Tannbach - vesnice na dělící čáře (TV seriál) / Tannbach (2015/295/Německo/Historický) 78%

21.12.2022 02:14
JEDNOU VĚTOU
„Konec války přináší naděje, ale také nové konflikty, které nenechají zacelit staré rány. Německá dramatická minisérie o lidských osudech na pozadí dělení Německa."

OBSAH
Třídílný německý televizní film sleduje osudy Tannbachu, fiktivní vesničky ležící na hranici Bavorska a Durynska, od konce války až po rok 1952. V dubnu roku 1945 osvobodí Tannbach americká vojska, pár měsíců na to převezmou nadvládu nad vesnicí ruské síly. Jelikož však vesnice leží přímo na hranici "východního" a "západního" světa, dojde brzy k násilnému rozdělení. Jsme svědky toho, jak se s poválečným stavem a rozdělením vyrovnávají obyvatelé Tannbachu - hrabě Georg von Striesow a jeho dcera Anna, kterým režim znárodní veškerý majetek; zapálený vyznavač nacistické ideologie Franz Schober; mladý Friedrich Erler věřící na lepší socialistické zítřky; nebo jeho nevlastní bratr Lothar, který se po skončení války vydává hledat své židovské rodiče...

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Já bych řekl, nějak takhle by tenkrát mohlo být. Pomineme-li to, že poněkud se zapomnělo, že ne všichni sovětští vojáci, se zapletli s komunistickým režimem. Ať si kdo chce, co chce, říká, neboť i tam bylo mnoho statečných mužů. Takže jsou vylíčeni jako úplní primitivové v klasickém žánrovém vzorci. Nemusím tu zdůrazňovat, že za války, přitom se Němci nechovali o nic lépe než oni. Jen pro úplnost ještě uvádím, že skvělá americká armáda tu tutově imponuje svým vystupováním. Když jsem se hrabal v knihách, našel jsem dílo Ostatní ztráty (James Bacque). Jéjda, stačí si přečíst jen pár kapitol z knihy o americkém chování. Ale zpátky k seriálu. Já bych chtěl mluvit jen o tom, co mě nějak zaujalo. Především české exteriéry, které zajímavě evokují dobovou atmosféru. Za pozornost stojí zejména první polovina, nicméně ani v druhé polovině nuda rozhodně nehrozí. Pojatý hrabě Von Striesow působí upřímné, ale málo o sobě prozrazující. Ať tak či tak, lehký nadprůměr si Tannbach zaslouží. (tahit) 3*

Vzorek různorodých obyvatel malé vesničky, (převážně indoktrinovaných nacistickým režimem), je konfrontován s událostmi konce války (osvobození Američany, rozdělení obce do dvou odlišných okupačních zón, příchod Rusů) a s následnou realitou rozdílného poválečného vývoje ve Východním a Západním Německu. Jednotlivé postavy příběhu se podle svého morálního charakteru vyrovnávají se změnami odlišně. Někdo zůstane fanatickým nacistou, někdo hladce převlékne kabát a začne sloužit novému režimu jako by se nechumelilo. Další zapomene na morálku a poháněn hrabivostí, činí totéž, v touze získat zdarma majetek. Jiný pochopí a stydí se za minulost. Velký obdiv k tomu, jak se Němci snaží se svou děsivou historií docela realisticky, drsně a bez servítků vyrovnat. My máme co dohánět. Vždyť všechny diktatury jsou si (s výjimkou jejich zabarvení) tolik podobné. A to včetně procentuálního zastoupení jednotlivých lidských charakterů, v nich toužících nějak přežít. Pozitivem je, že v závěrečných titulcích seriálu je patrná - alespoň okrajově, přece jen i jistá česká stopa. (DrifterSoul) 5*

Tannbach - fiktivní vesnice inspirovaná skutečnou obcí, která byla rozdělená stejně jako Berlín, prostě rovná hranice, která rozdělila sousedy přes ulici. Zatímco na západní straně to má celkem přirozený vývoj na východní je špičkově vidět jak tam působí komunistická sovětská sféra vlivu se svou pošahanou ideologií. Tenhle seriál sleduje osudy několika obyvatel od konce druhé světové až po vystavění nepropustné hranice východní a západní blok. Po válce se nestačilo vyřešit nacismus a jeho zločiny a už se musel řešit komunismus vs. demokracie. Perfektní geneze vztahů , je to poutavě vyprávěné, dokonce točené v ČR a velkou roli tu má můj oblíbenec Karel Dobrý. Z hlavních postav člověk fandí šlechtičně v podání krásné Henriette Confurius, která přežívá na východní straně. (mira007) 4*

