky a vrátil se do úplně odlišné situace. Když byla roce 2010 odvysílaná první řada, seriál byl celý nový, jiný, zajímavý po technické i dějové stránce. Samotný nápad s přenosem klasického detektiva do současnosti byl svěží a neokoukaný. Sherlock nepřinášel něco, co do té doby diváci neviděli, zajímavý byl v kombinacích viděného. Velmi inovatinvní byl například způsob, jakým využíval Londýn jako místo a současnost jako dobu děje. Britská metropole se stala třetím hlavním hrdinou seriálu. Stala se nezbytnou pro rytmus seriálu stejným způsobem, jako její tep Sherlock potřeboval pro vyšetřování. Úspěšný pokus o přenesení současných komunikačních technologií a jejich možností přímo do centra stylu vyprávění umožnil seriálu lehkonohé zkratky a chytře působící inovace.
Nadšení, které něco takového přineslo, ovšem nemůže mít nekonečné trvání. Sérii se daří držet si vysokou, postupně se zvyšující sledovanost.1 Tenhle úspěch je už ale těžko způsoben novostí. Televizní stanice se snaží bojovat s obecně klesající sledovaností tradiční televize.2 Díky tomu se na světlo světa dostalo množství velice zajímavých nových projektů, které už dávno zastínily propracovanost Sherlocka po stránce stylu i dějové výstavby.
Postavy zlepšují sledovanost
Na co ale tvůrci sází celkem na jisto, je oblíbenost postav. Oba hlavní představitelé se v průběhu existence seriálu stali hereckými hvězdami první velikosti, což pro seriál získalo Sherlockovi větší množtví fanoušků zejména ze zámoří. Jako hlavní faktor ale chápu poměrně precizní výstavbu zvláštních, a přesto uvěřitelných charakterů, což se projevuje zejména ve vztazích, které vytvářejí. Ačkoliv nesčetněkrát zpracovaný charakter Sherlocka Holmese či doktora Watsona může vést (a také vede) k vytváření figurek. Snad díky posunu do současnosti se Sherlockovi od BBC daří být tím starým známým detektivem a zároveň být někým novým, uvěřitelným, někým, koho můžete potkat v londýnském metru.
Nejlépe se uvěřitelnost ukazuje na vztazích mezi postavami. I když je Sherlock génius, který rád dává okolí najevo, že je pod jeho úroveň, a také navzdory jeho deklarovanému sociopatství, ukáže se v průběhu seriálu, že je součástí pevné a komplexní struktury sociálních vztahů s řadou postav.
Právě sázka na postavy a vztahy může být důvodem stabilně vzrůstající oblíbenosti seriálu. U seriálových televizních forem je orientace na postavy zásadní. Vztah, který si k postavám vytvářejí diváci a fanoušci, bývá často velmi silný a emotivní a pomáhá právě při udržování či zvyšování sledovanosti. Napětí z toho, jakým způsobem se Sherlock vrátí do života Johna Watsona, jak bude přijat a jak svou lež omluví, bylo jedním ze zásadních faktorů, které udržely pozornost fanoušků po celou dvouletou pauzu.
Z orientace na postavy také pramení proměny, které mohou části publika připadat jako rušivé. První a druhá série byly mnohem více detektivní. Protože když se s postavou Sherlocka setkáváme, je mnohem více detektiv. Ne že by byl časem horší ve vyšetřování, jenomže už to není hlavní aspekt jeho osobnosti. Sherlock je stále více také přítel, bratr a syn. Zčásti proto, že se o těchto jeho rolích postupně dozvídáme jako diváci, zčásti proto, že se některé nové role postupně učí, se jeho repertoár rozšiřuje a zabírá si více místa v jednotlivých epizodách.
DABING
2. řada
Skandál v Belgravii
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Tatiana Vilhelmová - Lara Pulver (Irene Alderová), Libor Hruška - Todd Boyce (Neilson), Tomáš Juřička - Andrew Havill (Harry), Martin Stropnický - Danny Webb (Carter), Kateřina Lojdová - Rosalind Halstead (Kate), Aleš Háma, Radka Fidlerová, Petr Vágner a další
Psisko baskervillské
Dále v českém znění: Marek Holý - Russell Tovey (Henry Knight), Pavla Vojáčková - Amelia Bullmore (Dr. Stapletonová), Jiří Čapka - Clive Mantle (Dr. Frankland), Petr Vágner - Simon Paisley Day (major Barrymore), Martina Randová - Sasha Behar (Dr. Mortimerová), Michal Holán - Will Sharpe (Lyons), Alexandr Postler - Gordon Kennedy (Gary), Michal Jagelka - Stephen Wight (Fletcher), Marek Libert - Kevin Trainor (Billy), Radka Fidlerová a další
Reichenbašský pád
Dále v českém znění: Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Kateřina Lojdová - Katherine Parkinson (Kitty Rileyová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Dalimil Klapka - Malcolm Rennie (soudce), Radana Herrmannová, Aleš Háma, Otmar Brancuzský, Miloš Vávra, Pavla Vojáčková, Radka Fidlerová a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Leoš Martinek
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2013
3.série (2014)
DÍL 0: John Watson a inspektor Lestrade se pokoušejí dál žít klidným životem po Sherlockově zdánlivé smrti. Jenže, technik Anderson věří, že Sherlock je naživu. Sherlock je pryč dva roky. Ale někdo není zcela přesvědčen o tom, že je mrtvý. Ukazuje se, že forenzní technik Anderson, i přesto, že měl dlouhotrvající Sherlockovu nedůvěru, je jedním z mála lidí, kteří věří, že Sherlock je naživu. Snaží se o tom přesvědčit Lestrada. Anderson usuzuje své tvrzení ze sledování různých tajemných událostí od Tibetu, přes Indii do Německa. Vše naznačuje, že incidenty jsou stále blíže k Londýnu.
DÍL 1: Prázdný pohřebák - Dva roky po devastujících událostech střetu Sherlocka s Moriartym se John dokázal posunout ve svém životě. Čekají ho nové výzvy i v osobním životě. Londýn se však nachází v nebezpečí teroristického útoku a Sherlock se proto rozhodne vstát z mrtvých. Je pro něj ale překvapením, když věci nevypadají tak, jak je před dvěma lety zanechal.
