Černobyl (TV seriál) / Chernobyl (TV seriál) (Drama / Historický, USA / Velká Británie, 2019, 5 h 11 min (Minutáž: 59–65 min)) 96%
06.01.2023 23:06
JEDNOU VĚTOU
„Jedna z nejhorších katastrof lidské populace zachycuje příběhy statečných mužů a žen, kteří se obětovali, aby zachránili Evropu před nepředstavitelnou katastrofou."
OBSAH
Černobyl, pětidílná minisérie z koprodukce společností HBO a Sky, rekonstruuje příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou. Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy. Jared Harris ztvárňuje Valerije Legasova, předního sovětského jaderného fyzika, který vedl vyšetřování tragické události. Stellan Skarsgard hraje sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, kterého Kreml pověřil vedením vládní komise zjišťující okolnosti havárie. Emily Watsonová představuje jadernou fyzičku Ulanu Khomyukovou, která chce odhalit tajemství kolem černobylského neštěstí.(HBO Europe)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
HBO opět předvedlo absolutní výkon a divákům představilo precizní zpracování nejvýznamnější jaderné katastrofy, která kdy zavítala na matičku Zemi. A i když do pěti dílů nezahrnuli vše, co by zahrnout mohli, pořád do něj zahrnuli vše, co potřebovali, aby námět prodali a zároveň něco předali. Odpornost z tehdejšího sovětského režimu, ale i důkaz, že lidskost a hrdinnost existuje na všech frontách. Nejzásadnější jsou pro mě asi hned první díly, kde mě tvůrci šokovali exteriéry, které působili, jak kdyby štáb opravdu odjel do Pripjaťi a jal se tam natočit seriál o katastrofě a pak je hodně zásadní závěr, který ukazuje, co tehdejší sovětský režim dokázal udělat nejenom z obyčejných lidí, ale i z tamní inteligence. Vůbec se například po tom všem nedivím, že Gorbačov v devadesátých letech uvedl, že právě Černobyl byl fatálním důsledkem pádu Sovětského svazu. To, co tam předváděli jen podtrhuje celé to působení komunismu v tehdejším Rusku, kde si místní "elita" myslela, že si může dovolit cokoliv a Pánbůh jim na oplátku dal najevo, že to tak úplně pravda nebude. Naštěstí to neznamenalo zánik nás všech, ale "jen" upozornění na to, co ve světě děláme špatně. To, že jsme nepoučitelní, to je věc druhá. Nicméně i proto má tento seriál takovou váhu a proto je dobré ho vidět, vnímat a prožívat až do samotného konce. V rámci seriálových kousků letošního roku absolutní top, v rámci HBO produkce to nejlepší, co mohlo vzniknout. Precizní, přesné a výstižné. (Malarkey) 5*
Je docela zajímavý sledovat, kolika uživatelům vadila u filmu Anthropoid, ale i jiných filmu angličtina, když reálně mluví postavy jiným jazykem, ale zde jako mávnutím kouzelného proutku to nikoho netíží (všechna čest vyjímkám ). A to zde vznikali až komické situace, kdy rozhlas mluvil rusky, ale postavy anglicky. První díl mě vysloveně zklamal, postavy se objevily v jedné scéně, aby se v dalších už neukázaly, dění bylo rozmělněno a vše působilo velmi chaoticky. Naštěstí od druhýho dílu se definují hlavní postavy na které se namotová celý příběh o této hrozné tragédii. Měl bych ještě vyčítku s protahováním některým scén (např. odstřel zvířat ). Seriál docela zajímavě mění tón vyprávění, zatímco v prvních částech je skvěle vystavěná plíživá atmosféra hrůzy ničivých a bolestivých důsledků výbuchu v Černobylu a tady opravdu kloubouček před tvůrci, Druhá část mě spíše připomínala klasický politický thriller s dokonalým závěrečným dílem při kterým jsem ani nedutal. Oceňuji komorní, ale emotivně velmi silnou dikci na hrdinství mnoha lidí (horníci, potapěči ) a na neuvěřitelnou ubohost jiných lidí. Já samozřejmě netuším do jaké míry se seriál blíží realitě, ale docela bych i věřil, že ano. Určitě poutavé vyprávění, v některých častech bych řekl mistrovsky natočeno, ale jiný části působí slaběji. Viděl bych to někde na hranici 3 - 4 * . (Enšpígl) 3*
Masivní výbuch, který znamenal jednu z největších katastrof moderních dějin. Konec dubna 1986. Lidé sledují mohutný světelný mrak, zatímco na jejich kůži přistávají částečky popele. V černobylské jaderné elektrárně „cosi hoří“. Zatím nic netuší, ale následovat budou týdny hrůzy, beznaděje a zoufalství a především lží a propagandy, ve kterých se tomuhle národu nikdo nevyrovná. Prostě jakási sovětská bezohlednost (v tomto případě k masivnímu) neštěstí a snaha se vyhnout národnímu ponížení. Přijde nespočet dusivých záběrů, které navodí nepříjemné pocity. A rozjede se několik zajímavých příběhových linek. Jadernou katastrofu sledujeme velmi podrobně a velmi intenzivně, jen se mění postavy, které s námi zrovna tráví čas: zaměstnanci elektrárny, její hlavouni, hasiči a lékaři, odborníci na jadernou problematiku, tvrdohlaví politici. Tvůrci z různých pohledů mapují pátrání po jejích příčinách a souvislostech i zdlouhavé a komplikované odstraňování následků. Vše je navíc srozumitelné a nesnaží se publikum nějak přechytračit. Zlověstné, chladné a s výtečnými herci. A působivou hudbou s varujícími tóny. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Minisérie Černobyl rekonstruuje jednu z nejhorších katastrof v dějinách lidstva, kterou zapříčinil sám člověk. Tento počin z produkce HBO se těší nejen zájmu diváků, ale i záplavě nadšených ohlasů mnoha českých i zahraničních kritiků. I přes závažnost námětu i neoblomnou serióznost, se kterou je Černobyl zpracován, se jedná o divácky podmanivý zážitek a dost možná i jednu z nejlepších minisérií, jež byly kdy natočeny.
Černobyl aktuálně kraluje napříč filmovými databázemi i webovými stránkami, např. na ČSFD.cz si tato minisérie se svými 97 % uzurpovala prvenství mezi nejlepšími seriály, na prvním místě se stejným počtem procent se Černobyl umístil i na IMDb, a na Rotten Tomatoes, agregátoru filmových recenzí, se pyšní 95% hodnocením. Obrovská pozornost i všudypřítomná chvála je v případě této minisérie každým coulem oprávněná, tudíž nebývale vysoké hodnocení je zcela ospravedlnitelné a není de facto žádným překvapením.