OBSAH EPIZOD
1.DÍL - Ráno po válce ( Der Morgen nach dem Krieg)
Historický, Německo, 2015, 1 h 30 min
Režie: Alexander Dierbach, Scénář: Gabriela Sperl, Robert Thayenthal, Gabriela Zerhau, Kamera: Clemens Messow, Hudba: Fabian Römer
Hrají: Heiner Lauterbach, Senta Auth, Jonathan Berlin, Rudolf Waldemar Brem, Florian Brückner, Henriette Confurius, Karel Dobrý, Maria Dragus, Martina Gedeck, Wowo Habdank, Alexander Held, Miroslav Lhotka, Jonas Nay, Max Schmidt, Ludwig Trepte, Nadja Uhl, Natalia Wörner, Ronald Zehrfeld, David Zimmerschied
Producenti: Gabriela Sperl, Caroline von Senden, Střih: Matthew Newman, Scénografie: Knut Loewe, Masky: Zdeněk Klika, Kostýmy: Gabriele Binder
POPIS DÍLU
Německo v roce 1945, několik dní před konečnou kapitulací. K vesnici Tannbach a přilehlému panství Striesow se blíží jednotky americké armády. Zatímco jedni vyvěšují bílé prapory, jiní plánují dostát Hitlerovým pokynům a bojovat do posledního muže. Poslední výstřely, které ještě v Tannbachu padnou, zásadně zamíchají osudy zdejších obyvatel, potažmo prohloubí již letité křivdy a neshody. Anna von Striesow se v nové době plné mnohoznačnosti snaží vzpamatovat z otřesů posledního dne, ale také z toho, že její bezstarostný svět chráněného života na panství se náhle rozsypal tváří v tvář realitě. O to zásadnější je pro ni sbližování s Friedrichem, který na panství přišel s matkou Liesbeth Erlerovou a dalšími uprchlíky z bombardovaného Berlína. Následující měsíce pod americkou vládou navracejí do vesnice její běžný chod včetně toho, že přičinliví lidé jako člen strany Franz Schober se snaží dostat do přízně nových pánů a vytěžit z ní maximum. Na druhé straně Hilde Vöcklerová je jednou z těch, které tíží vina, i když ne přímá, ale v podobě syna Horsta, nelítostného člena SS. Zatímco hrabě Georg von Striesow je stejně jako většina dospělých mužů z vesnice poslán do zajateckého tábora a Anna se musí starat o chod panství, doléhá na zdejší obyvatele zpráva, že s oficiálním koncem války se okupační zóna se posouvá, takže Tannabach připadne pod kontrolu Rusů.(Česká televize) 82%

2.DÍL - Vyvlastnění (Die Enteignung)
Historický, Německo, 2015, 1 h 39 min
Režie: Alexander Dierbach
Scénář: Gabriela Sperl, Robert Thayenthal, Gabriela Zerhau
Kamera: Clemens Messow
Hudba: Fabian Römer
Hrají: Heiner Lauterbach, Natalia Wörner, Senta Auth, Jonathan Berlin, Florian Brückner, Henriette Confurius, Maria Dragus, Martina Gedeck, Erika Guntherová, Wowo Habdank, Alexander Held, Jonas Nay, Max Schmidt, Peter Schneider, Ludwig Trepte, Nadja Uhl, Ronald Zehrfeld
Producenti: Gabriela Sperl, Caroline von Senden
Střih: Matthew Newman
Scénografie: Knut Loewe
Masky: Zdeněk Klika
Kostýmy: Gabriele Binder
POPIS DÍLU
V prvních měsících po válce se Tannbach sžívá s ruskou okupační správou. Ke každodennímu přežívání v poválečném nedostatku prostředků se přidává nové politické a ideologické směřování spolu s jeho praktickými projevy. Se zaváděním pozemkové reformy přichází vyvlastnění velkostatkářů. Friedrich Erler v ideálech komunismu vidí příslib nového světa, který skoncuje s boháči a válečnými štváči. Jeho nadšení dokonce pomáhá Anně von Striesow, která patří mezi ty, jichž se reforma přímo dotkne, a navíc mají být z nařízení nové vlády deportováni. Friedrich pro Annu hledá zastání u nového krajského rady Wernera. Vyvlastnění čeká také na prospěchářského Franze Schobera, ale iniciativy se chopí jeho třetí, jím opovrhovaný syn Heinrich, který vymyslí, jak zachránit rodinný majetek i jak panovačného otce konečně udržet v šachu. Friedrichova matka Liesbeth Erlerová jako jedna z mála s rozpaky sleduje projevy nového, údajně lepšího světa a bude se muset rozhodnout mezi rodinou a svobodou.(Česká televize) 78%

