Poslední templář (TV film) / The Last Templar (2009/180/Kanada/Drama, Thriller, Dobrodružný, Fantasy) 40%
21.12.2022 02:14
JEDNOU VĚTOU
„O dobrodružné cestě za pokladem templářů a odhalením šokujícího tajemství z dávných dob.“
OBSAH
Když roku 1291 dobyla muslimská armáda pod vedením sultána Al-Ašrafa Kálila Akko, poslední palestinskou křižáckou pevnost, umírající velmistr pověřil dvojici rytířů ochranou záhadné bedny. O více než sedm set let později vtrhne na newyorskou výstavu vatikánských pokladů banda lupičů v kostýmech křižáků a zmocní se několika exponátů. Zdánlivě křehká archeoložka Tess jednoho z nich zraní a později, krátce předtím, než je lupič brutálně zavražděn, se od něj v nemocnici pokusí vyzvědět něco víc o přepadení. Agent FBI Sean Daley zjistí, že se Tess snaží pátrat na vlastní pěst a možná je na stopě šokujícího tajemství z dávných dob. Setká se s expertem na templáře Billem Vancem, který převlečený za rytíže ukradl z výstavy vatikánských pokladů středověký kryptograf. Tess s jeho pomocí rozluští prastarý rukopis, popisující pohnuté osudy posledních křižáků. V Seanově doprovodu se vydá do Turecka, na palubě letadla je však i záhadný vrah, který zlikvidoval zloděje z výstavy. Brzy vyjde najevo, že pracuje pro vatikánského poradce monsignora De Angelise.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Knižní předloha je taková o řád horší vykrádačka Šifry mistra Leonarda. A film tuto už tak nepříliš duchaplnou předlohu podementňuje o několik dalších řádů. Především scénáristi udělali z vcelku normální archeoložky Tess druhou Laru Croft, asi aby to bylo víc akční. Takže už v úvodní scéně, kdy čtyři rytíři vyplení Metropolitní muzeum v New Yorku, Tess je pronásleduje na koni a jednoho z nich vyhodí v turnajovém stylu ze sedla pomocí biskupské berly (!). Tvůrci filmu ovšem neměnili jen knižní předlohu, ale i historii (místo Acre (Akkonu) je tak roku 1291 muslimskými nájezdníky vypleněn Jeruzalém) a zeměpis (Jeruzalém je ve filmu přístavním městem !!!§§) (Dadel) 1*
Poměrně laciný film, který nemá nijaký spád, pocitově z toho člověk cítí že je to pokus o dosažení kombinace šifry mistra leonarda a national treasure, ale bohužel nesehá jim to ani po podrážky. Je tu dosti nelogičností nad kterýma se prostě zastavíte ať chcete nebo ne, a to u takovéhleho typu filmu se nesmí stát. Ten vás musí donutit se nad tim zapřemýšlet a říci si "Vždyť na tom něco je." a né jako u tohoto filmu "Hmm, tady mi něco nesedí, když se za nima propadl strop na planině, jakto že okolo není vidět nikde ta obrovská planina?" nebo "Když ukryli tu zprávu do potapějící se lodi, jak mohli templáři v kroužkové zbroji někam doplavat". No abych to zkrátil, nic jsem nečekal a i tak jsem byl zklamaný. Ale přesto něco málo na tom bylo, takže uplný odpad to není. (majxik) 1*
New York žije velkou událostí - začíná zde velká výstava Vatikánských artefaktů. Náhle je však poklidný průběh výstavy narušen čtyřmi zloději v převleku za templářské rytíře, kteří většinu artefaktů zcizí, ale archeoložce Tess Chaykinové se podaří jednoho z nich zadržet. Pátráním Tess zjišťuje, že celá krádež byla jen záminkou, a to jediné, o co zlodějům šlo, byl tajemný dekodér. Nebylo by pomoci něj možné rozšifrovat některé dávné templářské texty ? ... Nekriticky přiznávám, že téma, kterým se film zabývá - totiž templářská tématika a vše co se toho týká - mi učarovala, a nevadí mi jakékoliv "sprznění" kterých se literární či filmoví tvůrci dopouštějí. Stejně je tomu i s tímto miniseriálkem - z pohledu filmového fanouška bych musel film totálně odepsat (už úvodní scéna kdy Tess šlohne newyorkskému policistovi koně, a pomocí papežské berly sejme jednoho ze zloduchů leccos naznačuje), nicméně pátrání po bájném templářském dokumentu mi natolik učarovalo, že nemohu dát méně než 3*. (lennyd) 3*