V noci 26. dubna 1986, přesně v 01:23:45, došlo k explozi a požárům v Černobylské jaderné elektrárně, což je zároveň i výchozí bod celé minisérie Černobyl, jež sleduje následky této havárie – v prvním díle téměř minutu po minutě, v dalších pak v průběhu dnů, týdnů a měsíců. Děj samotný se pak věnuje dopadům radiace na fyzickou schránku člověka i na jeho mentální roz(po)ložení. Krom toho se příběh zaměřuje jak na ty, kteří chtěli odhalit pravou příčinu nastalé situace, tak i ty, kteří se celou situaci snažili vehementně ututlat. Díky této druhé rovině dostává Černobyl politizovaný ráz, čímž získává na aktuálnosti.
Okamžité následky výbuchu se po fyzické stránce projevovaly nenadálým zvracením, popálením kůže a celkovou slabostí. Tvůrci Černobylu zobrazují nejen tyto příznaky, ale jdou ještě o pár dnů a týdnů dál, kdy se radiací zrudnutá kůže těch, kteří byli explozi nejblíže, postupně zbarvuje do nepřirozených odstínů modré, bílé či fialové. Celkový rozklad je vykreslen veskrze naturalistickou optikou a kamera se nezdráhá ukázat věci oku nepříjemné. Černobyl se naštěstí podobnými záběry přespříliš neopájí, naopak je dokáže dávkovat správnou měrou přesně tak, aby vyvolal pocity dostatečného znepokojení.
Tato pětidílná minisérie začíná jako nejeden katastrofický film, kdy se vybraní vědci dožadují pravdy a nápravy, přičemž stát, či politická ideologie, danou katastrofu zlehčuje a snaží se ji shodit ze stolu. Od výbuchu přes slepou ignoraci nebezpečí až po nevyhnutelnou evakuaci může Černobyl skutečně fungovat jako velice kvalitní, seč rozvážnější, thriller. Nicméně s přihlédnutím na fakt, že to, co se odehrává na obrazovce, se skutečně stalo, musí nejednomu divákovi přeběhnout mráz po zádech. Právě tvrdý dopad realistického tónu a hrůzné reality je jednou z nejmocnějších zbraní této minisérie.
Černobyl se do hloubky zaměřuje i na snahy Sovětského svazu zamést veškeré stopy jaderného výbuchu. V momentě, kdy situaci není možné již dále tajit, jelikož jaderné elektrárny napříč Evropou začnou zaznamenávat zvýšené hodnoty radioaktivity, soudruzi z SSSR doufají v usvědčení primárních viníků, aby zakryli mnohem závažnější chyby zakořeněné v samotném sovětském jádru. V posledních dnech se Rusko vyjádřilo, že připraví vlastní adaptaci výbuchu v Černobylu, jelikož aktuální minisérie napadá sovětské, potažmo ruské, politické smýšlení. V jistém ohledu lze sice Černobyl chápat jako kritiku bývalého SSSR, nicméně jeho sdělení je mnohem univerzálnější a komplexnější. Hlavním viníkem tu není jeden konkrétní stát, ale jakákoliv forma dystopie, demagogie a represe.
Poslední a nejlepší epizoda je mistrovským ztvárněním soudního líčení, ve kterém sdělit holou pravdu a použít selský rozum proti ideologické neomylnosti Sovětského svazu znamená pád do pekel. Celkové pojetí této epizody dýchá až bizarností situace a skutečně připomíná děsivou dystopii. Díky nepřetržitému vážnému tónu, který se zařezává podobně hluboko jako táhlý tón monitoru životních funkcí po posledním úderu srdce, je Černobyl nelehkou a znepokojivou podívanou. Excelentní ústřední trojice herců Jared Harris, Emily Watson a Stellan Skarsgard navíc povyšuje celou minisérii na nezapomenutelný zážitek.
Není radno jakýkoliv film či seriál označovat za nejlepší, avšak Černobyl má k dokonalosti proklatě blízko; ať už důležitostí svého sdělení, extrémně precizním zpracováním nebo čirou hodnotou historické výpovědi. Ve všech směrech jde o událost, které je potřeba věnovat pozornost a na kterou by se nemělo zapomenout. To platí jak pro výbuch samotný, tak i jeho nejaktuálnější převyprávění.
Tannbach - vesnice na dělící čáře (TV seriál)
PODROBNÝ POPIS SERIÁLU
Seriál začíná scénou z 26. dubna 1988[6 s jaderným fyzikem Valerijem Legasovem nahrávajícím svoji zpověď o havárii. Tu pak odnáší do tajné skrýše, kam ji ukládá nepozorován, ač ho sledují agenti. Následně si doma bere život oběšením. Seriál se poté vrací na začátek do 26. dubna 1986 v 1.23:45 hodin do černobylské elektrárny, aby vysvětlil, co k tomu Legasova dovedlo. V ten moment dochází k explozi reaktoru číslo 4. Vedoucí operátorů Anatolij Ďatlov si odmítá explozi reaktoru připustit a stále mluví jen o vybuchlé chladicí nádrži. Seriál zachycuje i skutečný příběh mladého řadového hasiče Vasilije Ignatěnka a jeho manželky Ljudmily jako svědectví, jak vnímali událost obyčejní lidé. Evakuace města Pripjať začíná až 36 hodin po výbuchu.
V druhém díle se do popředí příběhu dostává místopředseda sovětské rady ministrů za energetiku Boris Ščerbina a také běloruská jaderná fyzička Uljana Chomjuková. (Její postava je ovšem výjimečně smyšlená a spíše zastupuje souhrnně všechny sovětské vědce, kteří se snažili, aby vyšla pravda najevo.) Ve třetím díle Chomjuková vyslýchá umírající operátory v moskevské nemocnici, aby zjistila, co se stalo. V druhém díle pak přichází scéna, kdy se přihlásí operátoři Alexej Anaňenko, Valerij Bespalov a Boris Baranov, aby vstoupili pod reaktor přečerpat vodu a zachránili tím elektrárnu před další, ještě katastrofičtější explozí, i když to pro ně má znamenat jistou smrt. (Ve skutečnosti všichni tři potápěči svůj hrdinský čin přežili[8] a dva z nich byli ještě v době uvedení seriálu naživu, pouze Baranov zemřel v roce 2015 na zástavu srdce.)
V třetím díle je vykresleno značné utrpení při umírání ozářených v moskevské nemocnici a věrně je zachycen průběh působení nemoci na tělo. Na konci dílu jsou radioaktivní těla mrtvých složitě pohřbena. V díle se objevují horníci z Tuly, kteří byli naverbováni, aby vykopali pod elektrárnou tunel. Ten měl sloužit k instalaci výměníku tepla na bázi tekutého dusíku, aby se předešlo protavení reaktoru přes beton do spodních vod. Horníci se za teplot okolo 50 stupňů svlékali donaha. Čtvrtina pracovníků pak v reálném životě zemřela na rakovinu.