3.DÍL - Moje země, tvoje země (Mein Land, dein Land)
Historický, Německo, 2015, 1 h 46 min
Režie: Alexander Dierbach
Scénář: Gabriela Sperl, Robert Thayenthal, Gabriela Zerhau
Kamera: Clemens Messow
Hudba: Fabian Römer
Hrají: Heiner Lauterbach, Natalia Wörner, Senta Auth, Jonathan Berlin, Florian Brückner, Maximilian Brückner, Henriette Confurius, Maria Dragus, Martina Gedeck, Wowo Habdank, Alexander Held, Jonas Nay, Max Schmidt, Peter Schneider, Ludwig Trepte, Nadja Uhl, Ronald Zehrfeld
Producenti: Gabriela Sperl, Caroline von Senden
Scénografie: Knut Loewe
Masky: Zdeněk Klika
Kostýmy: Gabriele Binder
POPIS DÍLU
S červnem 1948 se Tannbach stává zosobněním studené války. Dohoda mocností o poválečném rozdělení Německa vychází z tradičního územního dělení německých států, kde potok, který protéká kolem tannbašského kostela, dělí vesnici na část bavorskou a durynskou, tedy západní a východní. Zpočátku je hranice ještě relativně snadno průchozí, ale to se má záhy změnit. Anna a Friedrich si pílí a prací vybudovali svůj kousek štěstí v rodícím se státě rolníků a pracujících. Naproti tomu na opačné straně Theresa a její muž Heinrich nadále zažívají dusno pod zlovolným starým Schoberem, takže se pokusí Schobera zbavit v rámci probíhající denacifikace. Po rozdělení Německa se z Tannbachu stává přestupní místo pro imigranty doufající v lepší budoucnost na Západě. K nelibosti Friedricha jeho bratr Lothar působí jako převaděč a společné domácnosti přilepšuje pašováním věcí z druhé strany hranice. Povážlivou situaci útěků na Západ má řešit celostátní akce Škůdce, která do světa budovatelských ideálů vnáší slovník a praktiky nacismu.(Česká televize) 84%