DÍL 2: Znamení tří - Sherlock čelí vůbec největší výzvě svého života – musí zvládnout proslov na Johnově svatbě, kde jde za svědka. Přestože se ale může vše zdát růžové, není tomu tak. Někdo z hostů je ve smrtelném ohrožení a Sherlock proto musí vraha zastavit.
DÍL 3: Poslední přísaha - Případ ukradených dopisů přivede Sherlocka do konfliktu s Charlesem Augustem Magnussenem, kterému se přezdívá „Napoleon vydírání“, a kterého Sherlock skutečně nenávidí. Jak ale může porazit nepřítele, který zná všechny slabiny významných osob celého západního světa?
(oficiální text distributora)
VELKÁ RECENZE
Vznik fandomu seriálu Sherlock byl vskutku raketový. Už během premiéry prvního dílu A Study in Pink zaujal hlavní představitel Benedict Cumberbatch fanoušky natolik, že se v následné komunikaci o seriálu v rámci diskuzních fór začali označovat za cumberbitches7. Obdiv k hlavnímu představiteli Sherlocka Holmese je pro fandom seriálu velmi příznačný a sami autoři toho několikrát využívají, o tom ale později.
Seriál kombinuje hlavní prvky původních knížek – elegantní řešení případů na základě dedukce, lásku k Anglii8 a postavu detektiva, pohybujícího se na hranici zákona, s divákům důvěrně známým prostředím plným moderních technologií a současných reálií.
Producenti seriál divákům pečlivě dávkují. V roce 2010 vyšla první série o třech dílech, každý s průměrnou délkou hodina a půl. Druhá podobně rozsáhlá série vyšla o rok a půl později. Na třetí si fanoušci museli počkat dva roky. Ačkoli se seriál odehrává na malém časovém prostoru se značnými časovými rozestupy, dokázal fanoušky pohltit natolik, že Sherlockův fandom neslábl a neztrácel členy. V dvouleté přestávce došlo dokonce k nárůstu počtu fanoušků9. To mělo dva hlavní důvody. Prvním z nich byla již zmiňovaná obliba představitele hlavního hrdiny Benedicta Cumberbatche, který byl v mezidobí obsazován do jiných rolí – Star Trek: Do temnoty, Hobit: Šmakova dračí poušť (oba 2013). Druhým z nich byla komunikační hra, kterou autoři hráli s fanoušky.
Návrat Sherlocka na obrazovky oznámil pohřební vůz.
Autoři v mezidobí komunikovali s fanoušky na několika úrovních. Kromě tradičních teaserů k novým dílům a uniklým obrázkům zapojili do hry s fanoušky i další, méně obvyklé způsoby. Jednou z nich je blog Johna Watsona. Pomocí něj komunikoval s fiktivními fanoušky detektiva Holmese v seriálu, zároveň lze tento blog najít na internetu, kde fungoval jako reálný blog. Watson v něm píše o dění ve skutečném i seriálovém světě a ostatní seriálové postavy – například Sherlock nebo Molly – je glosují. Dalším komunikačním prostorem se stal Londýn. Ten si určili sami fanoušci tím, že jeden z nich z piety k Sherlockovi vyznačil sprejem místo dopadu po jeho skoku ze střechy nemocnice sv. Bartoloměje. Na oplátku se autoři rozhodli užít ulice Londýna k oznámení třetí série seriálu, 29. listopadu projel Londýnem prázdný pohřební vůz se jménem Sherlocka vyskládaným z květin a datem premiéry prvního dílu. Na internetu byla třetí série oznámena až v zápětí.
Sherlock tě vidí
To, že si všímají vůle fanoušků, dokázali autoři už ve druhé sérii. Původně epizodní postavě Molly Hooper, platonicky milující Sherlocka, dali větší prostor a nechali její střety se Sherlockem více vyznít. Mezi fanoušky, tedy především fanynkami, byla tato postava oblíbená, protože se s ní dokázali snadno ztotožnit.
Dalším posunem v komunikaci s fanoušky je první díl třetí série. Nejčastějším tématem sherlockovského fandomu mezi druhou a třetí sérií se staly teorie toho, jak mohl Sherlock přežít svůj pád z konce druhé série. To zdánlivě prozradí první scéna prvního dílu třetí série. Vzápětí se ale dozvídáme, že jde o teorii, jež si fiktivní Sherlockův fanoušek vymyslel. V tomto díle jsou představeny ještě další verze Sherlockova přežití, ale vždy je na jejich konci ukázáno, že jde o dohady. A to i u verze Sherlocka samotného, který si v závěru dílu povídá s Andresonem, jenž je personifikací reálného fanouška ve světě seriálu. Anderson Sherlockovu verzi nepřijímá, zpochybňuje ji a diskutuje o ní stejným způsobem, jakým mezi sebou komunikují fanoušci o něčem, co se jim v kanonickém textu nelíbí. Tento styl vyjadřování autoři nastudovali ve fanouškovských fórech a diskuzích.
Autoři využili některé z desítek fanouškovských teorií o Sherlockově přežití a zapracovali je do seriálu samotného. Ukázali tak fanouškům, že si všímají jejich tvorby a v jistém slova smyslu je odměňují za jejich aktivitu. Tato komunikační strategie je v mnoha smyslech inovační a mohla by určit další směřování v dialogu tvůrce a fanouška.
Seriál nezobrazuje fanouška jako jednotlivce, ale jako součást celé skupiny, fandomu. Ukazuje fanoušky jako diskutující aktivní jedince, kteří pořádají své schůzky a jsou obklopeni komunikačními technologiemi.
Zajímavý je také fakt, že některé z teorií Sherlockova přežití otevřeně zobrazují Sherlockovy sympatie k jednotlivým postavám – polibek s Molly nebo náznak polibku s Moriartym. Toho by se postava Sherlocka nedopustila. Sherlock je líčen jako citově odměřený samotář. Autoři tímto zobrazením dávají fanouškům jedinečný materiál pro video slashfiction10. Tento v jistém slova smyslu skandální materiál podporuje fanouškovské teorie a upevňuje vztah fandomu k dílu, což má logicky za následek zvýšenou sledovanost.