Ve čtvrtém díle je ze začátku zobrazeno vystěhovávání lidí z vesnic poblíž Černobylu. Dalším hlavním postupem je založení táborů s pracovníky, kteří budou pracovat na dekontaminaci 30km oblasti. Chomjuková se stále snaží nalézt odpověď na otázku, jak reaktor explodoval. Na střechu elektrárny jsou vysazeny roboty na dálkové ovládání, aby shodily nejradioaktivnější trosky zpět do reaktoru a mohl se tak v budoucnu vytvořit ochranný sarkofág. Pracovníci z tábora pročišťují oblast od radioaktivních zvířat, zóna se měří pomocí dozimetrů. Vrchní část zeminy se bagruje pod tu spodní. Roboty na elektrárně vlivem radiace přestávají fungovat, a tak jsou nasazeni tzv. bioroboti – lidé, kteří jsou na rozdíl od robotů schopni krátkodobě fungovat v ultravysokých dávkách radiace na nejvíce zasažené ze střech. Shazují lopatami grafit zpět do reaktoru, nasazováni jsou přitom noví pracovníci každých 90 sekund. Legasov je pozván do Vídně, aby vysvětil, k čemu vlastně v Černobylu došlo. Neví, zdali sdělit jen část problému a zakrýt pravdu, a nebo i pod hrozbou KGB říci celou pravdu.
SKUTEČNOST
Černobylská havárie byla havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny (tehdy část Sovětského svazu), ke které došlo 26. dubna 1986. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho přehřátí, protavení a výbuchu, při kterém se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky. Došlo tak ke kontaminaci okolního prostředí, v omezené míře radioaktivní spad zasáhl značnou část Evropy. Jedná se o dosud nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky.
V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna došlo během technické zkoušky v černobylské elektrárně k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. V 01:23:40 moskevského času odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.
Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule.[3] Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny, včetně blízkého města Pripjať, bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla ještě v roce 1986 obestavěna železobetonovým sarkofágem, který měl zamezit další kontaminaci okolního prostředí. V letech 2010–2019 byl postaven nový kryt, který obklopuje ten původní.
Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se celkový počet lidí, kteří v důsledku havárie zemřeli nebo v budoucnosti mohou zemřít (z celkově postižených 500 tisíc), odhaduje na 4000.
Příčin havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011).
OBSAH EPIZOD
DÍL 1: 1:23:45 (1:23:45) - Dne 26. dubna 1988 jaderný fyzik Valerij Legas nahrává na pásky svou zpověď o událostech v Černobylu před dvěma lety a odnáší je do tajné skrýše i přes neustálý dohled KGB a následně se oběsí. 1.23:45 26.dubna 1986: Černobylská jaderná elektrárna Vladimira Iljiče Lenina, známá jako Černobyl, dochází zde k explozi reaktoru číslo 4. Vedoucí operátorů Anatolij Ďatlov si odmítá explozi reaktoru připustit a stále mluví jen o vybuchlé chladicí nádrži, čemuž napovídá i měření radiace 3,6 rentgenu. Pro potlačení následných požárů jsou povoláni hasiči, aniž by si byli vědomi obrovkého nebezpečí.
DÍL 2: Please Remain Calm (Please Remain Calm) - Vedení elektrárny stále popírá výbuch v Černobylu. Ruská vláda se snaží zjistit, jaká je situace a následně začíná s řešením problémů a evakuací oblasti. Vědkyně z Běloruska přichází se zjištěním, že problém by mohl být mnohem horší.
DÍL 3: Open Wide, O Earth (Open Wide, O Earth) - Po odvrácení jedné možné katastrofy přichází Valery Legasov s dalšími zjištěními. Jádro se propadá a mohlo by dojít k zamoření všech spodních vod. Je tedy nutné přijít s nápadem, který by měl přepad jádra zastavit. Mezitím se Ulan Khomyuk snaží přijít na to, co se v Černobylu skutečně stalo.
DÍL 4: The Happiness of All Mankind (The Happiness of All Mankind) - Vláda se snaží vyklidit oblast v okolí Černobylu, nutné je popravit i všechny zvířata, která jsou radioaktivní a mohla radiaci roznést. Mezitím se Legasov snaží přijít na to, jak v okolí elektrárny odstranit všechen grafit.
DÍL 5: Vichnaya Pamyat (Vichnaya Pamyat) - Nastává den soudu, který má jednoduchý úkol. Najít hrdiny černobylského příběhu a viníky. Hlavními svědky před soudem jsou Valery Legasov, Boris Shcherbina a Ulana Khomyuk.
Ocenění:
Golden Globes
2020 - Černobyl - Nejlepší minisérie nebo TV film
2020 - Černobyl - Stellan Skarsgard (Nejlepší herec ve vedlejší roli v seriálu nebo TV filmu)
2020 - Černobyl - Jared Harris (Nejlepší herec v minisérii nebo TV filmu) (nominace)
2020 - Černobyl - Emily Watson (Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálu nebo TV filmu) (nominace)
DABING
V českém znění: Igor Bareš - Jared Harris (Valery Legasov), Zdeněk Maryška - Stellan Skarsgard (Boris Shcherbina), Ilona Svobodová - Emily Watson (Ulana Khomyuková), Dalibor Gondík - David Dencik (Michail Gorbatchev), Zbyšek Horák - Paul Ritter (Anatolij Dyatlov), Antonie Talacková - Jessie Buckley (Lyudmilla Ignatenková), Ivo Hrbáč - Adam Nagaitis (Vasily Ignatenko), Tomáš Juřička - Sam Troughton (Akimov), Ivan Jiřík - Con O'Neill (Bryukhanov), Martin Zahálka - Adrian Rawlins (Fomin), Oldřich Hajlich - Robert Emms (Leonid Toptunov), Petr Neskusil - Karl Davies (Viktor Proskuryakov), Michal Holán - Michael Socha (Mikhail), Bohuslav Kalva - Donald Sumpter (Zharkov), Adéla Kubačáková - Nadia Clifford (Dr. Svetlana Zinchenková), Martin Stránský - Jamie Sives (Sitnikov), Petr Burian - Douggie McMeekin (Yuvchenko), Jiří Ployhar - Jay Simpson (Perevozchenko), Robert Hájek, Václav Rašilov, Vojtěch Hájek, Jan Battěk, Petr Gelnar, Radek Hoppe, Martina Kechnerová, Mariana Franclová, Václav Knop, Radka Přibyslavská, Pavel Šrom, Marcel Vašinka
Překlad: Vladimír Fuksa
Dialogy: Radka Přibyslavská
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Magdalena Finnová
Režie: Karolína Průšová
Pro HBO vyrobila Společnost SDI Media v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7.5.2019
Premiéra USA: 6.5.2019 Home Box Office (TV)
Premiéra Velká Británie: 7.5.2019
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 2.10.2019 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 2.10.2019 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
„Jedna z nejhorších katastrof lidské populace zachycuje příběhy statečných mužů a žen, kteří se obětovali, aby zachránili Evropu před nepředstavitelnou katastrofou."