VELKÁ RECENZE
"Tess Chaykinová se ztratila !!" - "Asi si někde kupuje boty.." ;) Když se mi podařilo prokousat všemi těmi komentáři, ne zrovna šokován jsem znovu dospěl ke dvěma zásadním zjištěním, totiž že my Češi stále více čteme, jakkoliv se to někomu může zdát nepravděpodobné, což dokládají i čísla tuzemských knihkupců, bohužel však stále větší škváry, a to rozhodně nemluvím jen o Khouryho Posledním templáři, a pak také že na čéesefdéčku se to dnes jen hemží odborníky na historii všeho druhu, přičemž i tento fakt má své ale, a to už jednoznačně v té ironii, s níž jsem tu větičku vyslovil.. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, rád bych uvedl na pravou míru, jak to tedy bylo s tím rokem 1291, který v tomto příběhu, a to jak v literární, tak i ve filmové podobě, hraje docela zásadní úlohu, když s ní tvůrci operují jako s datem, kdy byl dobyt Jeruzalém, což bylo naopak v komentářích s významným posměchem několikrát popřeno, ačkoliv samotná nejen politická situace zde se rozhodně nedala nazvat jednoduchou.. Nejednalo se totiž o město Jeruzalém, které de facto padlo o dost dříve, ale o poslední zbytky tzv. Jeruzalémského království, a tak tedy k oné rozhodující bitvě došlo u Akkonu, který po mohutné ofenzivě mamlúckého sultána al-Ašraf Kálila nakonec také padl, když byl zabit právě v tomto příběhu zmiňovaný templářský velmistr Vilém z Beaujeu, nicméně poslední opevněnou křesťanskou výspu Jeruzaléma bránili i johanité, Angličané či francouzští rytíři z jeruzalémské královské gardy.. Je tedy zcela zřejmé, že si Khoury ona historická fakta samozřejmě velmi obratně pozohýbal a poupravil pro svoji potřebu, což však, myslím, běžný divák či čtenář nemá příliš šanci odhalit, navíc právě od tohoto poněkud nevděčného literárního žánru tzv. spekulativní historie, který přímo účelově nabízí alternativní výklad dějinných událostí, ani nic jiného očekávat nelze.. Proto se mi zdají tyto uživatelské rádoby zainteresované výkřiky do tmy poněkud zcestnými, byť já sám rozhodně tomuto žánru nikterak neholduji, či se mu spíš vyhýbám jako čert kříži.. Z tohoto hlediska ani dost dobře nechápu, jaký bestseller se nakonec z Posledního tempáře stal, ačkoliv vlastně pouze šel ve stopách Šifry mistra Leonarda Dana Browna, nicméně po podobné literatuře byl docela mezi čtenáři hlad, a tak si Khoury i Brown nakonec urvali kousek své vlastní pisálkovské slávy, což dost těžko chápu přes veškerou čtivost a akčnost jejich románů na úkor všeho ostatního.. Navíc světoběžník Raymond Khoury s většinou svých dalších knih u čtenářů propadl, a na rozdíl od Browna shořel jako papír, což jen zlehka potvrzuje mou teorii, že ani vlastní literární předobraz tohoto snímku za moc nestál, a to navzdory názorům většiny, kteří si toto čtyřsetstránkové "veledílo" nemohou vynachválit.. Četl jsem a to nadšení prostě nesdílím !! I z tohoto hlediska tedy musím přiznat, že mě diametrálně odlišné uchopení tématu rozhodně nemrzí, byť tedy Suzette Couture se svým scénářem činí z Posledního templáře něco, co Khouryho novelu připomíná opravdu jen vzdáleně, není se však čemu divit, když se režisér Paolo Barzman samozřejmě inspiroval ve svém televizním seriálu Lovci pokladů, a rozhodl se takto stylizovat i tento snímek, když z archeoložky Tess Chaykinové činí Indiana Jonese na podpatcích, zaměřuje se především na akci, většinu konspiračních motivů zcela vypouští a