VELKÁ RECENZE
Konec války přináší naděje, ale také nové konflikty, které nenechají zacelit staré rány. Německá dramatická minisérie o lidských osudech na pozadí dělení Německa.
Jak již napovídá název, třídílná německá minisérie se odehrává v malé vesnici, kterou po druhé světové válce prochází hraniční linie mezi západní a východní částí Německa. Fiktivní Tannbach tak v malém představuje ekvivalent nejen poválečného Berlína, ale také celého rozděleného Německa. Právě s ambicí na malém prostoru rozvést klíčová témata poválečné zkušenosti byl celý projekt koncipován. Inspirací pro tvůrce, v čele se zasloužilou producentkou a scenáristkou Gabrielou Sperlovou, byla reálná vesnice Mödlareuth, kterou protéká potok Tannbach, jenž představuje hranici mezi Bavorskem a Durynskem. V roce 1949 po ustanovení východního a západního Německa byla vesnice rozdělena podle této přírodní hranice a o tři roky později byl podél potoka vystavěný dřevěný plot, který v roce 1966 nahradila betonová zeď... Vyprávění minisérie začíná v den, kdy vesnici obsadí americká armáda, ale ještě v posledních chvílích pod nacistickým zřízením se odehraje několik událostí, které zamíchají osudy řady postav. V nadcházejících dnech a letech zdejší obyvatele čeká převzetí Rudou armádou, denacifikace, pozemková reforma, kontrast ideologií Západu a Východu i euforie z nových ideálů a hořkost z jejich mnohoznačného naplňování.
Seriál neuhýbá před nelehkými tématy kolektivní viny či zbožného obdivu řadových Němců k Adolfu Hitlerovi, a ani v rámci poválečného rozdělení stran nesklouzává k jednoduchým schématům či prvoplánovým soudům. Naopak široký ansámbl obyvatel vesnice využívá k vykreslení plastického obrazu různorodých osudů a výzev, které na Němce po válce čekaly. Seriál tak současně představuje obraz zevrubné reflexe vlastní minulosti, kterou Němci za uplynulé dekády prošli a které v jiných posttotalitních státech dodnes chybí. V centru dění minisérie stojí mladá dívka Anna, dcera hraběte Georga von Striesowa, která válku prožila chráněná před jejími přímými projevy, a nyní ji čeká nelehké prozření do nového mnohoznačného uspořádání, v němž se navíc minulost odhaluje jako faleš. Její otec coby oficír, který dezertoval z fronty, se stále upíná k tradičním hodnotám starého světa a jeho hierarchii. Generaci bez otců zastupují bratři Friedrich a Lothar, kteří vkládají naděje do nového začátku i nových ideologií, byť každý do jiné. Pro některé postavy přináší konec války pozření a snahu odčinit prohřešky vlastní či svých blízkých. Jiní těžce nesou, že křivdy minulosti zůstávají bez trestu, tím spíše když pragmatismus poválečné obrody zahrnuje i využití těch, kteří byli aktivní součástí předchozího režimu. Rozdělení vesnice vnese do poválečné dynamiky ještě dilemata rozhodování se mezi rodinou i domovem na jedné a sny či ambicemi na druhé straně. (Česká televize)

PODROBNÝ POPIS FILMU
Jak již napovídá název, třídílná německá minisérie se odehrává v malé vesnici, kterou po druhé světové válce prochází hraniční linie mezi západní a východní částí Německa. Fiktivní Tannbach tak v malém představuje ekvivalent nejen poválečného Berlína, ale také celého rozděleného Německa. Právě s ambicí na malém prostoru rozvést klíčová témata poválečné zkušenosti byl celý projekt koncipován. Inspirací pro tvůrce, v čele se zasloužilou producentkou a scenáristkou Gabrielou Sperlovou, byla reálná vesnice Mödlareuth, kterou protéká potok Tannbach, jenž představuje hranici mezi Bavorskem a Durynskem. V roce 1949 po ustanovení východního a západního Německa byla vesnice rozdělena podle této přírodní hranice a o tři roky později byl podél potoka vystavěný dřevěný plot, který v roce 1966 nahradila betonová zeď.
Vyprávění minisérie začíná v den, kdy vesnici obsadí americká armáda, ale ještě v posledních chvílích pod nacistickým zřízením se odehraje několik událostí, které zamíchají osudy řady postav. V nadcházejících dnech a letech zdejší obyvatele čeká převzetí Rudou armádou, denacifikace, pozemková reforma, kontrast ideologií Západu a Východu i euforie z nových ideálů a hořkost z jejich mnohoznačného naplňování. Seriál neuhýbá před nelehkými tématy kolektivní viny či zbožného obdivu řadových Němců k Adolfu Hitlerovi, a ani v rámci poválečného rozdělení stran nesklouzává k jednoduchým schématům či prvoplánovým soudům. Naopak široký ansámbl obyvatel vesnice využívá k vykreslení plastického obrazu různorodých osudů a výzev, které na Němce po válce čekaly. Seriál tak současně představuje obraz zevrubné reflexe vlastní minulosti, kterou Němci za uplynulé dekády prošli a které v jiných posttotalitních státech dodnes chybí.
V centru dění minisérie stojí mladá dívka Anna, dcera hraběte Georga von Striesowa, která válku prožila chráněná před jejími přímými projevy, a nyní ji čeká nelehké prozření do nového mnohoznačného uspořádání, v němž se navíc minulost odhaluje jako faleš. Její otec coby oficír, který dezertoval z fronty, se stále upíná k tradičním hodnotám starého světa a jeho hierarchii. Generaci bez otců zastupují bratři Friedrich a Lothar, kteří vkládají naděje do nového začátku i nových ideologií, byť každý do jiné. Pro některé postavy přináší konec války pozření a snahu odčinit prohřešky vlastní či svých blízkých. Jiní těžce nesou, že křivdy minulosti zůstávají bez trestu, tím spíše když pragmatismus poválečné obrody zahrnuje i využití těch, kteří byli aktivní součástí předchozího režimu. Rozdělení vesnice vnese do poválečné dynamiky ještě dilemata rozhodování se mezi rodinou i domovem na jedné a sny či ambicemi na druhé straně.