DABING
3. řada
Prázdný pohřebák
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Josef Pejchal - David Fynn (Howard Shilcott), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Bedřich Šetena - Timothy Carlton (pan Holmes), Otmar Brancuzský, Eliška Nezvalová, Oldřich Hajlich, Jindřich Hinke, Marek Holý, Monika Krátká, Kateřina Lojdová, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Kamila Špráchalová, Martina Šťastná, Roman Víšek, Jaroslav Vlach, Nikola Votočková, Petr Hais, Matěj Převrátil
Znamení tří
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Kateřina Velebová - Vinette Robinson (seržantka Sally Donovanová), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Vendulka Křížová - Alice Lowe (Tessa), Miloslav Mejzlík - Alistair Petrie (major Sholto), Josef Pejchal - Oliver Lansley (David), Oldřich Hajlich - Ed Birch (Tom), Marek Holý - Jalaal Hartley (fotograf), Otmar Brancuzský, Eliška Nezvalová, Jindřich Hinke, Zbyšek Horák, Monika Krátká, Jitka Moučková, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Kamila Špráchalová, Martina Šťastná, Jaroslav Vlach, Nikola Votočková, Matěj Převrátil
Poslední přísaha
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Miroslav Saic - Lars Mikkelsen (Charles Magnussen), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Marek Holý - Tom Brooke (Bill Wiggins), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Bedřich Šetena - Timothy Carlton (pan Holmes), Otmar Brancuzský, Oldřich Hajlich, Jindřich Hinke, Monika Krátká, Svatopluk Schuller, Milan Slepička, Martina Šťastná, Kateřina Velebová, Roman Víšek, Jaroslav Vlach, Petr Hais
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Grafická spolupráce: Pavla Bumbová
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2014
SPECIÁLNÍ FILM
Sherlock: Přízračná nevěsta (TV film)
(Sherlock: The Abominable Bride)
Krimi / Mysteriózní / Drama
Velká Británie, 2016, 90 min
Režie: Douglas Mackinnon
Scénář: Mark Gatiss, Steven Moffat
Hudba: David Arnold, Michael Price
Hrají: Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Amanda Abbington, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Una Stubbs, Louise Brealey, Natasha O'Keeffe, Jonathan Aris, Stephanie Hyam, Gerald Kyd, Catherine McCormack, Tim McInnerny, Tim Barlow, Charles Furness, David Nellist, Yasmine Akram, Clem So
Obsah
Netrpělivě očekávaný speciál kultovní série jen 24 hodin po světové premiéře! Fanoušky po celém světě dlouho očekávaný zbrusu nový díl britské série je konečně zde. Sherlock Holmes a jeho věrný společník doktor Watson v neodolatelném podání Benedicta Cumberbatche a Martina Freemana se tentokrát zcela výjimečně a dle tvůrců série naposledy ocitají na stopě zločinu v kulisách viktoriánského Londýna konce 19. století. Tedy v prostředí a době, kam dobrodružství slavného detektiva původně umístil praotec celého fenoménu, Sir Arthur Conan Doyle. Jak prosté.(Česká televize)
VELKÁ RECENZE
Novoroční speciál oblíbeného britského seriálu Sherlock se dočkal své premiéry i u nás!
Jak jste poznali podle titulních fotografiích, ale i z videa, Sherlock se tentokrát odehrává v období 19. století a jak zazní i v úvodu, v jakési alternativě… Tedy v době, kam samotný otec Sherlocka Holmese, Sir Arthur Ignatius Conan Doyle, proslulé detektivní případy zasadil.
Úvod jaksi restartuje (po vzoru a aktuálním trendu hollywoodských studiích) již známé seznámení dvou hlavních hrdinů Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) a Dr. Watsona (Martin Freeman). Ale nezabředne do detailu a kvapem dojde k novému případu Přízračné nevěsty. Ta od svého nástupu nebezpečně kopíruje osudy obávaného Sherlockova soupeře Moriartyho (Andrew Scott).
Nechybí všichni dobře známí (Watsonova žena Mary – Amanda Abbington nebo Sherlockův bratr Mycroft – Mark Gatiss) a… však samozřejmě víte kdo. I když někteří jsou poněkud v podivné stylizaci a namaskovaní. Ale k tomu postupně přijde i vysvětlení, které vám ovšem snadno zamotá hlavu.
Umístnění příběhu do 19. století se tvůrcům podařilo. Funguje výborná výprava, kostýmy a herecké obsazení. A nehledě na dobu, ve které se děj odehrává, tvůrci prostě jednoduše volí trochu jiné rozehrání nových osudů hrdinů pro připravovanou čtvrtou řadu. A k novým osudům je potřeba uzavřít ty staré a vidět to, co tvůrci chtějí, abychom viděli. Zkrátka, nesmíte v celém novém příběhu hledat žádnou vědu, ona tam totiž žádná vůbec není. Tak to vlastně bylo pokaždé.
No ale i přesto, že se mi zasazení do 19. století líbilo, jsem se nemohl trošku ubránit dojmu, že se scénáristé Mark Gatiss a Steven Moffat inspirovali u Nolanova Počátku. Mírná překombinovanost a proplétání dějových zvratů a vrstev bylo nejspíše hlavním cílem, jak zamaskovat jednoduchý scénář.
Ale ať se vám to zdá nebo nezdá (nebo komu se to vlastně zdá), to vše je docela náročné na pobrání, rozhodně i pro nezávislé diváky a hned na první dobrou.
Ano, správně! Teď nemluvím o závislosti na kokainu či morfiu. I když tyhle látky by vám orientaci snadno ulehčili…
Celá série vždy stavěla na hereckých výkonech ústřední dvojice. A ani v novoročním speciálu tomu není jinak. Šarmantní Ben Cumberbatch svému Sherlockovi propůjčuje nadále neodolatelnou a hbitou mluvu s nezaměnitelným hlasem a cool myšlenkový pochod podpořený špetkou vtipu. No a Martin Freeman stále dobře funguje jako lehce zmatený leč užitečný Sherlockův parťák, který se neopomíná zjevit vždy ve správný čas na správném místě.