OBSAH
Černobyl, pětidílná minisérie z koprodukce společností HBO a Sky, rekonstruuje příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou. Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy. Jared Harris ztvárňuje Valerije Legasova, předního sovětského jaderného fyzika, který vedl vyšetřování tragické události. Stellan Skarsgard hraje sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, kterého Kreml pověřil vedením vládní komise zjišťující okolnosti havárie. Emily Watsonová představuje jadernou fyzičku Ulanu Khomyukovou, která chce odhalit tajemství kolem černobylského neštěstí.(HBO Europe)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
HBO opět předvedlo absolutní výkon a divákům představilo precizní zpracování nejvýznamnější jaderné katastrofy, která kdy zavítala na matičku Zemi. A i když do pěti dílů nezahrnuli vše, co by zahrnout mohli, pořád do něj zahrnuli vše, co potřebovali, aby námět prodali a zároveň něco předali. Odpornost z tehdejšího sovětského režimu, ale i důkaz, že lidskost a hrdinnost existuje na všech frontách. Nejzásadnější jsou pro mě asi hned první díly, kde mě tvůrci šokovali exteriéry, které působili, jak kdyby štáb opravdu odjel do Pripjaťi a jal se tam natočit seriál o katastrofě a pak je hodně zásadní závěr, který ukazuje, co tehdejší sovětský režim dokázal udělat nejenom z obyčejných lidí, ale i z tamní inteligence. Vůbec se například po tom všem nedivím, že Gorbačov v devadesátých letech uvedl, že právě Černobyl byl fatálním důsledkem pádu Sovětského svazu. To, co tam předváděli jen podtrhuje celé to působení komunismu v tehdejším Rusku, kde si místní "elita" myslela, že si může dovolit cokoliv a Pánbůh jim na oplátku dal najevo, že to tak úplně pravda nebude. Naštěstí to neznamenalo zánik nás všech, ale "jen" upozornění na to, co ve světě děláme špatně. To, že jsme nepoučitelní, to je věc druhá. Nicméně i proto má tento seriál takovou váhu a proto je dobré ho vidět, vnímat a prožívat až do samotného konce. V rámci seriálových kousků letošního roku absolutní top, v rámci HBO produkce to nejlepší, co mohlo vzniknout. Precizní, přesné a výstižné. (Malarkey) 5*
Je docela zajímavý sledovat, kolika uživatelům vadila u filmu Anthropoid, ale i jiných filmu angličtina, když reálně mluví postavy jiným jazykem, ale zde jako mávnutím kouzelného proutku to nikoho netíží (všechna čest vyjímkám ). A to zde vznikali až komické situace, kdy rozhlas mluvil rusky, ale postavy anglicky. První díl mě vysloveně zklamal, postavy se objevily v jedné scéně, aby se v dalších už neukázaly, dění bylo rozmělněno a vše působilo velmi chaoticky. Naštěstí od druhýho dílu se definují hlavní postavy na které se namotová celý příběh o této hrozné tragédii. Měl bych ještě vyčítku s protahováním některým scén (např. odstřel zvířat ). Seriál docela zajímavě mění tón vyprávění, zatímco v prvních částech je skvěle vystavěná plíživá atmosféra hrůzy ničivých a bolestivých důsledků výbuchu v Černobylu a tady opravdu kloubouček před tvůrci, Druhá část mě spíše připomínala klasický politický thriller s dokonalým závěrečným dílem při kterým jsem ani nedutal. Oceňuji komorní, ale emotivně velmi silnou dikci na hrdinství mnoha lidí (horníci, potapěči ) a na neuvěřitelnou ubohost jiných lidí. Já samozřejmě netuším do jaké míry se seriál blíží realitě, ale docela bych i věřil, že ano. Určitě poutavé vyprávění, v některých častech bych řekl mistrovsky natočeno, ale jiný části působí slaběji. Viděl bych to někde na hranici 3 - 4 * . (Enšpígl) 3*
Masivní výbuch, který znamenal jednu z největších katastrof moderních dějin. Konec dubna 1986. Lidé sledují mohutný světelný mrak, zatímco na jejich kůži přistávají částečky popele. V černobylské jaderné elektrárně „cosi hoří“. Zatím nic netuší, ale následovat budou týdny hrůzy, beznaděje a zoufalství a především lží a propagandy, ve kterých se tomuhle národu nikdo nevyrovná. Prostě jakási sovětská bezohlednost (v tomto případě k masivnímu) neštěstí a snaha se vyhnout národnímu ponížení. Přijde nespočet dusivých záběrů, které navodí nepříjemné pocity. A rozjede se několik zajímavých příběhových linek. Jadernou katastrofu sledujeme velmi podrobně a velmi intenzivně, jen se mění postavy, které s námi zrovna tráví čas: zaměstnanci elektrárny, její hlavouni, hasiči a lékaři, odborníci na jadernou problematiku, tvrdohlaví politici. Tvůrci z různých pohledů mapují pátrání po jejích příčinách a souvislostech i zdlouhavé a komplikované odstraňování následků. Vše je navíc srozumitelné a nesnaží se publikum nějak přechytračit. Zlověstné, chladné a s výtečnými herci. A působivou hudbou s varujícími tóny. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Minisérie Černobyl rekonstruuje jednu z nejhorších katastrof v dějinách lidstva, kterou zapříčinil sám člověk. Tento počin z produkce HBO se těší nejen zájmu diváků, ale i záplavě nadšených ohlasů mnoha českých i zahraničních kritiků. I přes závažnost námětu i neoblomnou serióznost, se kterou je Černobyl zpracován, se jedná o divácky podmanivý zážitek a dost možná i jednu z nejlepších minisérií, jež byly kdy natočeny.
Černobyl aktuálně kraluje napříč filmovými databázemi i webovými stránkami, např. na ČSFD.cz si tato minisérie se svými 97 % uzurpovala prvenství mezi nejlepšími seriály, na prvním místě se stejným počtem procent se Černobyl umístil i na IMDb, a na Rotten Tomatoes, agregátoru filmových recenzí, se pyšní 95% hodnocením. Obrovská pozornost i všudypřítomná chvála je v případě této minisérie každým coulem oprávněná, tudíž nebývale vysoké hodnocení je zcela ospravedlnitelné a není de facto žádným překvapením.
V noci 26. dubna 1986, přesně v 01:23:45, došlo k explozi a požárům v Černobylské jaderné elektrárně, což je zároveň i výchozí bod celé minisérie Černobyl, jež sleduje následky této havárie – v prvním díle téměř minutu po minutě, v dalších pak v průběhu dnů, týdnů a měsíců. Děj samotný se pak věnuje dopadům radiace na fyzickou schránku člověka i na jeho mentální roz(po)ložení. Krom toho se příběh zaměřuje jak na ty, kteří chtěli odhalit pravou příčinu nastalé situace, tak i ty, kteří se celou situaci snažili vehementně ututlat. Díky této druhé rovině dostává Černobyl politizovaný ráz, čímž získává na aktuálnosti.