druhou, tedy tu historickou, linii, ačkoliv právě to prolínání dvou časových rovin lze považovat ze největší devizu knihy, příběhu kastruje do pouhých několika umě ofiltrovaných flashbacků, které však v rámci snímku paradoxně vyznívají jako nejzdařilejší pasáže, ačkoliv se nesou na rozdíl od té linie současné čistě v dramatickém duchu bez jakýchkoliv vtípků, které zase naopak většinu filmu jinak činí poměrně snesitelnou, když naznačuje, že se The Last Templar nechce brát až tak vážně.. Herecky se také nejedná o nějak tragický průser, když především krásná Mira Sorvino v hlavní roli zachraňuje, co se dá, a Victor Garber jako hlavní padouch Monsignor De Angelis věrný svému standardu také nezklame, navíc když vydržíte až do finále, dojde i na toho očekávaného Omara Sharifa s jeho cameem.. Nakonec slušná kamera Thomase Burstyna i tradičně zdařilý soundtrack Normanda Corbeile téhle na skřipec natažené televizní minisérii nesmírně sluší, a tak jednoho prostě mrzí, že je to celé tak hloupoučké nebo naopak málo šílené..(Tommassi3)
ŘÁD TEMPLÁŘŮ
Řád templářů (francouzsky Ordre du Temple, latinsky Ordo militum Templariorum), celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici), byl jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat pouze konkurenční Řád johanitů nebo Řád německých rytířů. Obecně se používají pojmenování templářský řád, templářští rytíři, rytíři templu, či jen templáři (Templiers).
Řád byl založen roku 1119 nebo 1120 v důsledku úspěšné první křížové výpravy do Svaté země (1096–1099). V Levantě, známé tehdy jako Outremer (Zámoří), vzniklo nové křižácké království, které nemělo dostatek sil k vlastní obraně. U zrodu rytířského řádu stála malá družina evropských rytířů, kteří měli zájem se v dobytém Jeruzalémě usadit a vést mnišský způsob života, avšak coby bojeschopní muži byli povoláni k službě jako organizovaná milice. Společným znakem jeho členů se staly bílé pláště, později doplněné o červené kříže, a na krátko střižené vlasy s dlouhými vousy, to aby se odlišili od běžných šlechticů. Byly jim zapovězeny ozdoby i rytířské turnaje.
Původním posláním řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy k Božímu hrobu na cestě mezi přístavním městem Jaffa a Jeruzalémem po jeho obsazení křižáky. Řád natolik zesílil, že se z původně nepatrné milice potírající bandity stala elitní armáda schopná účastnit se velkých bitev. Počet rytířů se v poli vždy pohyboval v počtu několik desítek nebo i stovek těžkých jezdců, ale běžné oddíly mohly dosahovat tisíců pěšáků nebo lehkých jezdců. Tím se původní poslání řádu rozšířilo o obranu osvobozeného Kristova hrobu (resp. Jeruzalémského království) od tzv. „nevěřících“, kterými byli sousední muslimské státy. Templáři se nikdy neúčastnili válek proti křesťanským heretikům, např. křížové výpravy proti Albigenským nebo plenění Konstantinopole během čtvrté křížové výpravy.
Později řád o své poslání přišel, když byly všechny křižácké državy v Zámoří dobyty muslimy. Jeho členové se přesunuli do Západní Evropy, kde nahromadili díky propracovanému systému bankovnictví velké jmění. Řád byl zrušen v roce 1312 bulou Vox in excelso jako nepotřebný, čemuž jistě dopomohla vážná nařčení z hereze a s nimi související ztráta dobré pověsti. Řád nebyl nikdy obnoven. Vzápětí na něj navázaly nově založené řády ve Španělsku a v Portugalsku, ale žádný nedosáhl jeho velikosti ani mezinárodního rozšíření. Ve Skotsku zřejmě nebylo zrušení řádu uskutečněno kvůli probíhající skotské válce za nezávislost a skotští templáři se sloučili s místními johanity a jako „řád sv. Jana a Templu“ vydrželi do reformace.