DABING
-

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Německo: 4.1.2015 ZDF
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Alexander Dierbach (Režie), Quirin Berg (Produkce), Gabriela Sperl (Produkce), Max Wiedemann (Produkce), Fabian Römer (Hudba), Fabian Römer (Kamera), Matthew Newman (Střih), André Bendocchi-Alves (Střih), An Dorthe Braker (Casting), Karimah El-Giamal (Casting), Knut Loewe (Scénografie), Gabriele Binder (Kostýmy), Esther Amuser (Kostýmy), Zdeněk Klika (Masky), Gabriela Zerhau (Scénář), Robert Thayenthal (Scénář), Gabriela Sperl (Scénář), Maximilian Brückner (Herec), Henriette Confurius (Herec), Maria Dragus (Herec), Martina Gedeck (Herec), Alexander Held (Herec), Jonas Nay (Herec), Ludwig Trepte (Herec), Nadja Uhl (Herec), Ronald Zehrfeld (Herec), Peter Schneider (Herec), Erika Guntherová (Herec), Natalia Wörner (Herec), Heiner Lauterbach (Herec), Florian Brückner (Herec), Petr Šimčák (Herec), Přemysl Bureš (Herec), Jonathan Berlin (Herec), Johanna Bittenbinder (Herec), Klaus Manchen (Herec), Monika Lennartz (Herec), David Zimmerschied (Herec), Clayton Nemrow (Herec), Senta Auth (Herec), Stefanie Höner (Herec), Charles Morillon (Herec), Jakub Frydrych (Herec), Wowo Habdank (Herec), Max Schmidt (Herec), Lukáš Hložek (Herec), Miroslav Lhotka (Herec), Ivo Novák (Herec), Rudolf Waldemar Brem (Herec), Karel Dobrý (Herec), Josef Vaňousek (Herec), Marek Dobeš (Herec), Milan Aulický (Herec)
 
2015/295/Německo/Historický
 
Zajímavost k filmu
- V obci Běsno, která je oficiálně součástí města Kryry v okrese Louny, byť leží 7 km od nich, se natáčela nejen druhá, nýbrž i první řada minisérie, stejně tak i ve vedlejší Vrbici, která ovšem leží už ve Středočeském kraji, v okrese Rakovník. Další lokací byl statek nedaleko Kralovic. Mezi natáčením dosavadních dvou řad Tannbachu v letech 2014 a 2016 se v Běsně a Vrbici pro změnu točil český krimi seriál Pustina (2016) v produkci HBO, kde byla z německého Tannbachu využita i část kulis (např. obchod na návsi v Běsně).
- Druhá řada se točila mj. ve vesničce Běsno na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje, ve které filmaři postavili základy hraniční zdi mezi východním a západním Německem.
- Ve filmu mluví postavy často (horno)bavorským dialektem (například rodina statkáře Schobera (Florian Brückner)). To se však setkalo se silnou kritikou, neboť Tannbach leží ve Frankách a tam se mluví jiným dialektem.
- Natáčelo se i v Čechách, u obce jménem Kryry v okrese Louny.
- Vesnice Tannach neexistuje, stejnojmenný potok však protéká vesnicí Mödlareuth. Ta se vlastně stala předlohou filmu, protože ji po válce postihl stejný osud jako fiktivní Tannbach. Mödlareuth byl nazýván Američany Little Berlin, protože ho také rozdělovala zeď.
 
Odkazy