Okamžité následky výbuchu se po fyzické stránce projevovaly nenadálým zvracením, popálením kůže a celkovou slabostí. Tvůrci Černobylu zobrazují nejen tyto příznaky, ale jdou ještě o pár dnů a týdnů dál, kdy se radiací zrudnutá kůže těch, kteří byli explozi nejblíže, postupně zbarvuje do nepřirozených odstínů modré, bílé či fialové. Celkový rozklad je vykreslen veskrze naturalistickou optikou a kamera se nezdráhá ukázat věci oku nepříjemné. Černobyl se naštěstí podobnými záběry přespříliš neopájí, naopak je dokáže dávkovat správnou měrou přesně tak, aby vyvolal pocity dostatečného znepokojení.
Tato pětidílná minisérie začíná jako nejeden katastrofický film, kdy se vybraní vědci dožadují pravdy a nápravy, přičemž stát, či politická ideologie, danou katastrofu zlehčuje a snaží se ji shodit ze stolu. Od výbuchu přes slepou ignoraci nebezpečí až po nevyhnutelnou evakuaci může Černobyl skutečně fungovat jako velice kvalitní, seč rozvážnější, thriller. Nicméně s přihlédnutím na fakt, že to, co se odehrává na obrazovce, se skutečně stalo, musí nejednomu divákovi přeběhnout mráz po zádech. Právě tvrdý dopad realistického tónu a hrůzné reality je jednou z nejmocnějších zbraní této minisérie.
Černobyl se do hloubky zaměřuje i na snahy Sovětského svazu zamést veškeré stopy jaderného výbuchu. V momentě, kdy situaci není možné již dále tajit, jelikož jaderné elektrárny napříč Evropou začnou zaznamenávat zvýšené hodnoty radioaktivity, soudruzi z SSSR doufají v usvědčení primárních viníků, aby zakryli mnohem závažnější chyby zakořeněné v samotném sovětském jádru. V posledních dnech se Rusko vyjádřilo, že připraví vlastní adaptaci výbuchu v Černobylu, jelikož aktuální minisérie napadá sovětské, potažmo ruské, politické smýšlení. V jistém ohledu lze sice Černobyl chápat jako kritiku bývalého SSSR, nicméně jeho sdělení je mnohem univerzálnější a komplexnější. Hlavním viníkem tu není jeden konkrétní stát, ale jakákoliv forma dystopie, demagogie a represe.
Poslední a nejlepší epizoda je mistrovským ztvárněním soudního líčení, ve kterém sdělit holou pravdu a použít selský rozum proti ideologické neomylnosti Sovětského svazu znamená pád do pekel. Celkové pojetí této epizody dýchá až bizarností situace a skutečně připomíná děsivou dystopii. Díky nepřetržitému vážnému tónu, který se zařezává podobně hluboko jako táhlý tón monitoru životních funkcí po posledním úderu srdce, je Černobyl nelehkou a znepokojivou podívanou. Excelentní ústřední trojice herců Jared Harris, Emily Watson a Stellan Skarsgard navíc povyšuje celou minisérii na nezapomenutelný zážitek.
Není radno jakýkoliv film či seriál označovat za nejlepší, avšak Černobyl má k dokonalosti proklatě blízko; ať už důležitostí svého sdělení, extrémně precizním zpracováním nebo čirou hodnotou historické výpovědi. Ve všech směrech jde o událost, které je potřeba věnovat pozornost a na kterou by se nemělo zapomenout. To platí jak pro výbuch samotný, tak i jeho nejaktuálnější převyprávění.
Tannbach - vesnice na dělící čáře (TV seriál)
PODROBNÝ POPIS SERIÁLU
Seriál začíná scénou z 26. dubna 1988[6 s jaderným fyzikem Valerijem Legasovem nahrávajícím svoji zpověď o havárii. Tu pak odnáší do tajné skrýše, kam ji ukládá nepozorován, ač ho sledují agenti. Následně si doma bere život oběšením. Seriál se poté vrací na začátek do 26. dubna 1986 v 1.23:45 hodin do černobylské elektrárny, aby vysvětlil, co k tomu Legasova dovedlo. V ten moment dochází k explozi reaktoru číslo 4. Vedoucí operátorů Anatolij Ďatlov si odmítá explozi reaktoru připustit a stále mluví jen o vybuchlé chladicí nádrži. Seriál zachycuje i skutečný příběh mladého řadového hasiče Vasilije Ignatěnka a jeho manželky Ljudmily jako svědectví, jak vnímali událost obyčejní lidé. Evakuace města Pripjať začíná až 36 hodin po výbuchu.
V druhém díle se do popředí příběhu dostává místopředseda sovětské rady ministrů za energetiku Boris Ščerbina a také běloruská jaderná fyzička Uljana Chomjuková. (Její postava je ovšem výjimečně smyšlená a spíše zastupuje souhrnně všechny sovětské vědce, kteří se snažili, aby vyšla pravda najevo.) Ve třetím díle Chomjuková vyslýchá umírající operátory v moskevské nemocnici, aby zjistila, co se stalo. V druhém díle pak přichází scéna, kdy se přihlásí operátoři Alexej Anaňenko, Valerij Bespalov a Boris Baranov, aby vstoupili pod reaktor přečerpat vodu a zachránili tím elektrárnu před další, ještě katastrofičtější explozí, i když to pro ně má znamenat jistou smrt. (Ve skutečnosti všichni tři potápěči svůj hrdinský čin přežili[8] a dva z nich byli ještě v době uvedení seriálu naživu, pouze Baranov zemřel v roce 2015 na zástavu srdce.)
V třetím díle je vykresleno značné utrpení při umírání ozářených v moskevské nemocnici a věrně je zachycen průběh působení nemoci na tělo. Na konci dílu jsou radioaktivní těla mrtvých složitě pohřbena. V díle se objevují horníci z Tuly, kteří byli naverbováni, aby vykopali pod elektrárnou tunel. Ten měl sloužit k instalaci výměníku tepla na bázi tekutého dusíku, aby se předešlo protavení reaktoru přes beton do spodních vod. Horníci se za teplot okolo 50 stupňů svlékali donaha. Čtvrtina pracovníků pak v reálném životě zemřela na rakovinu.
Ve čtvrtém díle je ze začátku zobrazeno vystěhovávání lidí z vesnic poblíž Černobylu. Dalším hlavním postupem je založení táborů s pracovníky, kteří budou pracovat na dekontaminaci 30km oblasti. Chomjuková se stále snaží nalézt odpověď na otázku, jak reaktor explodoval. Na střechu elektrárny jsou vysazeny roboty na dálkové ovládání, aby shodily nejradioaktivnější trosky zpět do reaktoru a mohl se tak v budoucnu vytvořit ochranný sarkofág. Pracovníci z tábora pročišťují oblast od radioaktivních zvířat, zóna se měří pomocí dozimetrů. Vrchní část zeminy se bagruje pod tu spodní. Roboty na elektrárně vlivem radiace přestávají fungovat, a tak jsou nasazeni tzv. bioroboti – lidé, kteří jsou na rozdíl od robotů schopni krátkodobě fungovat v ultravysokých dávkách radiace na nejvíce zasažené ze střech. Shazují lopatami grafit zpět do reaktoru, nasazováni jsou přitom noví pracovníci každých 90 sekund. Legasov je pozván do Vídně, aby vysvětil, k čemu vlastně v Černobylu došlo. Neví, zdali sdělit jen část problému a zakrýt pravdu, a nebo i pod hrozbou KGB říci celou pravdu.