Ocenění:
The Saturn Awards
2009 - Nejlepší televizní prezentace (nominace)
DABING
1.DABING (Nova)
V českém znění: René Slováčková - Mira Sorvino (Tess Chaykinová), Václav Rašilov - Scott Foley (Sean Daley), Jaromír Meduna - Victor Garber (Monsignor De Angelis), Jakub Saic - Anthony Lemke (Clive Edmonston), Bohuslav Kalva - Kenneth Welsh (Bill Vance) + Adam Bramble (arcibiskup), Marek Libert - Danny Blanco Hall (Plunkett) + Paul-Antoine Taillefer (Aimard) + (titulky), Aneta Talpová - Rebecca Windheim (Kim), Petr Burian - Christian Paul (Nick Aparo) + Joseph Antaki (kapitán Rassoulis), Michal Holán - Christopher Backus (Jay), Miloš Vávra - Omar Sharif (Konstantine), Tomáš Racek a další
Překlad: Tomáš Hlína
Zvuk: Michal Závěrka
Produkce: Martin Kot a Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: Tomáš Tintěra
Vyrobila: DW Agentura s.r.o. pro CET21 v roce 2010
2.DABING (Filmbox)
V českém znění: Stanislava Jachnická - Mira Sorvino (Tess Chaykinová), Marek Libert - Scott Foley (Sean Daley), Libor Hruška, Bohuslav Kalva, Petra Tišnovská, Radek Hoppe, Ivana Korolová, Ladislav Cigánek, Nikola Votočková, Petra Jindrová, Pavel Vondra, Libor Terš, Šárka Vondrová, Radovan Vaculík, Otto Rošetzký a další.
Dále spolupracovali: Radana Svačinová, Inna Sytnyk, Zdeňka Sedláčková, Andrea Bodnárová, Vladimír Bodnár, Martin Porubský, Milan Soták
Vyrobila: Saga TV pro SPI International v roce 2011
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 26.1.2009
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.3.2011 Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.)
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„O dobrodružné cestě za pokladem templářů a odhalením šokujícího tajemství z dávných dob.“
OBSAH
Když roku 1291 dobyla muslimská armáda pod vedením sultána Al-Ašrafa Kálila Akko, poslední palestinskou křižáckou pevnost, umírající velmistr pověřil dvojici rytířů ochranou záhadné bedny. O více než sedm set let později vtrhne na newyorskou výstavu vatikánských pokladů banda lupičů v kostýmech křižáků a zmocní se několika exponátů. Zdánlivě křehká archeoložka Tess jednoho z nich zraní a později, krátce předtím, než je lupič brutálně zavražděn, se od něj v nemocnici pokusí vyzvědět něco víc o přepadení. Agent FBI Sean Daley zjistí, že se Tess snaží pátrat na vlastní pěst a možná je na stopě šokujícího tajemství z dávných dob. Setká se s expertem na templáře Billem Vancem, který převlečený za rytíže ukradl z výstavy vatikánských pokladů středověký kryptograf. Tess s jeho pomocí rozluští prastarý rukopis, popisující pohnuté osudy posledních křižáků. V Seanově doprovodu se vydá do Turecka, na palubě letadla je však i záhadný vrah, který zlikvidoval zloděje z výstavy. Brzy vyjde najevo, že pracuje pro vatikánského poradce monsignora De Angelise.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Knižní předloha je taková o řád horší vykrádačka Šifry mistra Leonarda. A film tuto už tak nepříliš duchaplnou předlohu podementňuje o několik dalších řádů. Především scénáristi udělali z vcelku normální archeoložky Tess druhou Laru Croft, asi aby to bylo víc akční. Takže už v úvodní scéně, kdy čtyři rytíři vyplení Metropolitní muzeum v New Yorku, Tess je pronásleduje na koni a jednoho z nich vyhodí v turnajovém stylu ze sedla pomocí biskupské berly (!). Tvůrci filmu ovšem neměnili jen knižní předlohu, ale i historii (místo Acre (Akkonu) je tak roku 1291 muslimskými nájezdníky vypleněn Jeruzalém) a zeměpis (Jeruzalém je ve filmu přístavním městem !!!§§) (Dadel) 1*