Novoroční překvapení se mi líbilo. Ale ještě raději bych byl, kdyby se na obrazovky vrátila celá nová série. Tenhle televizní film jako lákadlo zafungovalo, ale chci víc. Hned.
Takže už jen vydržet rok na premiéru již čtvrté řady úspěšného britského televizního seriálu Sherlock. A trochu si urovnat mozkové závity, dalo jim to pořádně (alespoň těm mým) zabrat…
DABING
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Petr Burian - Jonathan Aris (Anderson), Kateřina Lojdová - Yasmine Akram (Janine), Rudolf Kubík - David Nellist (Mike Stamford), Igor Bareš - Tim McInnerny (Sir Eustace Carmichael), Simona Postlerová - Catherine McCormack (Lady Carmichaelová), Jiří Valšuba - Gerald Kyd (Ricoletti), Jitka Jirsová - Stephanie Hyam (Jane), Miroslav Saic - Tim Barlow (Wilder), Vojtěch Hájek, Karel Gult, Jan Szymik a další
Překlad: Veronika Kvapilová
Dramaturgie: Petr Šaroch
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Petr Skarke
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Společnost SDI Media 2015
4.série (2017)
DÍL 1: Šest Železných dam (The Six Thatchers) - Holmes a Dr. Watson řeší případ záhadného ničení bust bývalé předsedkyně vlády Margaret Thatcherové. Je možné, že tyto činy mají spojitost s temnou minulostí Mary Morstanové.
DÍL 2: Skomírající detektiv (The Lying Detective) - Sherlock stojí tváří v tvář jednomu z nejděsivějších nepřátel své dlouhé kariéry. Silnému a zdánlivě neotřesitelnému Culvertonu Smitovi - muži s velmi temným tajemstvím. Odcizený od jeho nejlepšího přítele Johna Watsona, se zdá, že Sherlock sestupuje do pekel. Existuje nějaký způsob návratu z propasti, do níž detektiv padl?
DÍL 3: Poslední případ (The Final Problem) - Dlouho pohřbené tajemství přeci jen dohnalo duo z Baker Street, když s nimi hraje někdo velmi podivnou hru. Sherlock a John čelí největší výzvě jejich života. Je hra konečně u konce?
VELKÁ RECENZE
Termín „fanfikce“ nemívá v běžném jazyce nijak pozitivní nádech: v lepším případě je jím míněno přijatelné, byť druhořadé vystižení původního díla z pera nadšeného diletanta, v tom horším zhůvěřilosti typu My Immortal (potterovský svět) nebo Padesát odstínů šedi E. L. Jamesové. Seriál Sherlock z produkce BBC byl fanfikcí vždy a nijak se za to nestyděl. Proč by také měl, když jeho cílem bylo etablovat se jako třetí, vzácný, a tudíž opomíjený druh: kompletní přetvoření originálu a představení vlastní verze týchž motivů, v níž se z postavy obdivovaného a charakterově statického übermensche stává emocionálně omezený grázl závislý na drogách a kde řešení kriminálních případů stále víc ustupuje nutnosti charakterového vývoje. Slovy inspektora Lestrada, smyslem seriálu už od počátku bylo vzít mimořádného člověka a udělat z něj člověka dobrého.
Čtvrtá řada, jež je buďto řadou závěrečnou, nebo dle tvůrců Stevena Moffata a Marka Gattise tečkou za tzv. „první kapitolou“, tento koncept nejenom podtrhává víc než kterákoli série předtím, ale završuje ho formou totálního rozebrání titulní postavy na nanočástice a přesunu od řešení případů formou chladné dedukce k empatii. Nutí diváka přehodnotit Sherlocka už od úplně první epizody první série a uvědomit si, že v souladu s názvem vlastně nikdy nešlo o kreativní oživení procedurálního žánru, nýbrž o protagonistovu dekonstrukci a jeho návrat do tragicky zaniklého statutu „nejemocionálnějšího Holmese“, který si v dětství tak rád hrál na piráty. Díky výrazně osobnímu a vztahovému zaměření, které navazuje na ty nejpřestřelenější okamžiky ze svatby Johna Watsona, definitivně pozbývá na platnosti dřívější vnímání seriálu jako „sezóny před a po Moriartym“, respektive „vynikající modernizace detektivních příběhů vs. velmi křehké vztahy“. Jeho místo zaujímá rozdělení na kapitoly v Sherlockově osobním rozvoji: přátelství, sex, rodina a láska.
První série zahájila proces polidštění Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) představením jeho nejlepšího přítele Johna Watsona (Martin Freeman), druhá přidala v osobě Irene Adlerové (Lara Pulverová) motiv sexuality, třetí prostřednictvím Mary Morstanové (Amanda Abbingtonová) zasadila detektiva do rodinné jednotky. Poslední řada uvádí na scénu coby ultimátní formu lidskosti (a tudíž vrchol Sherlockovy cesty) téma lásky a obětí, jež jsme ochotni za ni položit. Objevuje se láska přátelská v podobě sebedestruktivní záchrany Johna Watsona, sexuální coby přiznání, že Sherlock si minimálně tenkrát v Karáčí, a dost možná i po něm přece jenom štrejchnul, dále rodinná coby proměňující se vztah s Mycroftem a bezpodmínečné přijetí ztraceného psychopatického příbuzného, a v závěru dokonce i láska romantická.