SKUTEČNOST
Černobylská havárie byla havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny (tehdy část Sovětského svazu), ke které došlo 26. dubna 1986. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho přehřátí, protavení a výbuchu, při kterém se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky. Došlo tak ke kontaminaci okolního prostředí, v omezené míře radioaktivní spad zasáhl značnou část Evropy. Jedná se o dosud nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky.
V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna došlo během technické zkoušky v černobylské elektrárně k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. V 01:23:40 moskevského času odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.
Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule.[3] Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny, včetně blízkého města Pripjať, bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla ještě v roce 1986 obestavěna železobetonovým sarkofágem, který měl zamezit další kontaminaci okolního prostředí. V letech 2010–2019 byl postaven nový kryt, který obklopuje ten původní.
Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se celkový počet lidí, kteří v důsledku havárie zemřeli nebo v budoucnosti mohou zemřít (z celkově postižených 500 tisíc), odhaduje na 4000.
Příčin havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011).
OBSAH EPIZOD
DÍL 1: 1:23:45 (1:23:45) - Dne 26. dubna 1988 jaderný fyzik Valerij Legas nahrává na pásky svou zpověď o událostech v Černobylu před dvěma lety a odnáší je do tajné skrýše i přes neustálý dohled KGB a následně se oběsí. 1.23:45 26.dubna 1986: Černobylská jaderná elektrárna Vladimira Iljiče Lenina, známá jako Černobyl, dochází zde k explozi reaktoru číslo 4. Vedoucí operátorů Anatolij Ďatlov si odmítá explozi reaktoru připustit a stále mluví jen o vybuchlé chladicí nádrži, čemuž napovídá i měření radiace 3,6 rentgenu. Pro potlačení následných požárů jsou povoláni hasiči, aniž by si byli vědomi obrovkého nebezpečí.
DÍL 2: Please Remain Calm (Please Remain Calm) - Vedení elektrárny stále popírá výbuch v Černobylu. Ruská vláda se snaží zjistit, jaká je situace a následně začíná s řešením problémů a evakuací oblasti. Vědkyně z Běloruska přichází se zjištěním, že problém by mohl být mnohem horší.
DÍL 3: Open Wide, O Earth (Open Wide, O Earth) - Po odvrácení jedné možné katastrofy přichází Valery Legasov s dalšími zjištěními. Jádro se propadá a mohlo by dojít k zamoření všech spodních vod. Je tedy nutné přijít s nápadem, který by měl přepad jádra zastavit. Mezitím se Ulan Khomyuk snaží přijít na to, co se v Černobylu skutečně stalo.
DÍL 4: The Happiness of All Mankind (The Happiness of All Mankind) - Vláda se snaží vyklidit oblast v okolí Černobylu, nutné je popravit i všechny zvířata, která jsou radioaktivní a mohla radiaci roznést. Mezitím se Legasov snaží přijít na to, jak v okolí elektrárny odstranit všechen grafit.
DÍL 5: Vichnaya Pamyat (Vichnaya Pamyat) - Nastává den soudu, který má jednoduchý úkol. Najít hrdiny černobylského příběhu a viníky. Hlavními svědky před soudem jsou Valery Legasov, Boris Shcherbina a Ulana Khomyuk.
Ocenění:
Golden Globes
2020 - Černobyl - Nejlepší minisérie nebo TV film
2020 - Černobyl - Stellan Skarsgard (Nejlepší herec ve vedlejší roli v seriálu nebo TV filmu)
2020 - Černobyl - Jared Harris (Nejlepší herec v minisérii nebo TV filmu) (nominace)
2020 - Černobyl - Emily Watson (Nejlepší herečka ve vedlejší roli v seriálu nebo TV filmu) (nominace)
DABING
V českém znění: Igor Bareš - Jared Harris (Valery Legasov), Zdeněk Maryška - Stellan Skarsgard (Boris Shcherbina), Ilona Svobodová - Emily Watson (Ulana Khomyuková), Dalibor Gondík - David Dencik (Michail Gorbatchev), Zbyšek Horák - Paul Ritter (Anatolij Dyatlov), Antonie Talacková - Jessie Buckley (Lyudmilla Ignatenková), Ivo Hrbáč - Adam Nagaitis (Vasily Ignatenko), Tomáš Juřička - Sam Troughton (Akimov), Ivan Jiřík - Con O'Neill (Bryukhanov), Martin Zahálka - Adrian Rawlins (Fomin), Oldřich Hajlich - Robert Emms (Leonid Toptunov), Petr Neskusil - Karl Davies (Viktor Proskuryakov), Michal Holán - Michael Socha (Mikhail), Bohuslav Kalva - Donald Sumpter (Zharkov), Adéla Kubačáková - Nadia Clifford (Dr. Svetlana Zinchenková), Martin Stránský - Jamie Sives (Sitnikov), Petr Burian - Douggie McMeekin (Yuvchenko), Jiří Ployhar - Jay Simpson (Perevozchenko), Robert Hájek, Václav Rašilov, Vojtěch Hájek, Jan Battěk, Petr Gelnar, Radek Hoppe, Martina Kechnerová, Mariana Franclová, Václav Knop, Radka Přibyslavská, Pavel Šrom, Marcel Vašinka
Překlad: Vladimír Fuksa
Dialogy: Radka Přibyslavská
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Magdalena Finnová
Režie: Karolína Průšová
Pro HBO vyrobila Společnost SDI Media v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7.5.2019
Premiéra USA: 6.5.2019 Home Box Office (TV)
Premiéra Velká Británie: 7.5.2019
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 2.10.2019 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 2.10.2019 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Johan Renck (Režie), Sanne Wohlenberg (Produkce), Hildur Gu?nadóttir (Hudba), Jakob Ihre (Kamera), Jinx Godfrey (Střih), Nina Gold (Casting), Robert Sterne (Casting), Luke Hull (Scénografie), Odile Dicks-Mireaux (Kostýmy), Stefan Henrix (Zvuk), Daniel Parker (Masky), Craig Mazin (Scénář), Jared Harris (Herec), Stellan Skarsgard (Herec), Emily Watson (Herec), Jessie Buckley (Herec), Paul Ritter (Herec), Adam Nagaitis (Herec), Robert Emms (Herec), Sam Troughton (Herec), Con O'Neill (Herec), Adrian Rawlins (Herec), Alan Williams (Herec), David Dencik (Herec), Barry Keoghan (Herec), Karl Davies (Herec), Michael Socha (Herec), Ralph Ineson (Herec), Mark Lewis Jones (Herec), Fares Fares (Herec), Michael McElhatton (Herec), Alex Ferns (Herec), Donald Sumpter (Herec), Adam Lundgren (Herec), Billy Postlethwaite (Herec), Joe Tucker (Herec), Philip Barantini (Herec), James Cosmo (Herec), Gerard Kearns (Herec), Lucy Speed (Herec), Peter Guinness (Herec), Michael Shaeffer (Herec), Paulius Markevičius (Herec), Sam Strike (Herec), Ron Cook (Herec), Jamie Sives (Herec), Matthew Needham (Herec), Laurence Spellman (Herec), Victor McGuire (Herec), Sakalas Uždavinys (Herec), Darius Petkevicius (Herec), Lucy Russell (Herec), Diarmaid Murtagh (Herec), Baltasar Breki Samper (Herec), Oscar Dyekjar Giese (Herec), Arnas Danusas (Herec), James Kermack (Herec), June Watson (Herec), Josef Altin (Herec), Alexej Manvelov (Herec), Josef Davies (Herec), Ian Pirie (Herec), Lukas Malinauskas (Herec), Hilton McRae (Herec), Kieran O'Brien (Herec)
2019/311/USA, Velká Británie/Drama, Historický
Zajímavost k filmu
Zajímavost k filmu
- Jedna ze scén, která se má odehrávat v Moskvě, je natočena v Kyjevě.