Poměrně laciný film, který nemá nijaký spád, pocitově z toho člověk cítí že je to pokus o dosažení kombinace šifry mistra leonarda a national treasure, ale bohužel nesehá jim to ani po podrážky. Je tu dosti nelogičností nad kterýma se prostě zastavíte ať chcete nebo ne, a to u takovéhleho typu filmu se nesmí stát. Ten vás musí donutit se nad tim zapřemýšlet a říci si "Vždyť na tom něco je." a né jako u tohoto filmu "Hmm, tady mi něco nesedí, když se za nima propadl strop na planině, jakto že okolo není vidět nikde ta obrovská planina?" nebo "Když ukryli tu zprávu do potapějící se lodi, jak mohli templáři v kroužkové zbroji někam doplavat". No abych to zkrátil, nic jsem nečekal a i tak jsem byl zklamaný. Ale přesto něco málo na tom bylo, takže uplný odpad to není. (majxik) 1*
New York žije velkou událostí - začíná zde velká výstava Vatikánských artefaktů. Náhle je však poklidný průběh výstavy narušen čtyřmi zloději v převleku za templářské rytíře, kteří většinu artefaktů zcizí, ale archeoložce Tess Chaykinové se podaří jednoho z nich zadržet. Pátráním Tess zjišťuje, že celá krádež byla jen záminkou, a to jediné, o co zlodějům šlo, byl tajemný dekodér. Nebylo by pomoci něj možné rozšifrovat některé dávné templářské texty ? ... Nekriticky přiznávám, že téma, kterým se film zabývá - totiž templářská tématika a vše co se toho týká - mi učarovala, a nevadí mi jakékoliv "sprznění" kterých se literární či filmoví tvůrci dopouštějí. Stejně je tomu i s tímto miniseriálkem - z pohledu filmového fanouška bych musel film totálně odepsat (už úvodní scéna kdy Tess šlohne newyorkskému policistovi koně, a pomocí papežské berly sejme jednoho ze zloduchů leccos naznačuje), nicméně pátrání po bájném templářském dokumentu mi natolik učarovalo, že nemohu dát méně než 3*. (lennyd) 3*
VELKÁ RECENZE
"Tess Chaykinová se ztratila !!" - "Asi si někde kupuje boty.." ;) Když se mi podařilo prokousat všemi těmi komentáři, ne zrovna šokován jsem znovu dospěl ke dvěma zásadním zjištěním, totiž že my Češi stále více čteme, jakkoliv se to někomu může zdát nepravděpodobné, což dokládají i čísla tuzemských knihkupců, bohužel však stále větší škváry, a to rozhodně nemluvím jen o Khouryho Posledním templáři, a pak také že na čéesefdéčku se to dnes jen hemží odborníky na historii všeho druhu, přičemž i tento fakt má své ale, a to už jednoznačně v té ironii, s níž jsem tu větičku vyslovil.. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, rád bych uvedl na pravou míru, jak to tedy bylo s tím rokem 1291, který v tomto příběhu, a to jak v literární, tak i ve filmové podobě, hraje docela zásadní úlohu, když s ní tvůrci operují jako s datem, kdy byl dobyt Jeruzalém, což bylo naopak v komentářích s významným posměchem několikrát popřeno, ačkoliv samotná nejen politická situace zde se rozhodně nedala nazvat jednoduchou.. Nejednalo se totiž o město Jeruzalém, které de facto padlo o dost dříve, ale o poslední zbytky tzv. Jeruzalémského království, a tak tedy k oné rozhodující bitvě došlo u Akkonu, který po mohutné ofenzivě mamlúckého sultána al-Ašraf Kálila nakonec také padl, když byl zabit právě v tomto příběhu zmiňovaný templářský velmistr Vilém z Beaujeu, nicméně poslední opevněnou křesťanskou výspu Jeruzaléma bránili i johanité, Angličané či francouzští rytíři z jeruzalémské královské gardy.. Je tedy zcela zřejmé, že si Khoury ona historická fakta samozřejmě velmi obratně pozohýbal a poupravil pro svoji potřebu, což však, myslím, běžný divák či čtenář nemá příliš šanci odhalit, navíc právě od tohoto poněkud nevděčného literárního žánru tzv. spekulativní historie, který přímo účelově nabízí alternativní výklad dějinných událostí, ani nic jiného očekávat nelze.. Proto se mi zdají tyto uživatelské rádoby zainteresované výkřiky do tmy poněkud zcestnými, byť já sám rozhodně tomuto žánru nikterak neholduji, či se mu spíš vyhýbám jako čert kříži.. Z tohoto hlediska ani dost dobře nechápu, jaký bestseller se nakonec z Posledního tempáře stal, ačkoliv vlastně pouze šel ve stopách Šifry mistra Leonarda Dana Browna, nicméně po podobné literatuře byl docela mezi čtenáři hlad, a tak si Khoury i Brown nakonec urvali kousek své vlastní pisálkovské slávy, což dost