DABING
4. řada
Šest Železných dam
V českém znění: Vojtěch Dyk - Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), David Švehlík - Martin Freeman (Dr. John Watson), Filip Blažek - Rupert Graves (inspektor Lestrade), Libuše Švormová - Una Stubbs (paní Hudsonová), Jitka Ježková - Louise Brealey (Molly Hooperová), Jan Vondráček - Mark Gatiss (Mycroft Holmes), Jan Maxián - Andrew Scott (Jim Moriarty), Roman Víšek (titulky), Jan Szymik (titulky)
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Miroslav Saic - Lars Mikkelsen (Charles Magnussen), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Radana Herrmannová - Tanya Moodie (Ella), Bohuslav Kalva - Simon Kunz (Sir Edwin), Petr Stach - Sacha Dhawan (Ajay), Radka Malá - Marcia Warren (Vivian), Jitka Moučková - Eleanor Matsuura (Detektiv Hopkinsová), Lukáš Hlavica - Charles Edwards (David Welsborough), Kateřina Lojdová - Amanda Root (Emma Welsboroughová), Petr Neskusil - Rob Callender (Charlie Welsborough), Jana Stryková - Sian Brooke (Elizabeth), Martin Janouš - Paul Chequer (Dimmock), Zuzana Skalická - Gabrielle Glaister (Velvyslankyně), Roman Štabrňák - Neal Barry (Ray Kingsley), Lumír Olšovský - Edward Judge (Craig), Karel Gult - Richard Syms (Vikář),Michal Gulyáš - Harry Gostelow (Manžel velvyslankyně), Jindřich Žampa - Andrew Bone (Karim), Jolana Smyčková, Klára Nováková, Monika Krátká, Nikola Navrátil, Pavel Šrom, Martina Šťastná, Radovan Vaculík
Skomírající detektiv
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Marek Holý - Tom Brooke (Bill Wiggins), Jitka Smutná - Lindsay Duncan (Lady Smallwoodová), Václav Knop - Toby Jones (Culverton Smith), Jana Stryková - Sian Brooke (Elizabeth), Jitka Moučková - Georgina Rylance (Cornelia), Jolana Smyčková - Gina Bramhill (Faith), Pavel Šrom - Martin Savage (Ivan), Radana Herrmannová - Katy Wix (Sestra Cornishová), Lumír Olšovský - Matthew Romain (Andrew), Radovan Vaculík - Vijay Doshi (Gavin), Lukáš Hlavica - Asheq Akhtar (Šahíd), Kateřina Lojdová, Roman Štabrňák, Klára Nováková, Matěj Převrátil, Karel Gult, Michal Gulyáš, Martin Janouš, Monika Krátká, Nikola Navrátil, Martina Šťastná
Poslední případ
Dále v českém znění: Barbora Munzarová - Amanda Abbington (Mary Morstanová), Alena Procházková - Wanda Ventham (paní Holmesová), Karel Gult - Timothy Carlton (pan Holmes), Bohuslav Kalva - Simon Kunz (Sir Edwin), Jana Stryková - Sian Brooke (Eurus Holmesová), Miloš Vávra - Art Malik (Ředitel věznice), Nikola Navrátil - Richard Crehan (Ben), Roman Štabrňák - Ralph Ineson (Vince), Martin Preiss - Tam Mutu (Leonard), Kateřina Lojdová - Clare Foster (Velma), Lumír Olšovský - Rhys Rusbatch (Vězšňský technik), Veronika Diamantová - Indica Watson (malá Euros), Klára Nováková - Indica Watson (malá Euros), Mikuláš Převrátil - Tom Stoughton (Malý Sherlock), Harry Tuffin (Victor), Michal Gulyáš, Martin Janouš, Martina Šťastná, Radovan Vaculík
Překlad: Petr Putna (04x01), Veronika Kvapilová (04x02-04x03)
Dramaturgie: Petr Šaroch
Asistentka režie: Hana Zapletalová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie: Michal Vostřez
Vyrobila: Česká televize 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.série: 9.4.2011
2.série: 26.10.2012
3.série: 15.3.2014
Speciální díl: 2.1.2016
4.série: 15.1.2017
Premiéra Velká Británie:1.série: 25.7.2010
2.série: 1.1.2012
3.série: 1.1.2014
Speciální díl: 1.1.2016
4.série: 1.1.2017
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.5. 2012 H.C.E
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Sherlock Holmes gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1300/
USA / Německo, Akční / Dobrodružný, 2009
Režie: Guy Ritchie, Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law
Sherlock Holmes: Hra stínů gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1299/
USA, Akční / Dobrodružný, 2011
Režie: Guy Ritchie, Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law
SERIÁL V SÉRII
Sherlock (seriál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/0030/
Velká Británie, Krimi / Mysteriózní, 2010
Režie: Paul McGuigan, Nick Hurran, Hrají: Benedict Cumberbatch, Martin Freeman
Tvůrci a herci
Paul McGuigan (Režie), Euros Lyn (Režie), Toby Haynes (Režie), Coky Giedroyc (Režie), Nick Hurran (Režie), Jeremy Lovering (Režie), Colm McCarthy (Režie), Sue Vertue (Produkce), David Arnold (Hudba), Michael Price (Hudba), Steve Lawes (Kamera), Fabian Wagner (Kamera), Neville Kidd (Kamera), Charlie Phillips (Střih), Yan Miles (Střih), Kate Rhodes James (Casting), Arwel Jones (Scénografie), Sarah Arthur (Kostýmy), Doug Sinclair (Zvuk), Emma Cowen (Masky), Allison Sing (Masky), Mark Gatiss (Scénář), Steven Moffat (Scénář), Steve Thompson (Scénář), Alexander Skarsgard (Herec), Stark Sands (Herec), Michael Kelly (Herec), Jon Huertas (Herec), Neal Jones (Herec), Brian Wade (Herec), Lee Tergesen (Herec), Kellan Lutz (Herec), Paweł Szajda (Herec), Mike Figueroa (Herec), Owain Yeoman (Herec), Langley Kirkwood (Herec), Aiden Lithgow (Herec), Rudy Reyes (Herec), Sean Brosnan (Herec), Michael