- Profesor Legasov (Jared Harris) počas súdneho procesu povie, že černobyľský reaktor 4 sa stal jadrovou bombou. Toto tvrdenie je značne zavádzajúce, keďže nie je možné, aby v jadrovom reaktore nastal jadrový výbuch.
- Seriál je velice nespravedlivý k Anatoliji Stěpanovičovi Ďatlovovi (Paul Ritter). Vykresluje ho jako viníka celé katastrofy, který se později snaží shodit odpovědnost na své podřízené. Ve skutečnosti Ďatlov při soudním řízení trval na tom, že lidská obsluha (včetně něj) za nehodu nemohla, neboť nevěděla o kritických chybách v designu reaktorů. Bránil také čest Akimova i Toptunova, na které se v seriálu snažil svést vinu. V knize "Černobyl: Jak to bylo" i v pozdějších rozhovorech tvrdil, že podobná katastrofa se mohla stát prakticky kdykoliv, protože výkyvy výkonu u reaktorů typu RBMK nebyly neobvyklé. Ani donekonečna nepopíral, že reaktor explodoval (byť je pravda, že bezprostředně po explozi si to patrně nepřiznával). Také po explozi neopustil elektrárnu a snažil se vzniklou situaci vyřešit, dokud přibližně v pět hodin ráno nezkolaboval v důsledku ozáření. V seriálu okamžitě odchází do administrativní části komplexu.
- Nejčastěji objevující se zbraní byla kulovnice Mosin-Nagant M91/30. Tato kulovnice byla v různých variantách ve standardní výbavě Sovětského svazu po celou dobu jeho existence. Dále v seriálu pak můžeme vidět kulovnici AK-74 nebo pistoli Makarov PM.
- Při záběrech na reaktor je vidět hustý černý stoupající dým. Ve skutečnosti z reaktoru stoupalo trochu bílého dýmu. Horší byla neviditelná radiace. (tommahol)
- Autobusy sloužící k evakuaci občanů Pripjatě pocházely z městské hromadné dopravy ukrajinského Kyjeva. Na místo dorazily už v sobotu večer, do Pripjatě projížděly poblíž Černobylské elektrárny, takže stroje i řidiči byli po celou dobu vystaveni radiaci. Evakuace z rozhodnutí orgánů proběhla až v neděli odpoledne. Po jejím skončení se autobusy bez dekontaminace vrátily zpět do běžného provozu.
- Přesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření.
- Ruský ministr kultury Vladimir Medinsky pochválil seriál s tím, že je mistrovsky zpracován a s respektem k sovětskému lidu. Medinského otec pracoval jako likvidátor černobylské tragédie.
- Nagashibay Zhusupov, jeden z černobylských likvidátorů, si údajně po zhlédnutí tohoto seriálu vzal život. Bylo mu 61 let. Černobyl u něj vyvolal hrůzostrašné vzpomínky na neschopnost vlády, která slibovala pracovníkům elektrárny a likvidátorům zvýšenou penzi a byt.
- Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně.
- První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“
- Na Ukrajině bere 7% a v Bělorusku 6% lidí sociální dávky z důvodu postižení havárií, 11 tisíc lidí je nějakým způsobem postižených, 100 tisíc má status likvidátora škod a 11 milionů lidí žije dodnes v zamořených oblastech.
- Úryvky z televizního a rozhlasového vysílání jsou autentické.
- Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva (s černobylskými jsou ale prakticky identické). V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu.
- Lyudmila Ignatenko (Jessie Buckley) je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu.
- Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. "The Chernobyl Podcast", v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály.
- V seriálu vidíme hasičské vozy ZiL 130 a ZiL 131.
- Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země.
- Lidem z Černobylu bylo při evakuaci řečeno, že z Pripjati odjíždějí jen na dobu, dokud nebude elektrárna opravena, proto si s sebou téměř nic nebrali. Obyvatelé už se nikdy nazpět nevrátili a město zůstalo přesně tak, jak bylo opuštěno v roce 1986 den po havárii elektrárny.
- řesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření.
- Ruský ministr kultury Vladimir Medinsky pochválil seriál s tím, že je mistrovsky zpracován a s respektem k sovětskému lidu. Medinského otec pracoval jako likvidátor černobylské tragédie.
- Nagashibay Zhusupov, jeden z černobylských likvidátorů, si údajně po zhlédnutí tohoto seriálu vzal život. Bylo mu 61 let. Černobyl u něj vyvolal hrůzostrašné vzpomínky na neschopnost vlády, která slibovala pracovníkům elektrárny a likvidátorům zvýšenou penzi a byt.
- Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně.
- První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“
- Na Ukrajině bere 7% a v Bělorusku 6% lidí sociální dávky z důvodu postižení havárií, 11 tisíc lidí je nějakým způsobem postižených, 100 tisíc má status likvidátora škod a 11 milionů lidí žije dodnes v zamořených oblastech.
- Úryvky z televizního a rozhlasového vysílání jsou autentické.
- Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva (s černobylskými jsou ale prakticky identické). V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu.
- Lyudmila Ignatenko (Jessie Buckley) je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu.
- Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. "The Chernobyl Podcast", v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály.
- V seriálu vidíme hasičské vozy ZiL 130 a ZiL 131.
- Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země.
- Lidem z Černobylu bylo při evakuaci řečeno, že z Pripjati odjíždějí jen na dobu, dokud nebude elektrárna opravena, proto si s sebou téměř nic nebrali. Obyvatelé už se nikdy nazpět nevrátili a město zůstalo přesně tak, jak bylo opuštěno v roce 1986 den po havárii elektrárny.