těžko chápu přes veškerou čtivost a akčnost jejich románů na úkor všeho ostatního.. Navíc světoběžník Raymond Khoury s většinou svých dalších knih u čtenářů propadl, a na rozdíl od Browna shořel jako papír, což jen zlehka potvrzuje mou teorii, že ani vlastní literární předobraz tohoto snímku za moc nestál, a to navzdory názorům většiny, kteří si toto čtyřsetstránkové "veledílo" nemohou vynachválit.. Četl jsem a to nadšení prostě nesdílím !! I z tohoto hlediska tedy musím přiznat, že mě diametrálně odlišné uchopení tématu rozhodně nemrzí, byť tedy Suzette Couture se svým scénářem činí z Posledního templáře něco, co Khouryho novelu připomíná opravdu jen vzdáleně, není se však čemu divit, když se režisér Paolo Barzman samozřejmě inspiroval ve svém televizním seriálu Lovci pokladů, a rozhodl se takto stylizovat i tento snímek, když z archeoložky Tess Chaykinové činí Indiana Jonese na podpatcích, zaměřuje se především na akci, většinu konspiračních motivů zcela vypouští a druhou, tedy tu historickou, linii, ačkoliv právě to prolínání dvou časových rovin lze považovat ze největší devizu knihy, příběhu kastruje do pouhých několika umě ofiltrovaných flashbacků, které však v rámci snímku paradoxně vyznívají jako nejzdařilejší pasáže, ačkoliv se nesou na rozdíl od té linie současné čistě v dramatickém duchu bez jakýchkoliv vtípků, které zase naopak většinu filmu jinak činí poměrně snesitelnou, když naznačuje, že se The Last Templar nechce brát až tak vážně.. Herecky se také nejedná o nějak tragický průser, když především krásná Mira Sorvino v hlavní roli zachraňuje, co se dá, a Victor Garber jako hlavní padouch Monsignor De Angelis věrný svému standardu také nezklame, navíc když vydržíte až do finále, dojde i na toho očekávaného Omara Sharifa s jeho cameem.. Nakonec slušná kamera Thomase Burstyna i tradičně zdařilý soundtrack Normanda Corbeile téhle na skřipec natažené televizní minisérii nesmírně sluší, a tak jednoho prostě mrzí, že je to celé tak hloupoučké nebo naopak málo šílené..(Tommassi3)
ŘÁD TEMPLÁŘŮ
Řád templářů (francouzsky Ordre du Temple, latinsky Ordo militum Templariorum), celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici), byl jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat pouze konkurenční Řád johanitů nebo Řád německých rytířů. Obecně se používají pojmenování templářský řád, templářští rytíři, rytíři templu, či jen templáři (Templiers).
Řád byl založen roku 1119 nebo 1120 v důsledku úspěšné první křížové výpravy do Svaté země (1096–1099). V Levantě, známé tehdy jako Outremer (Zámoří), vzniklo nové křižácké království, které nemělo dostatek sil k vlastní obraně. U zrodu rytířského řádu stála malá družina evropských rytířů, kteří měli zájem se v dobytém Jeruzalémě usadit a vést mnišský způsob života, avšak coby bojeschopní muži byli povoláni k službě jako organizovaná milice. Společným znakem jeho členů se staly bílé pláště, později doplněné o červené kříže, a na krátko střižené vlasy s dlouhými vousy, to aby se odlišili od běžných šlechticů. Byly jim zapovězeny ozdoby i rytířské turnaje.
Původním posláním řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy k Božímu hrobu na cestě mezi přístavním městem Jaffa a Jeruzalémem po jeho obsazení křižáky. Řád natolik zesílil, že se z původně nepatrné milice potírající bandity stala elitní armáda schopná účastnit se velkých bitev. Počet rytířů se v poli vždy pohyboval v počtu několik desítek nebo i stovek těžkých jezdců, ale běžné oddíly mohly dosahovat tisíců pěšáků nebo lehkých jezdců. Tím se původní poslání řádu rozšířilo o obranu osvobozeného Kristova hrobu (resp. Jeruzalémského království) od tzv. „nevěřících“, kterými byli sousední muslimské státy. Templáři se nikdy neúčastnili válek proti křesťanským heretikům, např. křížové výpravy proti Albigenským nebo plenění Konstantinopole během čtvrté křížové výpravy.