Mosley (Herec), Rey Valentin (Herec), Benjamin Busch (Herec), Wilson Bethel (Herec), James Ransone (Herec), Billy Lush (Herec), Jonah Lotan (Herec), Marc Menchaca (Herec), Mike Piscitelli (Herec), Robert John Burke (Herec), Eric Nenninger (Herec), Josh Barrett (Herec), Kevin Otto (Herec), Henk Pretorius (Herec), Eric Ladin (Herec), Antonio David Lyons (Herec), Karl Than Benedict Cumberbatch (Herec), Martin Freeman (Herec), Una Stubbs (Herec), Amanda Abbington (Herec), Rupert Graves (Herec), Andrew Scott (Herec), Mark Gatiss (Herec), Louise Brealey (Herec), Lars Mikkelsen (Herec), Philip Davis (Herec), John Sessions (Herec), Gemma Chan (Herec), Daniel Percival (Herec), Olivia Poulet (Herec), John Lebar (Herec), Russell Tovey (Herec), Lara Pulver (Herec), Zawe Ashton (Herec), Peter Brooke (Herec), Katherine Parkinson (Herec), Zoe Telford (Herec), San Shella (Herec), Chipo Chung (Herec), Will Sharpe (Herec), Peter Pedrero (Herec), Danny Webb (Herec), Peter Davison (Herec), Stephen Wight (Herec), Amelia Bullmore (Herec), Jeany Spark (Herec), Jonathan Aris (Herec), David Gant (Herec), Todd Boyce (Herec), Derren Brown (Herec), Lisa McAllister (Herec), Clive Mantle (Herec), Oona Chaplin (Herec), Tony Way (Herec), Lindsay Duncan (Herec), Nicholas Asbury (Herec), Victoria Wicks (Herec), David Fynn (Herec), Rosalind Halstead (Herec), Simon Kunz (Herec), Lauren Crace (Herec), Rick Warden (Herec), Daniel van der Molen (Herec), Alice Lowe (Herec), Malcolm Rennie (Herec), Rita Davies (Herec), Sharon Rooney (Herec), Alfred Enoch (Herec), Stefano Braschi (Herec), Stanley Townsend (Herec), Michael Müller (Herec), Bertie Carvel (Herec), Kevin Trainoring (Herec)
2010/1080/Velká Británie/Krimi, Mysteriózní, Drama
Zajímavost k filmu
- Vždy když se v Anglii vysílá nová epizoda Sherlocka, přijdou prý všichni ze seriálu do domu Martina Freemana (John) a Amandy Abbington (Mary), aby se na ni spolu v televizi podívali.
- Když Sherlock (Benedict Cumberbatch) vysvětluje, jak nafingoval svoji smrt, je zde záběr na jeho mobil, na kterém píše Mycroftovi (Mark Gatiss) slovo "Lazarus," tak se jmenovala i postava, kterou hrál Mark Gatiss v jednom díle seriálu Doctor Who (od r. 2005).
- Ve 3. epizodě 1. série si Sherlock (Benedict Cumberbatch) uvědomí, že Carl Powers byl zavražděn pomocí jedu/bakterie. Režie přitom poskytuje pohled přes mikroskop na bakterii. Sherlock ale používá optický mikroskop, zatímco bakterie vypadá, jakoby byla zkoumána pod mikroskopem elektronovým. (Wifinus)
- Role Molly Hooper (Louise Brealey) se neobjevila v původních povídkách spisovatele A. C. Doyla. Tvůrci však tuto postavu do seriálu zařadili, aby tak více znázornili Sherlockovu (Benedict Cumberbatch) neshopnost sociálního cítění a chování.
- Postava Grega Lestrada (Rupert Graves) je kombinací postav Inspektora Gregsona a Inspektora Lestrada z knih od spisovatele A. C. Doyla. V knižní předloze je zmíněno, že detektivovo jméno začíná na písmeno "G", avšak celé není nikdy vysloveno. Z tohoto důvodu si Sherlock (Benedict Cumberbatch) v seriálu několikrát nemůže vzpomenout na detektivovo křestní jméno.
- Ve 3. díle 2. série je záběr na wifi přijímače v blízkosti Sherlockova (Benedict Cumberbatch) bytu. Jeden z nich je pojmenovan "webchodit", což je česká bezdrátová síť.
- BBC obdržalo viac ako 100 sťažností kvôli nahote Lary Pulver (Irene Adler) v časti "A Scandal in Belgravia". Zarytí fanúšikovia sa však sťažovali na úplne inú vec, a to, že v predlohe "A Scandal in Bohemia" bola Irene čestná žena, ktorá by sa nikdy nespojila s Moriartym (Andrew Scott) alebo by nedajbože ukázala svoje prsia Sherlockovi (Benedict Cumberbatch). Steven Moffat však nesúhlasil a povedal: „V origináli bolo Irenine víťazstvo nad Sherlockom odsťahovať sa a utiecť preč s jej manželom. To veru nie je víťazstvo feminizmu."
- Pri oficiálnej návšteve Číny v decembri 2013 sa vtedajší britský premiér David Cameron musel popasovať s rôznymi otázkami. Medzi nimi boli aj sťažnosti na to, že ich Briti nechávajú na každú sériu čakať neuveriteľné dva roky. Cameron odpovedal diplomaticky, že BBC je nezávislá spoločnosť a že jej nemôže hovoriť, čo má robiť, pričom ľudom odporučil, aby si čakanie skrátili čítaním Doylovej predlohy.
- Speedy's Cafe, často navštevované Sherlockom (Benedict Cumberbatch) a Watsonom (Martin Freeman), je reálny sendvič bar na Gower Street v Eustone. Turisti z celého sveta si tam môžu vybrať napríklad Sherlockov wrap (kura, slanina, čedar, rukola, paprika, červená cibuľa, uhorka a čili - "všetko zabalené tak nepriepustne ako Sherlockova povaha") alebo Watson wrap (grilovaná zelenina, špenát, paradajky, jarná cibuľka, syr brie a kyslá smotana - "bezpečný, hrejivý a pokojný, presne ako Watsonova povaha").
- Martin Freeman (Watson) nemal všetko isté. Cestou na prvý pohovor mu ukradli peňaženku a mal veľmi zlú náladu, a preto Steven Moffat predpokladal, že ho rola nezaujala. Ďalší týždeň sa však vrátil s čistou mysľou, s Benedictom Cumberbatchom (Sherlock) si sadli a úloha bola jeho.