- Jedna ze scén, která se má odehrávat v Moskvě, je natočena v Kyjevě.
- Profesor Legasov (Jared Harris) počas súdneho procesu povie, že černobyľský reaktor 4 sa stal jadrovou bombou. Toto tvrdenie je značne zavádzajúce, keďže nie je možné, aby v jadrovom reaktore nastal jadrový výbuch.
- Seriál je velice nespravedlivý k Anatoliji Stěpanovičovi Ďatlovovi (Paul Ritter). Vykresluje ho jako viníka celé katastrofy, který se později snaží shodit odpovědnost na své podřízené. Ve skutečnosti Ďatlov při soudním řízení trval na tom, že lidská obsluha (včetně něj) za nehodu nemohla, neboť nevěděla o kritických chybách v designu reaktorů. Bránil také čest Akimova i Toptunova, na které se v seriálu snažil svést vinu. V knize "Černobyl: Jak to bylo" i v pozdějších rozhovorech tvrdil, že podobná katastrofa se mohla stát prakticky kdykoliv, protože výkyvy výkonu u reaktorů typu RBMK nebyly neobvyklé. Ani donekonečna nepopíral, že reaktor explodoval (byť je pravda, že bezprostředně po explozi si to patrně nepřiznával). Také po explozi neopustil elektrárnu a snažil se vzniklou situaci vyřešit, dokud přibližně v pět hodin ráno nezkolaboval v důsledku ozáření. V seriálu okamžitě odchází do administrativní části komplexu.
- Nejčastěji objevující se zbraní byla kulovnice Mosin-Nagant M91/30. Tato kulovnice byla v různých variantách ve standardní výbavě Sovětského svazu po celou dobu jeho existence. Dále v seriálu pak můžeme vidět kulovnici AK-74 nebo pistoli Makarov PM.
- Při záběrech na reaktor je vidět hustý černý stoupající dým. Ve skutečnosti z reaktoru stoupalo trochu bílého dýmu. Horší byla neviditelná radiace. (tommahol)
- Autobusy sloužící k evakuaci občanů Pripjatě pocházely z městské hromadné dopravy ukrajinského Kyjeva. Na místo dorazily už v sobotu večer, do Pripjatě projížděly poblíž Černobylské elektrárny, takže stroje i řidiči byli po celou dobu vystaveni radiaci. Evakuace z rozhodnutí orgánů proběhla až v neděli odpoledne. Po jejím skončení se autobusy bez dekontaminace vrátily zpět do běžného provozu.
- Přesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření.
- Ruský ministr kultury Vladimir Medinsky pochválil seriál s tím, že je mistrovsky zpracován a s respektem k sovětskému lidu. Medinského otec pracoval jako likvidátor černobylské tragédie.
- Nagashibay Zhusupov, jeden z černobylských likvidátorů, si údajně po zhlédnutí tohoto seriálu vzal život. Bylo mu 61 let. Černobyl u něj vyvolal hrůzostrašné vzpomínky na neschopnost vlády, která slibovala pracovníkům elektrárny a likvidátorům zvýšenou penzi a byt.
- Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně.
- První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“
- Na Ukrajině bere 7% a v Bělorusku 6% lidí sociální dávky z důvodu postižení havárií, 11 tisíc lidí je nějakým způsobem postižených, 100 tisíc má status likvidátora škod a 11 milionů lidí žije dodnes v zamořených oblastech.
- Úryvky z televizního a rozhlasového vysílání jsou autentické.
- Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva (s černobylskými jsou ale prakticky identické). V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu.
- Lyudmila Ignatenko (Jessie Buckley) je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu.
- Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. "The Chernobyl Podcast", v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály.
- V seriálu vidíme hasičské vozy ZiL 130 a ZiL 131.
- Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země.
- Lidem z Černobylu bylo při evakuaci řečeno, že z Pripjati odjíždějí jen na dobu, dokud nebude elektrárna opravena, proto si s sebou téměř nic nebrali. Obyvatelé už se nikdy nazpět nevrátili a město zůstalo přesně tak, jak bylo opuštěno v roce 1986 den po havárii elektrárny.
- řesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření.
- Ruský ministr kultury Vladimir Medinsky pochválil seriál s tím, že je mistrovsky zpracován a s respektem k sovětskému lidu. Medinského otec pracoval jako likvidátor černobylské tragédie.
- Nagashibay Zhusupov, jeden z černobylských likvidátorů, si údajně po zhlédnutí tohoto seriálu vzal život. Bylo mu 61 let. Černobyl u něj vyvolal hrůzostrašné vzpomínky na neschopnost vlády, která slibovala pracovníkům elektrárny a likvidátorům zvýšenou penzi a byt.
- Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně.
- První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“
- Na Ukrajině bere 7% a v Bělorusku 6% lidí sociální dávky z důvodu postižení havárií, 11 tisíc lidí je nějakým způsobem postižených, 100 tisíc má status likvidátora škod a 11 milionů lidí žije dodnes v zamořených oblastech.
- Úryvky z televizního a rozhlasového vysílání jsou autentické.
- Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva (s černobylskými jsou ale prakticky identické). V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu.
- Lyudmila Ignatenko (Jessie Buckley) je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu.
- Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. "The Chernobyl Podcast", v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály.
- V seriálu vidíme hasičské vozy ZiL 130 a ZiL 131.
- Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země.
- Lidem z Černobylu bylo při evakuaci řečeno, že z Pripjati odjíždějí jen na dobu, dokud nebude elektrárna opravena, proto si s sebou téměř nic nebrali. Obyvatelé už se nikdy nazpět nevrátili a město zůstalo přesně tak, jak bylo opuštěno v roce 1986 den po havárii elektrárny.
Odkazy
Hrají:
Jared Harris, Stellan Skarsgård, Emily Watson, Jessie Buckley, Paul Ritter, Adam Nagaitis, Robert Emms, Sam Troughton, Con O'Neill, Adrian Rawlins, Alan Williams, David Dencik, Barry Keoghan, Karl Davies, Michael Socha, Ralph Ineson, Mark Lewis Jones, Fares Fares, Michael McElhatton, Alex Ferns, Donald Sumpter, Adam Lundgren, Billy Postlethwaite, Joe Tucker, Philip Barantini, James Cosmo, Gerard Kearns, Lucy Speed, Peter Guinness, Michael Shaeffer, Paulius Markevičius, Sam Strike, Ron Cook, Jamie Sives, Matthew Needham, Laurence Spellman, Victor McGuire, Sakalas Uždavinys, Darius Petkevicius, Lucy Russell, Diarmaid Murtagh, Baltasar Breki Samper, Oscar Dyekjær Giese, Arnas Danusas, James Kermack, June Watson, Josef Altin, Alexej Manvelov, Josef Davies, Ian Pirie, Lukas Malinauskas, Hilton McRae, Kieran O'Brien, Laura Elphinstone, Andrew Sheridan, Petras Simonis, Alison Pargeter, Jokubas Gutautas, Douggie McMeekin