Později řád o své poslání přišel, když byly všechny křižácké državy v Zámoří dobyty muslimy. Jeho členové se přesunuli do Západní Evropy, kde nahromadili díky propracovanému systému bankovnictví velké jmění. Řád byl zrušen v roce 1312 bulou Vox in excelso jako nepotřebný, čemuž jistě dopomohla vážná nařčení z hereze a s nimi související ztráta dobré pověsti. Řád nebyl nikdy obnoven. Vzápětí na něj navázaly nově založené řády ve Španělsku a v Portugalsku, ale žádný nedosáhl jeho velikosti ani mezinárodního rozšíření. Ve Skotsku zřejmě nebylo zrušení řádu uskutečněno kvůli probíhající skotské válce za nezávislost a skotští templáři se sloučili s místními johanity a jako „řád sv. Jana a Templu“ vydrželi do reformace.
Ocenění:
The Saturn Awards
2009 - Nejlepší televizní prezentace (nominace)
DABING
1.DABING (Nova)
V českém znění: René Slováčková - Mira Sorvino (Tess Chaykinová), Václav Rašilov - Scott Foley (Sean Daley), Jaromír Meduna - Victor Garber (Monsignor De Angelis), Jakub Saic - Anthony Lemke (Clive Edmonston), Bohuslav Kalva - Kenneth Welsh (Bill Vance) + Adam Bramble (arcibiskup), Marek Libert - Danny Blanco Hall (Plunkett) + Paul-Antoine Taillefer (Aimard) + (titulky), Aneta Talpová - Rebecca Windheim (Kim), Petr Burian - Christian Paul (Nick Aparo) + Joseph Antaki (kapitán Rassoulis), Michal Holán - Christopher Backus (Jay), Miloš Vávra - Omar Sharif (Konstantine), Tomáš Racek a další
Překlad: Tomáš Hlína
Zvuk: Michal Závěrka
Produkce: Martin Kot a Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: Tomáš Tintěra
Vyrobila: DW Agentura s.r.o. pro CET21 v roce 2010
2.DABING (Filmbox)
V českém znění: Stanislava Jachnická - Mira Sorvino (Tess Chaykinová), Marek Libert - Scott Foley (Sean Daley), Libor Hruška, Bohuslav Kalva, Petra Tišnovská, Radek Hoppe, Ivana Korolová, Ladislav Cigánek, Nikola Votočková, Petra Jindrová, Pavel Vondra, Libor Terš, Šárka Vondrová, Radovan Vaculík, Otto Rošetzký a další.
Dále spolupracovali: Radana Svačinová, Inna Sytnyk, Zdeňka Sedláčková, Andrea Bodnárová, Vladimír Bodnár, Martin Porubský, Milan Soták
Vyrobila: Saga TV pro SPI International v roce 2011
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 26.1.2009
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.3.2011 Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.)
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Paolo Barzman (Režie), Irene Litinsky (Produkce), Normand Corbeil (Hudba), Thomas Burstyn (Kamera), Arthur Tarnowski (Střih), Lynn Kressel (Casting), Lucie Robitaille (Casting), Zoe Sakellaropoulo (Scénografie), Mario Davignon (Kostýmy), David Gertsman (Zvuk), Colleen Quinton (Masky), Suzette Couture (Scénář), Raymond Khoury (kniha) (Předloha), Mira Sorvino (Herec), Scott Foley (Herec), Victor Garber (Herec), Omar Sharif (Herec), Claudia Ferri (Herec), Anthony Lemke (Herec), Michael Mando (Herec), Stéphane Demers (Herec), Danny Blanco Hall (Herec), Russell Yuen (Herec), Jason Cavalier (Herec), Mario Davignon (Herec), Paul-Antoine Taillefer (Herec)
2009/180/Kanada/Drama, Thriller, Dobrodružný, Fantasy
Zajímavost k filmu
- Román Poslední templář byl debutem Raymonda Khouryho a na listině bestsellerů New York Timesu se udržel 22 týdnů.
- Adaptácia románu Raymonda Khouryho - "Posledný templár" (The Last Templar).
- Adaptácia románu Raymonda Khouryho - "Posledný templár" (The Last Templar).
Odkazy