- Miesto, kde sa natáčala epizóda "The Empty Hearse" - metro, ktoré malo vyhodiť do vzduchu parlament vo Westminstri - sa v skutočnosti nachádza vo West Hampstead a nebola to ani časť nedokončeného metra, ani nepoužívaná stanica Bull & Bush. Štáb nezohnal naozajstný vlak, a tak si musel zostrojiť vlastnú repliku vozňa District Line, aj keď interiér je z vlakov Jubilee Line. Milovníci londýnskeho metra však v tejto časti našli ešte viac ako 15 nedostatkov.
- V origináli podla Doyla vlastní Sherlock (Benedict Cumberbatch) violu od samotného Antonia Stradivariusa, štáb však použil v každej sérii inú. Napríklad v tretej to bola čínska Con Fuoco za 1200 libier, vypožičaná z jedného cardiffského obchodu. Samotný obchod mal na svojej webovej stránke zverejnené poďakovanie od pána Watsona (Martin Freeman) za trpezlivosť s jeho priateľom. Benedict Cumberbatch sa kvôli úlohe Sherlocka naučil hrať na husle a narábať s mečom.
- Fotky skutočného bytu na 221b Baker Street nad Speedy's Cafe sa dajú vidieť na webe. Má len niečo cez 35 metrov štvorcových, čo je na míle vzdialená predstava o Sherlockovom (Benedict Cumberbatch) obrovskom byte. Ten filmový bol na prenájom na jar 2012 a vychádzal niečo vyše 400 eur na týždeň. Jeden z dôvodov, prečo sa nenatáčalo na skutočnej ulici Baker Street, bol ten, že na tejto ulici je veľká premávka a štáb by musel zakryť množstvo nápisov obsahujúcich práve meno Sherlock Holmes.
- Milovníci typografie si určite všimli používanie rôznych druhov písma. Pre smsky sa používa písmo "AF Generation Z", na Sherlockove (Benedict Cumberbatch) myšlienkové pochody a úvodné titulky zas "P22 Johnston Underground". Irene Adler (Lara Pulver) pre zmenu vo svojom mobile Vertu používa písmo "Verdana".
- Když Sherlock (Benedict Cumberbatch) vysvětluje, jak nafingoval svoji smrt, je zde záběr na jeho mobil, na kterém píše Mycroftovi (Mark Gatiss) slovo "Lazarus," tak se jmenovala i postava, kterou hrál Mark Gatiss v jednom díle seriálu Doctor Who (od r. 2005).
- Ve 3. epizodě 1. série si Sherlock (Benedict Cumberbatch) uvědomí, že Carl Powers byl zavražděn pomocí jedu/bakterie. Režie přitom poskytuje pohled přes mikroskop na bakterii. Sherlock ale používá optický mikroskop, zatímco bakterie vypadá, jakoby byla zkoumána pod mikroskopem elektronovým. (Wifinus)
- Role Molly Hooper (Louise Brealey) se neobjevila v původních povídkách spisovatele A. C. Doyla. Tvůrci však tuto postavu do seriálu zařadili, aby tak více znázornili Sherlockovu (Benedict Cumberbatch) neshopnost sociálního cítění a chování.
- Postava Grega Lestrada (Rupert Graves) je kombinací postav Inspektora Gregsona a Inspektora Lestrada z knih od spisovatele A. C. Doyla. V knižní předloze je zmíněno, že detektivovo jméno začíná na písmeno "G", avšak celé není nikdy vysloveno. Z tohoto důvodu si Sherlock (Benedict Cumberbatch) v seriálu několikrát nemůže vzpomenout na detektivovo křestní jméno.
- Ve 3. díle 2. série je záběr na wifi přijímače v blízkosti Sherlockova (Benedict Cumberbatch) bytu. Jeden z nich je pojmenovan "webchodit", což je česká bezdrátová síť.
- BBC obdržalo viac ako 100 sťažností kvôli nahote Lary Pulver (Irene Adler) v časti "A Scandal in Belgravia". Zarytí fanúšikovia sa však sťažovali na úplne inú vec, a to, že v predlohe "A Scandal in Bohemia" bola Irene čestná žena, ktorá by sa nikdy nespojila s Moriartym (Andrew Scott) alebo by nedajbože ukázala svoje prsia Sherlockovi (Benedict Cumberbatch). Steven Moffat však nesúhlasil a povedal: „V origináli bolo Irenine víťazstvo nad Sherlockom odsťahovať sa a utiecť preč s jej manželom. To veru nie je víťazstvo feminizmu."
- Pri oficiálnej návšteve Číny v decembri 2013 sa vtedajší britský premiér David Cameron musel popasovať s rôznymi otázkami. Medzi nimi boli aj sťažnosti na to, že ich Briti nechávajú na každú sériu čakať neuveriteľné dva roky. Cameron odpovedal diplomaticky, že BBC je nezávislá spoločnosť a že jej nemôže hovoriť, čo má robiť, pričom ľudom odporučil, aby si čakanie skrátili čítaním Doylovej predlohy.
- Speedy's Cafe, často navštevované Sherlockom (Benedict Cumberbatch) a Watsonom (Martin Freeman), je reálny sendvič bar na Gower Street v Eustone. Turisti z celého sveta si tam môžu vybrať napríklad Sherlockov wrap (kura, slanina, čedar, rukola, paprika, červená cibuľa, uhorka a čili - "všetko zabalené tak nepriepustne ako Sherlockova povaha") alebo Watson wrap (grilovaná zelenina, špenát, paradajky, jarná cibuľka, syr brie a kyslá smotana - "bezpečný, hrejivý a pokojný, presne ako Watsonova povaha").
- Martin Freeman (Watson) nemal všetko isté. Cestou na prvý pohovor mu ukradli peňaženku a mal veľmi zlú náladu, a preto Steven Moffat predpokladal, že ho rola nezaujala. Ďalší týždeň sa však vrátil s čistou mysľou, s Benedictom Cumberbatchom (Sherlock) si sadli a úloha bola jeho.
- Miesto, kde sa natáčala epizóda "The Empty Hearse" - metro, ktoré malo vyhodiť do vzduchu parlament vo Westminstri - sa v skutočnosti nachádza vo West Hampstead a nebola to ani časť nedokončeného metra, ani nepoužívaná stanica Bull & Bush. Štáb nezohnal naozajstný vlak, a tak si musel zostrojiť vlastnú repliku vozňa District Line, aj keď interiér je z vlakov Jubilee Line. Milovníci londýnskeho metra však v tejto časti našli ešte viac ako 15 nedostatkov.
- V origináli podla Doyla vlastní Sherlock (Benedict Cumberbatch) violu od samotného Antonia Stradivariusa, štáb však použil v každej sérii inú. Napríklad v tretej to bola čínska Con Fuoco za 1200 libier, vypožičaná z jedného cardiffského obchodu. Samotný obchod mal na svojej webovej stránke zverejnené poďakovanie od pána Watsona (Martin Freeman) za trpezlivosť s jeho priateľom. Benedict Cumberbatch sa kvôli úlohe Sherlocka naučil hrať na husle a narábať s mečom.
- Fotky skutočného bytu na 221b Baker Street nad Speedy's Cafe sa dajú vidieť na webe. Má len niečo cez 35 metrov štvorcových, čo je na míle vzdialená predstava o Sherlockovom (Benedict Cumberbatch) obrovskom byte. Ten filmový bol na prenájom na jar 2012 a vychádzal niečo vyše 400 eur na týždeň. Jeden z dôvodov, prečo sa nenatáčalo na skutočnej ulici Baker Street, bol ten, že na tejto ulici je veľká premávka a štáb by musel zakryť množstvo nápisov obsahujúcich práve meno Sherlock Holmes.
- Milovníci typografie si určite všimli používanie rôznych druhov písma. Pre smsky sa používa písmo "AF Generation Z", na Sherlockove (Benedict Cumberbatch) myšlienkové pochody a úvodné titulky zas "P22 Johnston Underground". Irene Adler (Lara Pulver) pre zmenu vo svojom mobile Vertu používa písmo "Verdana".
Odkazy
Hrají:
Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Louise Brealey, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Amanda Abbington, Jonathan Aris, Vinette Robinson, Lindsay Duncan, Sian Brooke, Tanya Moodie, Timothy Carlton, Wanda Ventham, Yasmine Akram, Lars Mikkelsen, Lara Pulver, Tom Brooke, Phil Davis, John Sessions, Gemma Chan, Daniel Percival, Olivia Poulet, John Lebar, Russell Tovey, Peter Brooke, Katherine Parkinson, Zoe Telford, San Shella, Chipo Chung, Will Sharpe, Peter Pedrero, Danny Webb, Peter Davison, Stephen Wight, Amelia Bullmore, Jeany Spark, David Gant, Todd Boyce, Derren Brown, Lisa McAllister, Clive Mantle, Oona Chaplin, Tony Way, Nicholas Asbury, Victoria Wicks, David Fynn, Rosalind Halstead, Simon Kunz, Lauren Crace, Rick Warden, Daniel van der Molen, Alice Lowe, Malcolm Rennie, Rita Davies, Sharon Rooney, Alfred Enoch, Stefano Braschi, Stanley Townsend, Michael Müller, Bertie Carvel, Kevin Trainor, Honor Kneafsey, Stephanie Hyam, Gordon G. Kennedy, Georgina Rich, Claire Cage, Al Weaver, Sarah Lam, Deborah Moore, Luke Newberry, Trixiebell Harrowell, Rosalind Knight, Lorraine Hilton, Alistair Petrie, Robin Sebastian, George Appleby, Barrie Martin, Siobhan Hewlett, William Scott-Masson, Sean Joseph Young, Ruth Everett, Syrus Lowe, Katy Maw, Ben Rufus Green, Pradeep Jey, Imogen Slaughter, David Nellist, Louise Breckon-Richards, Lasco Atkins, Alison Egan, Paul Chequer, Howard Coggins, Janice Acquah, Jack Bence, John Macmillan, Jacqueline Chan, Gillian Elisa, Stefan Pejic, Philip Benjamin, Joanna Burnett, Joe Hall, Matthew Needham, Kemal Sylvester, Caroline Trowbridge, Paul Albertson, Di Botcher, Alison Lintott, Haydn Gwynne, Doug Allen, Lynn Farleigh, Andrew Havill, Richard Cunningham, Rosemary Smith, Simon Thorp, Anthony Cozens, Munir Khairdin, Nathan Harmer, Thomasin Rand, Greg Bennett, Simon Blood DeVay, Amber Elizabeth, Simon Paisley Day, Sasha Behar, Tony Pitts, Jaye Griffiths, Ian Hallard, Sydney Wade, Paul Leonard, Christopher Hunter, Peter Basham, Robert Benfield, Ifan Huw Dafydd, Pano Masti, Douglas Wilmer, Michael Austin, Stuart Mulcaster, Matthew Rohman, Gillian Steventon, Sy Turner, Tomi May, Lovelace Akpojaro, Jim Conway, Nicole Arumugam, Ed Birch, Hugh Holman, Adam Prickett, Susannah Todd, Paul Warren, Oliver Lansley, Jalaal Hartley, Helen Bradbury, Tim Chipping, Will Keen, Ritu Arya, Wendy Wason, Debbie Chazen, Jozef Aoki, Katherine Denkinson, Laura Dale, Alexandra Doyle, Georgie Leonard, Clem So, Calvin Demba, Tim Wallers, Glen Davies, Brigid Zengeni, Matthew Wilson, David Newman, Katherine Jakeways, Will Ashcroft, Ged Forrest, Jamie Jarvis, Alan Bond, Tom So, Tom Whitecross, Adam Greaves-Neal, Toby Jones, Marcia Warren, Sacha Dhawan, Eleanor Matsuura, Gabrielle Glaister, Charles Edwards, Amanda Root, Rob Callender, Richard Syms, Georgina Rylance, Martin Savage, Gina Bramhill, Art Malik, James Holmes, Lars Mikkelsen (a.z.), Andrew Scott (a.z.), Katy Wix, Ralph Ineson, Grant Crookes, Chris Wilson, Clare Foster, Indica Watson, Eiry Thomas, Matthew Romain, Louis Oliver, Dominic Borrelli